SEX, DROGY A ROCK 'N' ROLL!

Egoistický sráči

15.

I poté co jsem zastavil vedle chodníku, kde stála Erin, jsem stále nemohl rozdejchat, že mě Emily donutila jet dál přímo proti tomu autu. Je to naprostý šílenec.

Dobře, možná měla pravdu s tím, že uhne. Skutečně uhnul a narval to do hydrantu místo do nás, ale to nic nemění na tom, že Emily je magor.

Nemůžu se rozhodnout, jestli se mám začít hystericky smát a zlíbat ji i před Erin, nebo utéct i se svojí holkou někam daleko od ní.

Strnule zírám před sebe a křečovitě svírám volant, dokud mě neprobere otázkou.

" Máš u sebe telefon?" zeptá se bez náznaku jakýchkoli emocí. Copak ji to vůbec nevyděsilo?!

" Mám, proč?" Vytáhnu ho z kapsy. Tázavě se na ni podívám. Při pohledu na modřinu a strup, který hyzdí její tvář, se mi znovu vybaví včerejšek. Určitě to bolí, ale ona na sobě nedává nic znát. Sjedu pohledem níž na její holé nohy. Vybavím si, jak jsem se ji pokoušel zahřát a měl jsem ji v náručí. Donutím se podívat na Erin, která poslušně čeká na chodníku vedle auta, než se přestanu ovládat.

Nedopustím, aby Emily, jež se přihnala do mého života jako hurikán, rozbila na padrť můj skoro dvouletý vztah s Erin.

Ale kdybych to zařídil stejně jako s Alice...

Třeba by s tím souhlasila. Stopro by to za to stálo. Skoro polovinu času s ní jsem strávil tím, že jsem přemýšlel, jaká je při sexu a došel jsem k závěru, že strašně moc toužím to zjistit. 

" Nadiktuj mi prosím číslo na Slashe. Nehodlám ho na další čtyři roky opět ztratit," odvětí po chvíli trapného ticha a vytrhne mě tím z mých úvah o ní. Jsem si jistý, že ví o tom, že jsem ji pozoroval. Ale nijak to nekomentuje. 

Otevře palubní desku, ve které nic není. Potom ale otevře ještě nějakou zašitou přihrádku a mně svitne. Vynalézavý. Z přihrádky vypadne balíček trávy, extáze a Jack Daniels.

Slušná výbavička.

A taky z ní vyndá permanentní fix. 

Otevře ho. Na předloktí si píše číslice, které jí říkám a nakonec s přikývnutím poděkuje. Následně vylezeme z auta. Pozdraví Erin, jež se na ni kupodivu upřímně usměje.

" Včera jsi zmizela dost brzo," prohodí nenuceně Em. Zničehonic je najednou milá a oplácí jí úsměv.

" Jo, jela jsem do Glendalu k ségře," vysvětlí. Provokativně obejmu Erin kolem boků a čekám na Emilynu reakci. 

Žádná nepřijde.

" Tak to jo." Připadám si jako dotčené páté kolo u vozu. Proto jsem nadšený, když Emily řekne, že už musí jet. Během okamžiku mi ale dojde, jak to řekla. To už rovnou mohla říct, že se vynasnaží, aby nás už nikdy nepotkala. Zvlášť mě.

Sakra, vážně se mě to dotklo. 

Při odjezdu tomu ještě dá korunu. Bydlí opačným směrem, kousek od nás se rychle otočí a když projíždí kolem, na Erin se zazubí a mě počastuje takovým pohledem, že začnu uvažovat o ochrance, pokud bych ji měl ještě někdy potkat. 

Nicméně se cítím blbě hned z několika důvodů. Tím prvním je, že jsme zřejmě kvůli mně ztratili Emily. Tím druhým je modřina na Erinině tváři. Ten třetí důvod se týká mého fyzického stavu- jsem na nohou téměř 25 hodin a to mě už vyloženě sere. Chce se mi kurevsky spát.

Pokusím se zavolat Slashovi, aby pro nás dojel. Ale zjistím, že nemám prachy. Musíme pěšky. 

To je teda den. Osoba, která ke mě ještě před třemi hodinami projevovala náklonnost, a jež mě k mé nechuti stále přitahuje po všech stránkách, mi diplomaticky sdělila, že už se mnou nechce mít nic společnýho. A dále tu máme ještě jednu věc týkající se Reynoldsové- dost mě dožrala ta její manipulace mnou a to, že mě dokázala úplně snadno ovládat. To mě teda fakt dost sere.