11. Sehun

303 32 6
                                    

(JUNGKOOK, SEHUN, TAEHYUNG)

JUNGKOOK:

Koho pak to tu máme? Už jsme se dlouho neviděli Jungkookie. " Nademnou stál Sehun. Je to kluk ze staršího ročníku. Přesněji řečeno je o třídu výš. Před rokem mě začal bít i přes to, že neměl důvod. Trvalo to tak pár měsíců. „A-ahoj Sehune, c-co ty tady dě-děláš? " Rychle jsem se postavil a pomalým tempem jsem ustupoval dozadu. Sehun šel stále za mnou a k tomu mi odpovídal na otázku plus říkal, proč mě nechal tak dlouho na pokoji. „T-to je za-zajímavé, a-ale já už mu-musím jít z-za kamarádem, " po celou dobu mluvení se mi třásl hlas. Bál jsem se ho. Bál jsem se, že mi zase ublíží. „Ty přece žádné kamarády nemáš Jungkookie. " Měl pravdu. V době bití jsem nikoho neměl, ale teď už mám Jina a Taeho. „M-mám ty ne-nejúžasnější ka-kamarády. U-už musím jít a-ahoj. " Rychle jsem se otočil a odběhl do třídy. Neotáčel jsem se. Ve třídě jsem za sebou zavřel dveře a udýchaně se o ně opřel. Hned za mnou přiběhl Tae, který před chvílí seděl na svém místě. „Kookie jsi v pořádku? Co se stalo? " začal se mě vyptávat a v jeho očích se mihlo něco jako strach o mě. Když jsem se vydýchal odpověděl jsem:„Jsem v pořádku hyung. J-jen jsem potkal kamaráda. " Falešně jsem se usmál. Nechci aby o minulosti někdo věděl. „Dobře, ale pamatuj si, že mně můžeš říct všechno a že jsem tady vždy pro tebe, " s těmito slovy mě objal. Objetí jsem mu samozřejmě oplatil. Zbytek školy proběhl naprosto normálně. Sehun už si mě nevšímal a vše ostatní bylo tak jak být mělo. Tae mi jen řekl, že to překvápko necháme na jindy. Souhlasil jsem.

******už je doma*****

Ahoj jsem domaaa, " zařval jsem na celý barák, ale nikdo se neozýval. Jen jsem nad tím mávl rukou a vyběhl jsem do svého pokoje. Uklidil jsem, dokonce jsem nachystal i večeři a to jen, aby měli radost. No prostě jsem je chtěl mile překvapit, aby nebyli tak moc naštvaní za tu poznámku. Otevřely se dveře ve kterých se objevil bráška, ale s někým si povídal. Určitě to bude další jeho děvka, kterou bude mít jen na jednu noc. Když bráška vstoupil dovnitř, šel za ním kluk. Jak jsem říkal..jeho děvka. Až na to, že ten kluk nebyl cizí. Znal jsem ho až moc dobře, byl to Sehun. Bráška o Sehunovi nevěděl. Stál jsem tam s pusou až na zem, zatímco ti dva šli nahoru. Sehun se na mě otočil a poté hned mrkl. Hned jsem napsal Jinovi.

Kook
Ahoj Jine, nemohl by jsi přijet? Potřebuju tě.

Jin
Jasně hned jsem tam.

Už jsem se rozhodl. Řeknu Jinovi vše o Sehunovi a o tom co mi dělal. Jin mi určitě poradí, ale je tady i druhá možnost. Může se na mě vysrat a odkopnout mě, jako to dělali všichni ostatní před ním.


Sehune..miluju tě snad to víš😘❤, omlouvám se že je to zrovna o tobě😢. Jinak přeji hezké čtení😉.

Něco více než přátelství... méně než láska...nebo je to jinak?(vkook)Kde žijí příběhy. Začni objevovat