SEX, DROGY A ROCK 'N' ROLL!

Den druhý

19.

Jsou dvě hodiny odpoledne. Sedíme ve velkém přednáškovém sále a čekáme, až dorazí náš profesor. Po mé levici sedí Jack a baví se s někým vedle. Po pravici mám Izzy, která mě zachránila před salvou otázek od Jackie, která si vedle mě chtěla sednout, už když vešla do dveří. Izzy ji předběhla, obsadila jí místo a zahrnula mě svými dotazy. Jí na ně ale ráda odpovím. Nebo teda raději než Jackie. Chápu, že se o nich chce dozvědět co nejvíc, ale vyprávět jí detaily o tom, jak Duff líbá a Saul šuká je podle mě přes čáru. Taky mají právo na soukromí.

" Jak ses po tom heráku cítila?" zajímá se Izzy. Nestihnu odpovědět, protože do sálu přicupitá zástupkyně ředitele ve svém kostýmku a obroučkových brýlích s gepardím vzorem. Oznámí nám, že tyto dvě hodiny se ruší, jelikož se pan profesor nemůže dostavit z rodinných důvodů. Všichni tak nějak tušíme, o jaké rodinné důvody se jedná, protože je lidskou přirozeností myslet hned na nejhorší.

" Jdu do posilky, která z vás mě půjde podporovat?" ptá se Jack a přeskakuje pohledem z jedné na druhou. 

" Já půjdu překvapit Simona do práce, takže tě podporovat nebudu, promiň," odvětí Izzy.

" Do práce jdu až ve čtyři. Asi tě podporovat budu, ale běda ti, jestli mě budeš nutit cvičit. Seberu se a vypadnu. Bolí mě celý tělo," sdělím jim. Sex je kurva náročná záležitost.

" Simon je kdo?" dodám ještě. Vydáme se ven z učebny.

" Jak jsme spolu byly tuhle v baru. Ty jsi odjela dřív, ale já jsem přespala u něj a tak nějak jsme doteď spolu," odpoví a uculí se. Je zamilovaná. 

" Tak snad vám to vydrží." Pousměju se. Taky bych chtěla být do někoho zamilovaná, prý je to fajn. Jenže já už si ani nepamatuju, jaký to je. Naposledy jsem byla zabouchnutá před dvěma lety. Nastoupila jsem tehdy to prváku. On byl v posledním ročníku. Celý školní rok jsme byli naprosto ukázkový pár. Nikdo nikoho nepodvedl a tak. Pak ale promoval, ihned dostal skvělou práci. V New Yorku. To byl konec všeho. Vybral si práci a řekl mi o tom den před odjezdem. To pohřbilo očividně na dlouho mé city. 

" Můžeš na chvíli zmlknout? Snažím se spát," ozvu se a přeruším tak nekonečný příval Jackových slov. Ten člověk je děsně ukecanej. Všechno ale kurva všechno musí říkat svému okolí. Dohání mě to k šílenství. Za poslední roky jsem si na to zvykla, protože jsem neměla na výběr. Ale po dvou dnech strávených s lidmi, kteří nemají potřebu sdělovat okolí svojí každou zasranou myšlenku, mě to poněkud otravuje. 

" Proč pořád jen spíš? Tak si sedni a koukej kolem. Jsou tady namakaný týpci, na který je fajn pohled," opáčí. 

" Jsem vyčerpaná, Jacku, a mám jít pracovat. Potřebuju spánek," namítnu a překulím se na bok. Válet se na žíněnce, mít na hlavě kapuci a obličej schovaný v ohbí lokte je zkrátka ideální pozice na spánek. Nic s tím nenadělám. 

Bohužel potřebuju už hodně dlouho čůrat a dál to odkládat by mohlo vyústit ve velmi trapnou situaci. Povzdechnu si a otevřu oči. 

Možná, že bych vám víc věřila, pokud byste se mi snažili namluvit, že támhle od šaten jde slon a má kabelku z žížaly, než že tam jde Axl s vlhkými vlasy, křivákem a modrou taškou na cvičení. 

Ta taška působí neskutečně komicky. A vůbec on působí v tomhle prostředí neuvěřitelně vtipně. Nemůžu si pomoct. Na rtech se mi objeví úsměv. 

V tu chvíli otočí hlavu a podívá se přímo na mě. Nakloní hlavu na stranu, přimhouří oči a v mžiku má takovej ten výraz: Vážně? Úsměv mi ze rtů zmizí přesně v ten okamžik, kdy mi dojde, že východ z posilovny je za mými zády a musí projít kolem mě.