GEJMRE?!

Plán

U MenTa jsem byla ještě asi 15 minut a pak jsem odešla. Šla jsem domu si sbalit. Ano. Sbalit. Půjdu k Michalovi, ale nevyspim se s nim. Honza zavolal GEJMRovi a ten to po chvíli nadávání vzal. Pomůže mi jak Honza, jak i Míša. Půjdou tam se mnou.

Druhý den

,,Tak jo můžem jet?"

Ptá se mě Honza a já přikývnu.
Jedem již dnes.

,,Tak jo. Sluchátko máš. Budem poslouchat a kdyžtak zasáhnem jo?"

Řekne MenT a GEJMR se jen naštvaně dívá.

,,Míšo"

,,Co"

,,Přestaň. Nemůžu za to, žes to prozradil"

,,Promiň. Měl sem přemýšlet co říkám. Kvůli mě je tohle všechno"

Řekl a já ho objala. Pak jsem šla.

Zaklepala jsem a po pár sekundách se otevřeli dveře.

,,Á kohopak to tu máme. Věděl sem že si vybereš tuhle možnost. Jen pojď"

Ukázal rukou a já znechuceně vešla dovnitř. Jen co zavřel chytl mě za ramena.

,,Tohle bude tvoje nejlepší noc ve tvém životě"

Pošeptal a posadil mě do křesla.

,,O tom pochybuju"

Řekla jsem si pro sebe.

,,Nemrač se. Nesluší ti to. Běž do mého pokoje. Hned přijdu"

Řekl a já šla.

,,Tak jo. Začíná se to pěkně rozehrávat. Hlavně se chovej přirozeně a ať se k tobě tolik nelepí GEJMR z toho není zrovna moc nadšený"

Řekl mi Honza a já si mezitím sedla na postel.

,,Jasně chápu"

Řekla jsem a otevřeli se dveře. V nich stál Michal a šel ke mě. Měl podivný výraz a já se začala trochu bát. Sedl si ke mě a položil mi ruku na tvář. Díval se mi do očí.

,,Konečně se to stalo"

Řekl a políbil mě.

Pohled GEJMRa

,,Konečně se to stalo"

Řekl Michal a políbil jí. Naštvaně jsem vztal a chtěl tam jít, ale Honza mě zarazil.

,,GEJMRe NE!"

Křikl a chytl mě za ruku.

,,Nemůžeš tam jít. Pokazíš plán. Až se bude něco dít, pak tam pudeš"

Řekl a já si zase sedl. Měl jsem takovýho nerva, jako nikdy dřív. Konečně se od něho odtrhla.

,,Co děláš?!"

Vyjela po něm.

,,Neříkej že se ti to nelíbilo"

,,No to teda nelíbilo"

Řekla a pak jsme slyšeli pád na postel.

,,Nech mě!"

Křičela, ale on nepřestal.

,,ÁÁÁ!!!"

Zaječela a pak jsme neslyšeli nic.

,,Co se děje!"

,,Nevim musel sundat sluchátko!"

,,Co teď?!"

,,Běž tam!"

Křikl a já co nejrychleji běžel k nim. Otevřel jsem dveře a vedl se jejím křikem. Vyběhl jsem schody a namířil si to ke dveřím. Otevřel jsem se a viděl Karol svalenou na posteli a nad ní ležel Michal. Oba se otočili.

,,Co tady děláš?! A kdo vlastně si?!"

Vyjel po mě a vztal.

,,Zkus hádat"

,,Nezahrávej si se mnou! Vypadni!"

Křikl ale já neustoupil. Koukl jsem se na Karol, která pořád ležela v šoku.

,,Kam se to furt díváš?!"

Řekl a otočil se směrem na Karol.

,,Počkat..."

,,Zarazil se a otočil se spátky na mě. V tom sem mu dal pěstí, až spadl na zem.

,,Míšo!"

Přiběhla ke mě a objala mě.

,,Ty debile! Co si jako myslíš?! Není to tvoje holka! Je to GEJMRova holka a moje budoucí! Pusť jí!"

Křikl ale ani jeden z nás neustoupil.

,,Říkám nech jí! Není tvoje!"

Řekl a Karol promluvila. Něco co jsem nečekal.

,,Sice to není GEJMR, ale ani ty nejsi můj kluk. Je to můj bro"

Řekla a oba jsme měli nechápající výraz na tváři. Pak jsem to pochopil a hrál s ní.

,,Jak tvůj bro? Ty-ty máš bráchu?"

,,Jak vidíš tak jo"

,,Skus se jí ještě jednou dotknout a dostaneš znovu. A jestli se ní ještě jednou pokusíš dostat do postele, seš mrtvej. Nemiluje tě a mě nevadí jít do vězení kvůli sis"

Řekl jsem a on pořád nechápal. Nebo tomu spíš nemohl uvěřit.

,,Nikdy ses o něm nezmínila"

,,Nemusíš vědět všechno"

,,Ale co GEJMR? Jemu to nevadí?"

,,Proč by? Jeho narozdíl od tebe miluju"

,,Jo takže já sem tady tem zlej"

Vztal a chtěl Míšovi napálit, ale otevřeli se dveře. Všichni se otočili a viděli jsme něco, co jsme nečekali.

,,Ahoj Míšo"

...