SEX, DROGY A ROCK 'N' ROLL!

"Odoláme všemu, vyjma pokušení." - Oscar Wilde

31.

Jasně si vybavím i nyní tu myšlenku na Saula a Izzy a jejich velmi odlišný postoj k vztahům. Měla jsem opět pravdu. A to, co momentálně předvádí Izzy je trochu děsivý a udivuje mě, jak velkej je Hudson flegmouš, já už bych ji asi kopla.
Možná jsem jemně rozladěná ze školy i po tom týdnu s Guns a Maiden, kdy jsem s nikým nic neměla, takže mi kurva chybí sex. Ale spíš oficiálně nemůžu vystát Políbenou sluncem. Ze dvou důvodů: Saul tohle, Saul tamto a šíleně mě šukal takhle a tamhle a to vše musím poslouchat za nadržeností krize a toho, že nebýt jí, jsem sexem dokonale zásobená já a nemusím se chovat jak pomatená nadržená pička. A právě švitoří jak vymaštěná zasněná pinda.

Protočím oči a srovnám s nimi krok, nehodlám dál čučet na to, jak se její dlaň věnuje Saulovu pevnýmu zadku. Nechápu proč, ale začínám nesnášet projevy veškerý lásky. Jsou tak odporně povrchní a vlastně nejsou. Nemůžu se rozhodnout.

Na protější straně chodníku zpozoruju Adlera, jak se opírá o jistý auto a tváří se nadmíru spokojeně.

" No nekecej, Steve! Ty sis koupil auto!" zapiští hned Izzy. Hlavně chladnou hlavu, Em. To chce klid. Je to je zlý upištěný sen a ty se za chvilku prostě probudíš v Saulově objetí a vše bude cajk.

" No jo, koupil," připustí.

" Tak nasedat, dámy!" rozvášní se Saul a podnapile zavrávorá. Teď se mu hodí, že se ta vtěrka od něj ani nehne. Přijdu k autu blíž.

" Sakra, ses celkem plácnul přes kapsu. Kde teď vezmeš na fet?" neodpustím si a zazubím se na něj.

" Řek jsem si, že to video, co zítra točíme, určitě něco hodí, takže na fet bude, žádný strachy, Krásko, umim se vo sebe postarat," uklidňuje mě. On asi neví, že jsem s nima právě strávila týden v kuse a vím, že se o sebe teda fakt postarat neumí.

O bože, vážně jsem strávila týden s Guns a Maiden a ani s jedním z nich jsem nespala?!

To je tragédie.

" Dobře, Steve," přitakám nuceně. " Kam razíme?" změním téma.

" Do zkušebky. Je tam party jak prase," odmlčí se, " teda bude. Jen je tam potřeba sehnat nějaký lidi. Chlastu už je tam dost." S těmi slovy se zazubí.

" Vlastně už dost ubylo, co?" neodpustím si.

" Možná," připustí.

" Řídim, Adlere, nenechám se zabít," oznámím a seberu mu klíčky. On se jich však nehodlá tak snadno vzdát. Pohotově mě chytne a než stihnu zdrhnout, přitiskne mě svým tělem ke dveřím auta. Od vedle se už nějakou chvíli ozývá její hihňání a zvuky polibků, tam pomoc fakt nehrozí.

" Přestaň."

" A s čím?" Přitáhne si mě blíž a rukama sklouzne níž. Nosem mi přejede po šíji. Oklepu se. Ať už s tím jednou pro vždy přestane. Pokusím se ho odstrčit. Ale i když je bubeník prcek, furt je to bubeník a na rozdíl ode mě má svaly.

" Tohle už je moc, Steve," řeknu nabroušeně.

" Ne, Em. Přijde den, kdy budeš moje. Postupem času si všichni někoho najdou, jen ty zůstaneš sama. A tehdy ti bude bubeník dobrej. A já toho patřičně využiju, slibuju," zašeptá mi do ucha, a následně mě hravě kousne do lalůčku.

Což mě dopálí. V mžiku jsem vytočená jak nikdy.

Seberu všechnu svou sílu a uhodím ho do žeber.

No, určitě to moc nebolelo, ale o krok couvl. Popadnu ho za tričko a přitáhnu znovu k sobě.

" Tvá? Nikdy. Nejde o to, že bubeník. Jde o to, že ty," procedím skrz zuby a odstrčím ho definitivně. Celej ten týden mu opakuju, že ne a za tím si stojím prostě navěky. Konec.