GEJMRE?!

Starost

Po hodině hraní videoher jsem odešel. Musel jsem domů, však větší starost mi dělá MenT. Měl a má Karol rád, miluje ji, ale ona má ráda GEJMRa. Ale to MenT má teď zlomené srdce.

Pohled Karol

...O dva týdny později...

Už jsou to dva týdny, co jsem MenTa neviděla. Nikdo o něm nic neví. Nepíše, nevolá, nevydává videa. Něco s nim je. Každému chybí a každý ho postrádá. Teda krom GEJMRa.

,,Karol? Co je?"

Zeptal se GEJMR a vytrhl mě z myšlenek.

,,Nic"

Odpověděla jsem ale on zopakoval otázku.

,,Nic mi není"

Trošku jsem zvýšila hlas, aby přestal.

,,Nelži. Poznám, když tě něco trápí. Jen nevím co"

Řekl ale já neopověděla.

,,Řekni mi pravdu"

Řekl a dal mi pusu do vlasů. Odstrčila jsem ho od sebe a odsunula se na kraj pohovky.

,,Zlato? Co je? Nenaštvu se, neboj"

Řekl. Nevím proč, ale věřila jsem mu.

,,Dělá mi starost MenT"

Řekla jsem na jeden nádech a zklopila hlavu. Jeho výraz se změnil. Nebyl nadšený. Byl naštvaný, smutný a vytočený.

Najednou vztal z pohovky.

,,Řekl si, že se nenaštveš"

,,Jo, ale to jsem nečekal, že mi řekneš tohle!"

,,A co ti na něm vadí?!"

,,Všechno! Líbal tě! Měl tě rád! To mi láme srdce!"

Řekl a odešel do pokoje. Prásknusl dveřma. Sklonila jsem hlavu a dala ji do dlaní. Brečela jsem.

,,Proč je život s ním tak těžkej? Miluju ho, a on mě taky, ale proč je to všechno tak těžký?"

Zamumla jsem si. Najednou jsem cítila, jak si někdo sednul.

,,Nebreč"

Řekl tichým hláskem a pohladil mě po vlasech. Pak mě objal, a já jeho taky.

,,Promiň. Nechci, abys kvůli mně brečela. Miluji tě. Ale MenT mi vadí"

Řekl uklidňujícím hlasem.

,,Nebreč. Prosím"

Dodal a pak bylo ticho.

Pohled MenTa

Už jsou to dva týdny, co mě nikdo neviděl. Věřil jsem GEJMRovi, ale neměl jsem. Milují se. Ničí mě to.

Od doby, co jsem je viděl naposled uplynuly dva týdny. Od té doby jsem pořád doma. Ani nevydávám videa. Karol mi pořád píše. Bojí se o mě. Aspoň že jí aspoň trochu záleží na mně.

Už byly asi 3 akce. Nebyl jsem ani na jedný. Teď sedim doma v obýváku a koukám na telku. Jsem unavenej, protože jsem asi 4 dny nespal. Už se mi ani nechce.

Najednou slyšim zvonek a tak jdu ke dveřím. Moje nohy mě za chvíli ani neudržej.

,,Ano? Kdo je?"

Řeknu ospale a kouknu se. Vidim Karol a GEJMRa.

,,MenTe. Otevři"

Říká Karol ale to nemám v úmyslu.

,,Vypadněte"

Řeknu naštvaně ale oni nikam nejdou.

,,MenTe"

,,Ne! Děte pryč! Nechci vás vidět!"

Řeknu a začínám brečet.

,,Ale MenTe. Prosím"

,,Karol. Je to marný. Neotevře"

Řekl GEJMR a chytl její ruku.

,,Pojď"

Dodal a otočil se.

,,Ne! Neodejdu"

Řekla a vyvlíkla se. Zvedl jsem oči a utřel si slzy.

,,Kam jdeš?"

Křikla na GEJMRa ale on odcházel.

,,Pryč. Neotevře, když jsem tady já"

Řekl a odešel.

,,MenTe. Prosím"

Řekla. Neodolal jsem a otevřel. Hned jak jsem otevřel mě objala.

,,Chybíš mi"

Řekla přes slzy a já se usmál.

,,Taky mi chybíš. Ale GEJMRovi víc ne?"

,,MenTe. Nežárli. Mám vás ráda stejně, i když jeho o trošku víc"

Řekla a já ji objal víc.

,,Miluji tě taky"

Dala mi pusu na tvář a prohrábla vlasy. Pusu jsem jí opětoval a pak se to nějak zvrtlo. Ani nevím jak, ale líbali jsme se. Najednou se za námi ozval nějaký hlas.

,,Karol? MenTe? Vy..."

Byl to...