Nightmare dressed like a Daydream - Tom Riddle

12. kapitola

,,Takže vás rozřadím do dvojic a budete spolu po celý měsíc spolupracovat na tom projektu, o kterém jsem mluvil.'' pronesl profesor Brumbál a začal číst seznam. Šokovaně jsem zjistila, že vždy bere lidi z kolejí: Havraspár a Nebelvír a Zmijozel a Mrzimor. To nebyl zrovna ten nejlepší nápad. Asi se snažil o lepší vztahy mezi kolejemi, ale nebyla jsem si jistá, jestli to něčemu pomůže, spíše naopak. Přemýšlela jsem, nad Riddlem a nad svým náhlým prudkým chováním, které se mi, mezi námi, dost zamlouvalo, když v tom mě probralo zaznění mého jména.
,,Dovesty Hammington a Char- Ne, počkat, Charlie se vlastně z tohoto projektu omluvil. Takže,'' přemýšlel nahlas profesor a já byla napnutá jak struna, s kým budu muset celý další měsíc spolupracovat. ,,Takže, slečno Hammington, vy budete s pane Tomem Riddlem. Snažila jsem se srovnat s tou zkutečností.
,,Tak, to je vše. Konec hodiny. Další hodinu učím vaše dvojice, takže se to dozví a budete moci začít spolupracovat.'' Váhavě jsem se zvedla z lavice a šla k profesorovi.
,,Pane profesore?'' oslovila jsem ho nejistě ,,Nebylo by možné si vyměnit dvojici?'' Zkoumavě se na mě podíval.
,,Vám, jakožto vzorné prefektce bych to umožnil,'' pocítila jsem kapičku naděje ,,Ale, ne. Kdybych to umožnil všem, tak bych to ani nemusel tak složitě dávat dohromady. Budete se muset smířit se svou dvojicí. Přeji hezký den.'' Dál si mě nevšímal. Odšourala jsem se z učebny a sedla si na lavičku na nádvoří, před učebnou. Náhle si ke mně někdo přisedl. Byla to Anabell a vypadala nadšeně.
,,Tak s kým jsi? Já jsem s Jacksonem! Víš kdo to je? To je přece ten krasavec! Nemohlo to dopadnout líp!'' jásala.
,,Já jsem s Riddlem.'' zamručela jsem a promnula si čelo. O incidentu s ním jsem neřekla nikomu, ani Anabelle.
,,Páni, tak to si to užij. Máš to ale štěstí, všechny holky po něm jedou.'' ušklíbla se a odešla někam za skupinkou svých kamarádek z Havraspáru.
Byl krásný den a já měla pár volných hodin, tak jsem si řekla, že si udělám domácí úkol venku. Rozložila jsem učebnice a pergameny na kamennou lavičku a zabrala se do plnění povinností.
Musela jsem tam být dlouho, protože jsem zrovna končila s úkoly, když se z dvoukřídlých dveří učebny přeměňování, které byly v podloubí, které lemuje celé nádvoří, vyvalili zmijozelští a za nimi nebelvírští.
Snažila jsem si co nejrychleji sbalit učebnice a rychle zmizet, než mě stihne najít.
Byla jsem ale opět příliš pomalá... Dopadl na mě Riddlův stín, když si s rukama v kapsách a zkoumavým pohledem ve tváři stoupl přede mě.
,,Takže, o čem chceš ten projekt dělat?"
Zamračila jsem se. ,,O tom, jak vrátit čas." zasyčela jsem, popadla brašnu a vyrazila pryč.
Co nejdál od něj.

___________
Ahoj ahoj :) máme tu další kapitoluuu
AaB💗