Monstra našich duší

429 25 1
                                    

14.

Axl

Tak rychle jsme Em získali, a tak rychle jsme ji ztratili. A to vše v tom jednom okamžiku, když si všimla, že její auto na parkovišti není. 

V jednu chvíli byla samý úsměv, jejichž většina patřila mně a jen spatřila prázdné místo po autu, vše se změnilo. V jejích očích se krátce po sobě vystřídalo několik výrazů. Zděšení, bolest a smutek. Potom se otočila a viděl jsem v nich vztek. Neskutečný a drtivý vztek, který patřil hlavně mně. Ano, to já jsem jí lhal o tom, že tam jsou kamery městský policie a tím pádem se k autu žádnej zloděj ani nepřiblíží. 

Ale kdybych jí nelhal, nestrávila by s námi tak úžasný den. Nemyslím si, že by bylo lepší ji nechat volně odplout pryč z našich životů. Proto jsem spokojený s rozhodnutím připoutat ji k nám i když tímto způsobem. Zůstaneme v její paměti. 

Její pohled mě však spaluje a zároveň rve na kusy.

" Stevene, v kapse by měly bejt klíče," řekne chladně. Jen to dořekne, přestane se mi dívat do očí a pozornost obrátí na Stevena. 

" Co s nima chceš dělat?" zeptá se, když jí je podává.

" Až najdu svoje auto, nechci nechávat dělat nový," odsekne a klíče bezpečně schová v kapse svých kalhot.

"Em, může bejt kdekoliv. Budeme hledat s tebou," prohlásím. Musím jí pomoct. Žal v jejích očích mě drtí. Nevím, co s tím autem má, protože to je pořád jen auto, i když moc pěkná kára, stále auto. Pro ní ale zcela určitě znamená Dodge něco víc, přímo z ní sálá odhodlání ho najít za každou cenu, ačkoliv je zřejmé, že šance jsou mizivé.

Obrátí ke mně pozornost. Ta zloba je neskutečná. Ale vůbec nechápu, že mě to tak žere. Pokud je na mě hodně naštvaná Erin, mávnu nad tím rukou nebo ji usměrním nějak jinak. S Emily to však tak snadno nepůjde. Už jenom proto, že mě v duchu momentálně určitě proklíná a mně to dost vadí. Nechci, aby o mně smýšlela takto. Chci se s ní dál vídat. Sdílet s ní své myšlenky. Poslouchat její smích. Dotýkat se její hebké pokožky. Šukat jí, dokud nebude slastně řvát mé jméno. 

Napjatě čekám, co mi odpoví hezkýho.

" Tak fajn, ale pak už s vámi nechci nikdy nic mít," ucedí nekompromisně a obrátí svou pozornost k Duffovi, který na ni nevěřícně zírá. Zřejmě ho její slova zasáhla stejně jako mě. Krutě a nekompromisně se mi vryla do paměti. 

Podívám se na Slashe. Ten ji však pozoruje s nic neříkajícím výrazem. Zná ji přes deset let. Jsem si jistý, že nám to později vysvětlí. 

Duff na její pokyn zavolá policii a následně se všichni odporoučíme do metra. Musíme sehnat nějaký auta, abychom stihli do setmění projet alespoň část míst, která jsem si vytypoval. 

Em vystoupí pár stanic před námi. Za hodinu se pro ni stavíme nahoře před budovou metra. Asi předposlední zastávku před naším výstupem nás zpozoruje revizor. Takže musíme vystoupit dřív a tím pádem to máme dál, ale ještě navíc musíme utíkat a to po včerejším dobrodružství jde kurva z tuha. 

Nakonec se naštěstí dostanu do bytu vcelku a rovnou ve dveřích vrazím do Erin. Jen pustím kliku, už na mě začne ječet, kde jsem kurva byl a proč jsem se do hajzlu neozval a podobně. Klasika.

Ignoruju ji. 

Postupně ze sebe shodím oblečení a zamknu jí dveře koupelny přímo před nosem. Ještě chvíli mně nadává do zasraných čuráků, zpropadených zmetků a td. Pustím sprchu a dlabu na ni. Určitě se mezitím uklidní.

SEX, DROGY A ROCK 'N' ROLL!Kde žijí příběhy. Začni objevovat