He is back

2.

Ráno jsem se vzbudila v 05:00 hodin ráno máma ani táta už vedle mě neleželi. Táta ten šel nejspíše do práce a máma ta taky. Takže jsem se zvedla oblékla jsem se  popadla batoh a šla dolů do kuchyně  si udělat něco k  jídlu.  V ten moment jsem zase cítila že není něco v pohodě. Cítila jsem za sebou kroky vzala jsem jídlo, do ruky nůž a otočila jsem se. Když jsem se otočila na podlaze byl jen papírek se svíčkou a zapalovačem. Odložila jsem jídlo a nechala si v ruce pouze ten nůž. Rozhlédla jsem se a pak se  ohnula pro papírek, na papírku stálo: ''Odlož ten nůž  a ZAPAL TU SVÍČKU'' Odložila jsem teda nůž a popadla do ruky svíčku a zapalovač.  Zapálila jsem jí a ucítila jsem jak se mě zezadu něco dotýká. Otočila jsem se a za mnou byl na lince zase nějaký papírek. Stálo na něm ''Jdi s tou svíčkou do obýváku a polož jí na stůl.'' Šla jsem tedy, nevím proč ale musela jsem poslechnout nešlo neodporovat.  Když jsem tu svíčku položila na stůl na jednou jakoby  se něco začalo dít.  Na jednou všechen prach a dým začal poletovat po obýváku nevěřila jsem, myslela jsem že mám halucinace. Posadila jsem se na pohovku a pozorovala to co se děje kolem mě. Na jednou se  uprostřed toho  něco zjevilo, byl to nějaký člověk. Měl na sobě černé oblečení a na hlavě kapuci.  Z ničeho nic všechen dým a prach spadl na podlahu. Ale když jsem se rozhlédla vypařil se. Měla jsem děsný strach moje oči byly zaměřeny jen na tu osobu. Co seděla uprostřed obýváku na podlaze. Když jsem se začala pomalu zvedat,  ta osoba řekla mé jméno. Šeptala ho furt znova znova  a znova. Měla jsem děsný strach. Když se začala zvedat a podívala se na mě. Zjistila jsem že ta osoba je ten ztracenej kluk. Díval se na mě  a přibližoval se čím dál tím blíž, začala jsem z toho strachu až brečet.  Přelezl stůl a rukou od krve mě pohladil po tváři a zašeptal. Něco čemu jsem nerozuměla, podal mi kapesník  a usmál se na mě. Zeptala jsem se zděšeně ''proč tu jsi? A co o de mně chceš?''  podíval se na mě a napřáhl ruku. ''Pojď...'' Zašeptal, chytla jsem ho za ruku a následovala ho.  Zavedl mě do mého pokoje když jsme byli v pokoji zastavil. Sundal si kapuci a řekl abych mu podala notebook. Podala jsem mu ho a  začal tam psát divné věci, pak mi ten notebook podal. S nějakým článkem, označil tam nějaký text stálo tam. ''Mnoho lidí řeklo že nejde zastavit to co chceme. Proto  on potřebuje jí aby vše skončilo.'' Nechápala jsem to, šel ke mně blíž a začal něco říkat v tu chvíli ale zazvonila Daisy s klukama. On ale držel mě v pokoji a říkal ''nesmíš mě opustit.. nesmíš mě opustit...'' furt do kola to opakoval.  Nechápala jsem ''Proč? Proč tě nesmím opustit?'' ''Hledal jsem tě....'' ''Co to povídáš?'' ''To ty....'' ''Co já??'' Přistupoval ke mně ještě mnohem blíž vypadalo to jak kdyby.. mě chtěl políbit.. Jenže v tu chvíli zaťukal na okno v mém pokoji Andy, jo často mě takhle šmíruje když neodpovídám takže jsem si zvykla. Já i on jsme se podívali na Andyho, ten kluk mě políbil na čelo a utekl někam směrem dolu běžela jsem za ním ale do sklepa jsem si netroufla..  Popadla jsem batoh a šla ven kde čekali už ostatní. Všichni na mě divně koukali a Andy se na mě podíval a řekl ''kdo pak byl ten klučina?'' a zasmál se. ''Neřeš to... Nech mě bejt prosím...'' Daisy ke mně přistoupila  a ptala se co se včera dělo. Já jen mávla rukou ''neřeš to už.'' Všichni na mě divně koukali když jsme přišli do školy sedla jsem si do lavice vedle Daisy a ona do mně furt ryla. Furt mi něco říkala a vyptávala se, já jí nevnímala čmárala jsem si totiž něco do sešitu, když jsem jí konečně odpověděla. Tak na mě přestala mluvit, po tom jsem zaměřila oči  zpátky  do sešitu a měla jsem tam kresbu toho kluka a..... mě? Furt jsem byla mimo, nevnímala jsem ani učitelku když mě vyvolala o hodině. Dostala jsem za to poznámku ale  tak co.. Když jsem přišla domu rodiče byli ještě v práci  a z mého pokoje šla divná vůně.  Šla jsem se tam podívat a po stěnách bylo napsané, ''Máme být spolu, ty jsi ta dívka.'' A do toho byly zapálené svíčky a zaplá má oblíbená písnička.. Nechápala jsem to.. Proč? Proč já..