8. náhoda?

358 35 6
                                    

(JUNGKOOK, TAEHYUNG, BRATR, *JIN*)

JUNGKOOK:

„Dělej vstávej" začal do mě šťouchat můj straší otravný bratříček. Ano mám bratra, je mu 16 a strašně rád mě štve. Rychle jsem se posadil a rozdýchával to, co se mi zdálo. 'Proč se mi to zdálo? ' Tahle myšlenka mi stále dokola pobíhala v hlavě. „Hej, žiješ? " začal mi mávat před obličejem bráška. „C-co? "Dělej, za chvíli tady bude Jin, " s těmito slovy odešel z mého pokoje. Dneska byl nějak hodný, vždy je takový hrubý, sem tam na mě vyleje i ledovou vodu, ale dneska ne,  to je divný. Šel jsem do koupelny a tam jsem vykonal všechny své potřeby. Oblékl jsem si bílé triko s krátkým rukávem, červenočernou kostkovanou košili a černé rifle s dírou na kolenech. Seběhl jsem dolů přesně v tu chvíli, kdy zazvonil Jin. „Tak já už půjdu. Ahoj bráško."  rychle jsem si obul boty a s otevřením dveří jsem se vrhl Jinovi kolem krku.
*„Taky tě rád vidím Kookie. "* Objetí mi samozřejmě oplatil. Cestou do školy jsem mu vyprávěl celý můj bláznivý sen.
*„Já ti říkal, že jsi zamilovaný, "*  vítězoslavně se usmál. „Já nejsem zamilovaný!! " zařval jsem snad na celou ulici. Když jsem si uvědomil, co jsem udělal, začal jsem se červenat.

××××××××

Došli jsme do školy a hned jsme šli do skříňky. Tam jsme si vzali věci. „Hyung, strašně moc mě bolí nohy, " řekl jsem sklesle. Rozeběhl jsem se a skočil mu na záda. Nic nenamítal, jen se začal smát. Došli jsme do třídy a já jsem z něj seskočil abych se neztrapnil. Došli jsme k naší lavici těsně před zvoněním. Náš učitel nepřišel, což bylo divný, ale nijak jsem to neřešil. Po 10 minutách přišel s nějakým cizím klukem. Akorát že nebyl cizí, byl to Tae. Naprosto jsem stvrdl. Je to naprosto stejné jako sen.

Omlouvám se za kvalitu😔, ale dneska nějak nebyl čas. Snad mi to odpustíte💖. Jinak hezké čtení🌸

Něco více než přátelství... méně než láska...nebo je to jinak?(vkook)Kde žijí příběhy. Začni objevovat