Pohled Marka:
Cestou na hotel jsem pořád přemýšlel, nad tím kdo byl ten kluk a proč se choval tak divně. Jsem tu ještě na tři dny, třeba budu mít šanci to zjistit. Ačkoliv jsem byl unavený, šel jsem si projít Bratislavu, vracel jsem se na hotel a myšlenkami opět zabloudil k tomu klukovi z akce. Proč na něho musím pořád myslet? Nastoupil jsem do výtahu a zmáčkl 3. patro, těsně před tím než se zavřeli dveře dovnitř vběhl onen kluk, kterého nemůžu dostat z hlavy. Když si mě všiml nejistě pozdravil ,, Ahoj" ,, Ahoj...jak se jmenuješ?" zeptal jsem se ,, prečo by som ti to mal hovoriť?" odpověděl kapku nepříjemmě. ,, Rád bych věděl jméno toho, kterého nemůžu dostat z hlavy" jeho výraz se změnil na šokovaný. Až teď mi došlo co jsem řekl ,, ehm upps omlouvám se nechtěl jsem to říkat já.." natáhl se a zmáčkl tlačítko na zastavení. Výtah se zastavil, začal jsem se malinko bát ,,tak ty mňa nemôžeš dostať z hlavy hej?" Přimáčkl mě ke stěně výtahu ,,Co to děláš?" zeptal jsem se ho nejistě. ,,Tiež ťa nemôžem dostať z hlavy a už pekne dlho, chceš vědět prečo?" přikývl jsem, podíval se mi do očí, položil mi dlaň na tvář a políbil mě. Po pár vteřinách jsem zavřel oči a nechal se tím polibkem unášet, pořádně ani nevím proč. Odtáhl se, poslepu zmáčkl tlačítko a výtah se rozjel. Nespouštěl oči z mé tváře na které se odráželo překvapení ,,Som Erik" zašeptal mi do ucha a do ruky mi vtiskl papírek. ,,Dobrú noc" vystoupil a já se to stále snažil rozdýchat. Podíval jsem se na papírek, bylo tam telefonní číslo a pod ním číslo pokoje. Co se tu právě stalo?....
Pohled Kela (Erika):
Čo som to spravil? Teraz som ho stopercentne vyděsil ale keď mi povedal že ma nevie dostať z hlavy, neovládol som sa. Ten bozk bol magický a nebojím sa povedať že si ho Marek tiež užíval. Dal som mu papierik s mojím číslom a číslom od pokoja. Neviem čo čekám, že sa tu objaví? Možno... viem je to nepravdepodobné ale smiem snáď mať nádej. To ešte nevie že som Kelo a ešte dlho nebude. Niekto zaklopal, išiel som otvoriť a keď som pred sebou viděl Mareka na tvári sa mi objavil úsmev. ,,Čo ty tu?" ,, Nevím něco mě sem táhlo" ,, pojď ďalej" vošiel dnu a ja premýšľal čo buďe teraz, nechcem naňho tlačiť. Sadol si na posteľ a ja tiež, iba sme sa na seba pozerali ,,Jak si myslel že mě nemůžeš už dlouho dostat z hlavy, vždyť si mě dneska potkal." Presne na túto otázku som nechcel odpovedať ,,čo ak ti na to neodpoviem, budeš sa hnevať?" ,,Ne pokud mi slíbíš že mi to jednou řekneš" ,, sľubujem... počkať ako to..." Teraz to bol on kto ma pobozkal, pripadalo mi to neskutočné ako by som bol v nebi....
Další část, jak se vám zatím příběh líbí? Co se stane až spolu budou kluci natáčet pozná Marek Kela?
ČTEŠ
Osudové setkání
FanfictionJedna akce, dva lidé. jeden dorazil na akci s cílem vidět člověka, kterého už nějakou dobu miluje. Druhý tam byl pozván jako host aby se potkal se svými fanoušky. Netuší, že setkání s jedním konkrétním člověkem mu změní život. K lepšímu? Toť otázka...
