Něco více než přátelství... méně než láska...nebo je to jinak?(vkook)

23.

(JUNGKOOK, TAEHYUNG, SEHUN )

Když to řekl, naprosto jsem stuhl a nevěděl co říct. Tohle Tae nesmí vědět. Nesmí vědět, že mě měl Sehun jako děvku a to ještě donedávna. Když viděl mou reakci, tak se jen vítězně usmál. Nechci aby měl nademnou moc, ale teď je důležitější Tae. Nesmí ublížit hlavně jemu. Hned když jsem se takhle zamyslel, tak jsem vymyslel menší plán. „Tak hele, mám nabídku. " „Poslouchám" „Dneska mě necháš na pokoji a Taeho se nikdy nedotkneš. Nebudeš mu ubližovat jak fyzicky, tak ani psychicky. " Sehun se uchechtl a řekl : „A to bych měl dělat proč? Co bych tím získal? " Zhluboka jsem se nadechl. Podíval jsem se kolem sebe, jestli tady někdo není, potom jsem se podíval zpátky na něj na což jsem sklopil pohled. „Ne co, ale spíše koho. " „Počkej počkej..to bys pro něj udělal? Ty ho asi vážně miluješ" ucechtl se.  „Takže..pokud tě dneska nechám na pokoji a...jeho se ani nedotknu, tak budeš můj? " S hlavou dolů jsem přikývl „To znamená, že si s tebou budu dělat co budu chtít? " Znovu jsem přikývl a nakonec zvedl pohled. Jeho tvář tvořil vítězný úšklebek, jak já ten úšklebek nenávidím. „Tak to abych šel, " řekl a s mrknutím odešel. Zavřel jsem za ním dveře a běžel jsem za Taem, protože teď byl nejpodstatnější on. Byl schovaný v Jinově hrudi a plakal. Přisedl jsem si k nim a promluvil: „Tae? Omlouvám se, ale.." Nestihl jsem to doříct, protože mi do toho skočil Tae: „Běž pryč, nechci tě tady. " Pořád plakal, ničilo mě ho takhle vidět. „Tae, ale já.." „Jak jsi mohl? " To už jsem brečel i já. „Nech mě ti to vysvětlit prosím. " „Tak mluv" otočil se na mě uslzenýma očima a mokrými tvářemi, které si následně utřel hřbetem ruky. Jin ho celou dobu hladil na zádech. Nadechl jsem se a spustil: „N-no, před nějakou dobou jsem se s ním bavil, byli jsme dobří kamarádi. Potom se ale změnil a začal mě mlátit vždy, když jsem se s ním nechtěl vyspat. Většinou jsem nechtěl, a-a- ale často jsem neměl na vybranou. Potom mě nechal a já jsem si našel Jina. Teď se ale rozhodl v tom pokračovat. " Celou dobu jsem se koukal na své ruce, protože bych se nedokázal podívat Taemu do očí. „To co říkal nebyla pravda. " Až teď jsem se na něj podíval. Plakal a to hodně, tak jsem ho objal. „Omlouvám se, nevěděl jsem.." „To nevadí, jen..jen se na mě prosím nezlob. Víš že miluju a vždy bud milovat jen a jen tebe." Hned když jsem to dořekl, tak mě Tae políbil. Když se odtáhl pro kyslík, tak se na mě usmál a opřel si o mě čelo. „Taky tě miluju." „Jinie? " S Taem jsme se otočili na místo kde seděl. Už tam byl jenom papírek, na kterém bylo napsané : *nechtěl jsem vás rušit, tak jsem odešel. Užijte si to spolu pa'*
Nad tím jsme se jen zasmáli a ruku v ruce šli k němu do pokoje.

Jsem zpět dámy a pánové😅. Snad se vám bude líbit.💖👑