10. Za pět

324 33 3
                                    

(JUNGKOOK,MAMKA,JIN, ❤TAE❤,~UČITEL~)

Muselo to spolu nějak souviset, ale jakou to má spojitost?

JUNGKOOK:

Přišel jsem domů a vyčerpaně jsem skočil do postele. Už mě bolela hlava z toho přemýšlení. Nikdy jsem tak moc nepřemýšlel. „Zlato, vše v pořádku?" „Ano, jen už jsem unavený," říkal jsem pravdu,
to přemýšlení mě vážně unavilo. „Tak pojď alespoň na večeři. "Nemám hlad. " Najednou jsem uslyšel vzdalující se kroky. Zapl jsem si mobil a zapípala mi zpráva od Taeho.

TAE:
Kookie stalo se něco? Proč si se ani nerozloučil?

Hned jsem odepsal.

Kookie:
Promiň, nechtěl jsem tě stresovat. Jsem v pořádku, jen jsem spěchal.

Odpověď přišla velice rychle.

Tae:
Dobře. Hezky se vyspi. Uvidíme se zítra a mám pro tebe překvapení.

Usmál jsem se sám pro sebe. To je milý že na mě myslí. S touhle myšlenkou jsem usl.

*******

Ráno mě probudil můj bráška ledovou vodou a jelikož nebylo teplo, tak jsem se začal třepat. Rychle jsem zaběhl do koupelny a oblečení jsem ze sebe sundal jak nejrychleji jsem dokázal. (To musel být nádherný pohled😂.) Zalezl jsem si do sprchy a pustil jsem na sebe teplou vodu. Potom jsem udělal hygienu a poté vyšel jen s ručníkem kolem pasu do pokoje, kde jsem hledal oblečení na dnešní den. V tom se otevřely dveře ve kterých stal Jin „No..to je nádherný pohled. Obleč se, nebo tě tady ohnu, " začal se smát Jin. „Drž hubu a pomoc mi něco vybrat, " štouchl jsem do Jina, aby se uklidnil. Jin se zvedl a přešel k mojí skříni. Vytáhl bílé tričko s krátkým rukávem, riflovou bundu a modré džíny. Jen jsem se na něho podíval stylu...'proč tak hezky? ' Jin tento výraz pochopil a hned odpověďel: „Aby ses Taemu líbil. " Neodpustil si mrknutí. Jen jsem na něj vyplázl jazyk a oblékl jsem se do jeho 'outfitu'. Vyšli jsme do školy a hned před školou jsem uviděl Taeho řítícího se ke mně. Hned mi skočil kolem krku. ❤„Kookie, rád tě vidím. "❤ „Taky tě rád vidím Tae," usmál jsem se. ❤„Pojď, za chvíli zvoní. "❤ Chytil mě za ruku a táhl mě do třídy. Do třídy jsme vešli minutu před zvoněním. Posadil jsem se vedle Jina, který se tady nějakým zázrakem dostal. „Tak co, dal ti pusu? " Tae ho nejspíš slyšel a tak se otočil se slovy: ❤„ Ne nedal, ale mám to v plánu,"❤ mrkl na Jina a já tam jen seděl s pusou do kořán. Oba se jen uchechtli a poté poslouchali učitele. 'Že co to má v plánu?' Tak hodně jsem se zapřemýšlel, že jsem neslyšel učitele, který mě vyvolal.~„Pane Jeone, "~ zdůraznil svou větu učitel. „Prosím?. " ~„Na něco jsem se ptal. "~ „Nevím, omlouvám se. " ~„Tudíž za pět, "~ posadil se na svou židli a už si to zapisoval. 'No tak to jsem teda posral.' Po hodině učitel odešel a já šel hned za ním. Ne proto, že bych musel, ale proto, že jsem chtěl co nejdříve na vzduch. Vyběhl jsem ven a vzápětí jsem si lehl na trávu a jen tak koukal na nebe. Zavřel jsem oči a přemýšlel jsem nad Taem. 'Proč to řekl? Myslel to vážně? Proč je tak dokonalý?'
Najednou mi někdo zakrýval sluníčko. Podíval jsem se kdo to je, ale to jsem dělat neměl, protože jakmile jsem spatřil osobu stojící nademnou, zvedl se mi žaludek.

Ano ještě žiju😂. Omlouvám se, ale poslední dobou nemám moc času😢

Něco více než přátelství... méně než láska...nebo je to jinak?(vkook)Kde žijí příběhy. Začni objevovat