Pohled Karol
Otevřela jsem dveře a viděla, jak GEJMR odjíždí. Rukou jsem se chytla futra, abych se zapřela, a druhou jsem si dala na pusu. Začala jsem brečet. Nedokážu si vzít to, co se právě stalo.
Sedla jsem si na schody a dala hlavu do dlaní. Najednou jsem slyšela hlas a viděla sousedku. Taková menší babička. Moc milá a chápavá. A dokáže i pomoc.
,,Karol. Karol! Proč pláčete slečno? Co se stalo?"
Ptala se, ale já nedokázala odpovědět.
,,Kdo to byl? Ten co odsut odjel?"
Zeptala se znovu, ale já se rozbrečela ještě víc.
,,Pojďte. Všechno mi řeknete a vypláčete se uvnitř"
Chytla mě za ramena a odvedla do mého domku. Sedly jsme si na pohovku a byly ticho. Teda pokud nepočítám sebe a uklidňující sousedku.
,,Uklidněte se. Vše bude v pořádku. Uvidíte"
Říkala, a její hlas byl uklidňující.
,,Dobře. Teď mi řekněte, kdo to byl. V tom autě"
Zeptala se, když jsem se uklidnila.
,,Můj přítel"
,,Ach to jsem si mohla myslet"
Vzdychla si.
,,Pohádali jste se?"
Zeptala se a já přikývla.
,,Nechcete mu zavolat?"
Podala mi mobil, a já zaváhala.
Pohled GEJMRa... Michala...
Cestou jsem si přehrával celou hádku. Kvůli takové blbosti, jako je moje jméno se pohádame. Neuvěřitelný.
Jsem doma. Odemknu a zase zamknu. Jdu do ložnice, třísknu dveřma a doslova spadnu do postele. Začal jsem brečet. Jak jsme se jen mohli pohádat kvůli takové blbosti?
Asi dalších 5 minut jsem brečel a pak mi někdo zavolal. Koukl jsem se kdo to je. Bylo tam napsáno Princezna♥♥♥. Karol... Chvilku jsem přemýšlel a pak to položil.
Po chvilce se ozvala zase. Znovu jsem to típl, ale když mi volala po třetí, zvedl jsem to.
,,A-Ahoj"
Řekl jsem přes pláč tak, aby to vypadalo že nebrečim. Moc se to nepovedlo a ona taky nezněla zrovna moc vesele.
,,Ahoj"
Odpověděla a chvilku bylo ticho.
,,GEJMRe promiň. Neměla jsem ti to říkat, nic by se pak nestalo"
,,Ne ty za nic nemůžeš. To já jsem ti to měl říct dřív a neměl to tajit. Stejně by ses to dozvěděla tak či tak"
Řekl jsem a setřel si slzy.
,,A klidně mi říkej Míšo, když ti to tak vyhovuje"
Řekl jsem a ona se trochu usmála. Poznal jsem to.
,,Však ti to vadí"
,,Teď už ne"
Usmál jsem se.
,,Musim jít. Mám ještě práci. Ahoj"
Řekl jsem a típl to. Musim na Pedrův stream. To jsem ale nevěděl, kdo tam taky bude...
Pohled Karol
Připojila jsem se a hledala Pedra.
,,A kde že si?"
,,U toho youtube znaku"
Řekl a já běžela na druhou stranu. Vedle Pedra byl GEJMR a ještě jeden týpek. Myslela jsem si, že fanda, ale zpetla jsem se...
,,Čau nevěděl sem že taky hraješ"
,,To já taky ne"
Odpověděla jsem GEJMRovi.
,,Pedro ale to je pro 4 hráče"
Hlásil GEJMR, když nás Pedro připojil.
,,Vždyť jo"
Řekl nadšeně.
,,Kiro, GEJMRe. Tohle je Michulďák. Hraje s náma"
Řekl Pedro a Michal pozdravil. Ten hlas jsem znala, ale nemohla jsem si vzpomenout.
,,Ahoj''
Pozdravili jsme s GEJMRem najednou a zasmáli se. Pedro to chápal, ale Míša ne.
,,Nejdem hrát?"
Navrhl Michulďák a všichni souhlasili.
Uběhla hodina a Pedro to ukončil. Ještě chvilku jsme kecali.
,,A jak že se jmenuješ?"
Zeptal se GEJMR Míši.
,,Michal Breyn"
Řekl a v ten moment jsem ztuhla.
,,Karol? Není ti nic?"
Zeptal se GEJMR, ale já neodpověděla.
,,Michal Breyn. Michal Breyn. Michal Breyn. Michal Breyn. Vždyť to je... Ten Michal Breyn, co jsem ho milovala a pak využil Marka!"
Říkala jsem si v hlavě až jsem přestala vnímat realitu a svět a spadla ze židle.
,,Karol!"
Řekli GEJMR s Pedrem najednou.
,,Co se stalo?!"
Ptal se GEJMR se strachem v hlase.
,,Nic to-to nic"
,,To už si jednou říkala"
Ozval se Michal. Ten Michal...
,,Jak to že hraješ Minecraft a ještě znáš Pedra?!"
Vyjela jsem po něm. Nikdo to nechápal, krom jeho.
,,Tak si mě poznala"
Usmál se.
,,Karol o čem to mluvíš?"
,,Pochopíš GEJMŘíku. Jsem Michal Breyn. Všichni mě moc dobře znáte. Jsem ten, koho tady Karol dřív milovala"
,,Ty si... Ten Michal, kterej využil Marka jen proto, aby ses dostal ke Karol!?"
Vyjel GEJMR, ale to co řekl potom, byla chyba...

ČTEŠ
GEJMRE?!
FanfictionPoznali se přes YouTube. Natáčeli spolu víc a víc videí. Až to jednoho dne přišlo... Gejmr zavolal naší hlavní hrdince Karol a domluvili si schůzku. Karol pak pochopí, že ho viděla každý den a byl to on, kdo se na ni pořád usmíval a díval se na ní...