V lásce a válce je vše dovoleno (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,Kde si se tu vzala?"

Pohled Claudie:

Seděla sem na lavičce a koukala na zem. Pod pouliční lampou sem se tak nebála. Aaaa. Co mě to napadlo! Nikomu neříct kam jdu. Kolik mohlo být? Půl noc? Jedna ráno? Nemám tušení. Jak se od cuď dostanu? Jsem na druhé straně a nemám nic. Jenom pár kusů oblečení a... hele dvě koruny! Super no. ,,Ahoj slečno. Co tu děláš tak sama?". Zvedla sem hlavu a hned se zvedla. ,,Nikdy jsem tě tu neviděl" dodá a já kývnu. ,,Jo. No. Ztratila... Teda...". ,,Ztratila? Pojď zavedu tě ke mě" řekne a jde blíž. ,,To je v pohodě. Já už půjdu" dodám a kousek popojdu. ,,Jsi si jistá? Vážně...". Ani to nedořekl a já utíkala pryč. Na tohle nemám. Chci domů!

Pohled Vadima:

Smál sem se celkem nahlas. Spokojeně jsem seděl na lavičce a pozoroval jak Adam skáče po cestě. Kolem projelo nějaké velké auto. Oba jsme sklopili zrak a dělali, že tu nejsme. Když se jeho světlo ztratilo oba sme se na sebe pobaveně koukli. ,,Asi bych měl jít domů. Mamka je poslední dobou podrážděná" dodá a já kývnu. ,,Jasně. Půjdu kousek s tebou" odpovím a zvednu se. Asi po pěti minutách jsme narazili na jakési stádo fetek. V pohodě jsme kolem nich prošli. Adam do jednoho z nich vrazil. ,,Co děláš!" křikne a oba se otočíme. ,,Sorry kámo" odpoví a on jde proti němu. ,,Nejsme kámoši!" křikne a vrazí do něj. ,,Klid stačí. Běž si píchnou crack a nech nás" řeknu a otočím se k nim zády. ,,Kámo měli sme...". ,,Ne. Znáš to. Jen jim něco řekneš a kopeš si hrob" odpovím a on se zasměje. ,,Hej tak já se už vrátím. Čau". 

Pohled Claudie:

Zastavila sem se a rozhlídla se. Pořádně sem se vydýchala. Pořád sem si říkala, že se mi to jen zdá, ale takhle dlouho většinou ani nespím. U nějaké zdi stál hlouček lidí. Ani nechci vědět co tam dělali. Z dálky jsem slyšela houkání. Pff. Beztak nějaký dealeři. Kopla jsem do kameně. Z dálky šla nějaká postava. Už sem nevěděla co mám dělat. Sebrala jsem všechnu odvahu a šla k nim. ,,Ahoj? Můžu se zeptat...". ,,Co ke ty krávo. nevidíš, že nemáme čas?" zeptá se a já se na něj zamračím. ,,Co si otvíráš hubu?" zeptám se a všichni se na mě otočí. ,,Ty svině malá...". ,,Stačí. proč nejste ve svým crackovým doupěti". Otočila sme se na něj. ,,Zase ty?" zeptá se jeden a jde k němu. Něco mu říkal. Jedna holka co měla vyholenou půlku hlavy se ke mě natahovala. ,,Vole nehrabej na mě" řeknu a ona se zamračí. Ten kluk mě chytl a začal se mnou utíkat. Polovina běžela za námi. Kamsi zabočil a ohlídl se. Natlačil mě na zeď a vykoukl. Když proběhli kolem hned se vrátili. ,,Ve filmech to funguje" šeptne a já se zamračím. Znova začal utíkat. Tentokrát mě tam nechal. Na nic sem nečekala a přelezla plot. Dva šli hned za mnou. Chtělo se mi brečet. Teďka si myslím, že to ani nebyl Viktor kdo mě sem odvezl. Když jsem se vrátila zase do té uličky došlo mi, že tady běhám dokola. Jenže tentokrát nikde nikdo. Nějaký křik mě donutil popoběhnout ještě o kousek dál. Když sem se ocitla v tom parku sedla sem si na lavičku. ,,Pss". Rychle sem se zvedla a vystrašeně koukala kolem. ,,Jsou už pryč?". Jen sem kývla a z keře vylezl ten kluk. ,,Jsi normální? Takhle mluvit s někým kdo ti může vážně ublížit" řekne a založí si ruce. Jen sem koukala do země. ,,Jak se jmenuješ?" zeptá se a já na něj kouknu. ,,Claudie" odpovím a on kývne. ,,S K nebo s C?" zeptá se a já se uchechtnu. ,,S C" odpovím a on kývne. ,,Vadim" šeptne a podá mi ruku. Rychle sem si s ním potřásla a ruku si schovala u kapsy od mikiny. ,,Nechceš doprovodit domů? Radši, kdyby se zase něco stalo" dodá a já ztratím řeč. Jen na mě koukal. ,,Aaaa. Ne. Díky. Zvládnu to" odpovím a on kývne. ,,A kde vlastně bydlíš?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Na... Ctirádové" odpovím a on se zamračí. ,,Taková tady není" řekne a já kývnu. ,,No jasně, protože tam ne" odpovím a on kývne. ,,Fajn. Nechceš mi to říct. Tak se měj" dodá a já kývnu. ,,Jasně. Čau" odpovím a on se otočí.

Pohled Vadima:

Pff. Pomůžu jí a ona mi ani neřekne kde bydlí. Co to s lidmi je? Kousek sem popošel a otočil se jestli tam ještě je. Nakonec sem se otočil a vrátil se k ní. ,,Nemám důvod se vnucovat, ale nějak nechápu proč nejdeš domů" řeknu a ona na mě koukne. ,,Nebydlím tu" odpoví a já se zasměju. ,,Takže jsi od nějakou z Prahy nebo okolí?" zeptám se a ona pokýve hlavou. ,,Jsi vůbec z ...". ,,Ne" odpoví a stoupne si. ,,Tak počkat. Od kuď jsi?" zeptám se a ona koukne do země. ,,Víš kde je Ostrava ne?" zeptá se a já se z hluboka nadechnu. ,,Jak si se sem vzala!" křiknu a ona se na mě se strachem podívá. 

Pohled Claudie:

Z dálky jsem viděla dva chlapy v uniformách. ,,Jak jsi se sem dostala!" křikne a oni na nás kouknu. ,,Pšš" pošeptám a on pokýve hlavou. ,,Ne! Odpověz" dodá a já pokývu. ,,Nějaký problém?" zeptá se jeden z nich a on se otočí. Koukla sem na něj. Pohled mi opětoval. ,,Ne. Vše v pořádku" odpoví a oba se na sebe podívají. ,,Občanské průkazy" řekne a já se kouknu do země. On vytáhl kartičku a podal jim ji. ,,A vy?" zeptá se a já se na ně podívám. ,,Já nemám. Zapomněla jsem ho" odpovím a oba se na mě zamračí. ,,Je mi líto, ale v této době vás budeme muset odvést na stanici" řekne a já se smutně kouknu. ,,Ale Claudie. Já ti říkla, že když jdeš ven musíš si ho brát. Omlouvám se. Nedávno ho dostala a pořád na něj zapomíná" řekne a jde ke mě. Nechápavě jsem na něj koukla. ,,Vy jste sourozenci?" zeptá se jeden z nich a on kývne. ,,Nevidíš tu podobu?" zeptá se jeden druhého a oba se zasměje. ,,Dobře, ale příště si ho radši dej na čelo" odpoví ke mě a usměje se. Jen sem kývla a koukla na svého "bráchu". ,,Jdeme" šepne a já se mu smeknu. ,,Nikam s tebou nepůjdu" odpovím a on mě pevně chytne. 

Pohled Vadima:

Koukal sem na ni. Ona zase na mě. ,,Hele je mi to blbým, ale jak, že se jmenuješ?". ,,Vadim" šeptnu a ona kývne. Musel sem přemýšlet. ,,Takže. Jelikož jsi tu jakoby na tajňáka nikdo tě nesmí najít" řeknu a ona kývne. ,,Jak si se sem dostala. Nemají pouštět přes hranice" dodám a ona kývne. ,,Nevím jestli to souvisí, ale nebylo to dobrovolně. Nějaký chlapy mě sem přivezli. Ani jsem neměla být tady. Sjeli do rybníku a asi se nedostali ven" odpoví a já se natáhnu pro počítač. ,,Najdi mi tvoje sociální sítě" řeknu a ona se na mě překvapeně koukne. ,,Ty mi nevěříš?" zeptá se a já se jen zasměju. ,,Chci si být jistý". Chvíli hledala a potom na mě otočila obrazovku. Projel sem si její Facebook. Nakonec jsem ho zaklapl a koukl na ni. 

Pohled Claudie:

Když odešel zvedla sem se a koukla z okna. Povzdechla jsem a koukala na lampy. Tohle jestli někomu budu vyprávět tak mi to neuvěří.

Bang! Zase je tu nový díl a už i s druhou hlavní postavou. Snad to není až moc scifi. To si zatím ještě šetřím. 

Vaše AdellRainbowUnicorn 

BTW: Sorry za chyby

PS: Píšete lavečka nebo lavička? Já si nemůžu pomoc, ale já píšu s E a vždycky mě to nutí opravit. :D