Bunny ||TaeKook||

Part... 12/?

„Hyung! Nedívej se na vše tak negativně! Něco vymyslíme. Velké plány a organizace mají většinou jednu hlavní vadu. Řídí je moc lidí, můžeš rozdělit a panovat. A pokud jen jeden, ten může udělat chybu. Jediné, co potřebujeme, jsou informace, a proto máme Yoongiho, Jimina a Hobiho, no nemám pravdu?" očima jsem přejel přes tři zmíněné osoby.

„Děláš, jako kdyby to bylo lehká věc." Yoongi po mě hodil nevraživý pohled.

„Nebude to lehké! Vůbec ne! Navíc, tihle vědí, jak vypadáme!" Jimin se mračil ještě o něco víc než před tím.

„Máme snad na výběr? Musíme zjistil co nejvíc podrobností. Trochu života do toho umírání!" Hoseok ke mně natáhl ruku, neváhal jsem a plácl si s ním.

„Přesně tak! Společně to zvládneme, navíc... Doufám, že stále máme osobu, kterou neznají." Otočil jsem se k jedinci za mnou se spokojeným úsměvem na rtech...

Bunny's P.O.V

Ten pohled se mi nelíbil. Přesně jsem věděl, co měl na mysli. Nevědomky jsem z rozčílení zaskřípal zuby. Taehyung to nejspíš slyšel, protože se zamračil. Potřeboval jsem s ním mluvit. Odsunul jsem od stolu židli, na které seděl a opatrně ho přinutil stoupnout si. Musel jsem dávat pozor na jeho zraněné rameno. Jakmile byl na nohou, začal jsem ho táhnout pryč.

„P-počkej! Ještě jsme tu neskončili!" pokoušel se vyvléknout z mého sevření. Nepustil jsem ho, jen jsem zesílil stisk a doslova ho odvlekl pryč z místnosti směrem k jeho kanceláři.

Zavřel a zamknul jsem za námi dveře. Sundal jsem si masku. Taehyung si povzdechl a opřel se o stůl.

„Víš, že prakticky nemáme jinou možnost?" tázavě se na mě podíval.

„Možná, ale já tě odmítám nechat samotného." odpověděl jsem mu.

„Máš snad na výběr?"

„Nepodceňuj moje schopnosti." prohlásil jsem a Taehyung si promnul kořen nosu.

„Ggukie... právě proto chci, abys šel do akce i ty. Bude pro tebe snazší vmísit se do davu. Nikdo nemá ani ponětí, jak vypadáš, jak zní tvůj hlas, ani kdo jsi! Jsi naše jediná naděje, jak zjistit jejich plány včas a zarazit je, než bude příliš pozdě."

„Jenže, Tae! Co když se ti něco stane? Nemůžeš věřit nikomu ani uvnitř BTS!" Opravdu jsem ho nechtěl nechávat samotného.

„Můžu věřit minimálně Namjoonovi, Yoongimu, Jinovi, Jiminovi a Hoseokovi. Oni se o mě postarají. Navíc, nikam nebudu chodit sám, slibuju! Opravdu!" odpřisáhl Taehyung. Uchechtl jsem se.

„Doopravdy jim natolik věříš?" nedalo mi.

„Dost na to, abych jim svěřil svůj vlastní život." ubezpečil mě Taehyung.

„Nikdy nepůjdeš nikam sám? Ani uvnitř?"

„Nikdy!" přitakal Taehyung.

„Slibuješ?"

„Pokud ti lžu, tak ať umřou všechna koťátka a štěňátka na světě!" pronesl Taehyung.

„Dobře, neriskoval bys přísahat na něco jako smrt roztomilých zvířátek. Jdeme najít Yoongiho, snad získal nějaké informace." Taehyung se nadšeně odrazil od stolu a už si to razil ven z kanceláře. Já si rychle nasadil masku a šel za ním.

Yoongi nám toho moc neprozradil. Prakticky mi jen oznámil, že vše, co našel mám na mobilu a dál ho nemáme otravovat, protože musel měnit systémy. Nikdy před tím jsem ho neviděl kouřit. Taehyung mi později vysvětlil, že po cigaretách sáhl jen, když byl v extrémním stresu, jinak by ho ani nenapadlo zapálit si.