V lásce a válce je vše dovoleno (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Auto škola

Pohled Vadima:

Úplně to cuklo. ,,Musíš pomalu" řeknu a ona kývne. Po tom co mě bolí noha špatně se mi šlape na pedály. Dali jsme si pauzu a teď se ji snažím naučit řídit. Jako někdy ztrácím nervy. Koukl sem na ni. Soustředěně koukala před sebe. ,,Hele dojeli jsme až sem. Teď máš odbočit a děláš problémy?" zeptám se pobaveně a ona se na mě koukne. Z ničeho nic se rozjela a trhla volantem. Chytl sem se sedačky a vystrašeně na ni koukl. Oči si zakrývala. Jen sem se zasmál a posadil se výš. ,,Hele ještě pár kilometrů" šeptnu a ona kývne.

Pohled Claudie:

,,Nedivím se, že tě nechtěli pustit k řidičáku" řekne a já se zasměju. Když už toho na mě bylo dost prostě jsem s autem zajela ke krajnici a koukla na něj. ,,Vím, že se ti řídí těžko, ale...". ,,V pohodě. Zkusili sme to" odpoví a vystoupí. Akorát sem přelezla a koukla na něj. ,,Víš... Jestli to vážně bolí". Koukla sem na něj. ,,Ne. To je v pohodě. Prostě jen... cokoli. Není to vážný" řekne a podá mi jeho mobil. ,,Hledej" řekne pobaveně a nastartuje.

Pohled Vadima:

Nějak mi to nedalo. ,,Hele Claudie... Tenkrát. Komu si volala?" zeptám se a ona na mě koukne. ,,No... Babičce. Hele nemusíš se o to zajímat" dodá a já pokývu hlavou. ,,Ne, ale mě to vážně zajímá. To co se... stalo". Pokrčila rameny. ,,Prostě... Je to dlouhý. Nezajímavý" dodá a já se zasměju. ,,Vážně? Cesta sto kilometrů jen tak ?" zeptám se a ona kývne. ,,Hele radši dávej pozor na cestu. Doprava" dodá a koukne dopředu.

Pohled Claudie:

Po nějaké době jsem jen naváděla. Prostě jsem o tom nechtěla mluvit. Vždyť i on sám mi nic neřekl Vždyť ho ani neznám! ,,No a teď doleva" řeknu a on zabočí. ,,Hele vážně se tam jede tudy?" zeptá se a já neodpovídám. ,,Claudie" řekne a rejpne do mě. ,,Ne" odpovím a ona se na mě podívá. ,,Hej tak kam celou dobu jedeme?" zeptá se a já se na něj podívám. ,,Do nemocnice" odpovím a on zastaví. ,,Ne. Hele...". ,,Ne ty hele! Pokud to nic nebude tak jsme si jistí, ale co víš teď? Že tě to bolí. No a za týden ty budou muset uřezat nohu...". ,,Ale Claudie...". ,,Bla, bla, bla. Prostě jeď" řeknu a on kývne. Něco si šeptal. ,,Já tě slyším" řeknu a on kývne. ,,Já vím" odpoví a zasměje se. 

Pohled Vadima:

Jen sem tam seděl a koukal na něj. ,,No tak pane... Tkačenko nic to není. Jen výron. Do pár dní to bude v pořádku". Jen sem kývl. Jo já to vím. Radši ať do řekne i Claudii. Podal sem si s ním ruku. Otevřel sem dveře a koukl na ni. Stoupla si a šla ke mě. ,,Nic to není" řeknu a ona se podívá na toho doktora. ,,Jen výron, který je do pár dní pryč" řekne za mě a ona kývne. ,,Dobře" šeptne a on na nás koukne. ,,Nemusíte se bát. váš přítel to přežije" řekne a já se na něj s úsměvem kouknu. ,,My, ale...". ,,Už musíme jít. Děkuji a naschledanou" řeknu a jdu s ní pryč. Jen se smála a nechápavě kroutila hlavou. 

Odhodil sem tašku do rohu a skočil do postele. Claudii spadl batoh. Přeskočila mě a lehla si vedle mě. ,,Už mě to unavuje" řekne a já kývnu. ,,Nechceš si ještě zařídit?" zeptám se a ona se na mě otočí.

Pohled Claudie:

,,No a teď pomalu povol spojku" řekne a já ji pustím. ,,Pomalu" zopakuje a nakoukne mi přes rameno. ,,No a teď jeď". Jen sem udělal co říká. ,,Hezký. Teď si přeřaď". Když jsem měla jet rychleji něco mě brzdilo. ,,No trošku zrychli a rovnou si přeřaď" řekne a natáhne se k řadící páce. Jen sem ho nechala. Ať si dělá co chce. Chytl mě za rameno. ,,No asi se začneme pomalu vracet" řekne a sedne si. Koukla sem do zpětného zrcádka. Opíral se a koukal z okýnka. Schválně jsem zabrzdila. Praštil se do sedadla a zase si sedl. ,,Claudie!". Začala sem se smát. Přelezl a sedl si na sedadlo spolu jezdce. Usmál se na mě a mávl na silnici. 

Pohled Vadima:

Oba jsme vběhli. ,,Holky mají přednost!" křikne a začne hledat věci. ,,Ale já  jsem invalida!" křiknu stejně a rozepnu tašku. Přeskočila postel a se všemi věcmi běžela ke koupelně. Snažil sem se tam být první. Otočila se na mě. Akorát sem do ní narazil. ,,První" řekne a usměje se. Jen zabouchla. Usmál sem se. 

Pohled Claudie:

Vylezla sem a koukla na něj. ,,Konečně!". Protočila sem nad tím očima. Jen se zasmál. 

Když vylezl už jsem skoro spala. ,,hele jako vím, že je to velká postel, ale musíme se tam vlíst oba" řekne a já zamručím. ,,Proto je tady ta zeď" odpovím a on se zasměje. ,,Víš co je polovina?" zeptá se a já se otočím. ,,Matika mi moc nešla" odpovím a on se zasměje. Shodil všechno dolů. Sedla sem si a nechápavě na něj koukla. Začal se smát. 

Pohled Vadima:

Když jsme oba leželi, nemohl jsem usnout. Otočil jsem se k té její úžasné zdi. ,,Claudie?" zeptám se a ona zamručí. ,,Spíš?" zeptám se znova a ona se zasměje. ,,Ne" odpoví a nakoukne přes tu zeď z polštářů. ,,Jak to zvládáš?" zeptám se a ona pokrčí rameny. ,,Dobře" odpoví a zase si lehne. ,,Ne. Myslím tím tu nejistotu". Sám sem přemýšlel nad tím co sem řekl. ,,Já nevím. Není to jednoduchý, ale jsi tu ty a to mi zatím stačí" řekne a já se usměju. Pak byla zticha. 

Pohled Claudie:

Nějak jsem si myslela, že to bude v pohodě. Že dávno budu doma. Aha. Nepovedlo se. Oddělal jeden polštář. Koukl na mě. Zrovna mi stekla slza. Odhrnula sem ty debilní polštáře. Sedl si a objal mě. ,,Už nebrečím" řeknu rázně a sednu si naproti němu. Zasmál se. Koukla sem na něj. Nahla sem se k němu. Bacha naposledy si se spálila. Z Viktora vylezla pěkná svině. Ale teď je to jiný. Trávíme spolu celý den. Pomáhá mi. Je hodný a učí mě řídit. Velké plus. Ale co, když? Co když to dělá jen aby neměl problém? Abych ho nepráskla? Už, už skoro sem si říkala, že radši spadnu z postele. Ale proč by to dělal? Rukama mi jel po stehnech. 

Pohled Vadima:

Úplně maličko jsem se jí otřel o rty. Jakoby si to někdo nepřál. Něco hrozně bouchlo. Leknutím sme se nadechli. Koul sem jí do očí. Znova ta rána. Cukl sem sebou a vstal. Vykoukl sem ven. Tohle bude zajímavá noc.

Tak a to je vše! Připadá mi, že ty části píšu čím dál dýl. Dřív mi stačila hodina teď? Alespoň dvě a půl. Není to tím příběhem... Spíš, že mezitím stihnu shlédnout čtyři díly seriálu a celý album Melanie Martinez. Vím, že to nikoho nezajímá, ale doufám, že nejsem sama kdo prokrastinuje u prokrastinace, když zrovna prokrastinuje. 

Nějaké nápady? Hoďte mi je dolů nebo do zpráv...

Vaše AdellRaibowUnicorn

BTW: Sorry za chyby