Nightmare dressed like a Daydream - Tom Riddle

13. kapitola

,,Tady je pár návrhů, které mě napadly." Uslyšela jsem náhle za sebou známý hlas, jemný jako noční samet.
,,Už jsem ti snad dala jasně najevo, že s tebou nechci mít nic společného." odpověděla jsem mu nasupeně a rychlým krokem jsem se vydala pryč z Velké síně ven na nádvoří. Naneštěstí jsem za sebou uslyšela jeho kroky. Někde hluboko uvnitř mého zmateného já, jsem byla neskonale šťastná, že dolézá.
Šel stále za mnou. V půlce Visutého mostu jsem se prudce otočila. Riddle do mě málem narazil. Překvapeně vyvalil tmavé oči, ale neudělal krok zpět, aby mi zajistil osobní prostor. Mě ani nenapadlo couvnout.
,,Nechápu tě. Ze šprtky se z tebe stala...taková..."
Nadzvedla jsem obočí a sledovala jeho tvář. Byl trochu vyvedený z míry. Kam zmizel jeho klid a lhostejnost?
,,Taková co?" Byli jsme až moc blízko sebe. Cítila jsem jeho dech a teplo, které z něj vycházelo.
Náhle se ke mně sklonil a lehce mě políbil. Už jsem chtěla něco namítnout, ale byl rychlejší: ,,Dostala ses mi pod kůži, Mrzimorská." Poslední slovo skoro zachraptěl, z čehož jsem málem skočila z toho zpropadeného mostu.
Nevěděla jsem, co říct. Opravdu mě v tu chvíli nenapadalo jediné vhodné slovo.
,,A znervózňuje mě skutečnost, že mě nechceš, protože mě přeci chtějí všechny." Trochu jsem ustoupila a odhrnula si krátké vlasy z obličeje.
,,Nechci? Máš pravdu. Takovýho parchanta jako jsi ty, nemůžu přímo vystát." Vyzývavost z té věty přímo čišela. Usmál se koutkem úst a objal mě kolem pasu.
,,Je tu moc lidí." zašeptal mi do ucha a dle nepříjemného tlačivého pocitu nás někam teleportoval. Nechápu, kde se tohle naučil.
Otevřela jsem oči a zjistila, že jsme na Astronomické věži.
,,Co tady děláme?"

                             ***
Z tý holky jsem začínal být na kaši. Netušil jsem, proč jsem nás sem teleportoval.
Už jsem se začínal přestávat ovládat. Proč byla tak děsně nepřístupná? Byla jako magnet.
Uvědomil jsem si, že na mě asi mluví, když mi začala mávat rukou před obličejem.
,,K čertu, posloucháš mě vůbec? Co ti je?"  Zamrkal jsem a zůstal civět na její rty.