He is back

13.

  Ležela jsem v jeho posteli, myslela jsem že to byl jen sen. Ihned jsem se podívala na svou ruku, bohužel to sen nebyl. Ta rána tam byla. Sedla jsem si a přemýšlela. ''Má tohle cenu? Tohle vše..'' ''Ano má.'' Řekl Andy a přistoupil ke mně. ''Prosím, tu máš čaj a něco málo k jídlu.'' ''Děkuju..'' ''Co se stalo na té toaletě?'' ''Vše bylo v pohodě, když jsem si myla ruce něco se za mnou zjevilo šla jsem ke dveřím chtěla jsem odejít ale chyběla tam klika, z té věci se vyklubal po tom Dextr a povídali jsme si.. Chtěl abych ho poslouchala a tak.. Pak už víš co se stalo..'' ''Já toho... uhh zabiju..'' ''Ne dobrý..'' ''To není dobrý, ublížil ti Klem.'' ''To je ale jedno.'' ''Ne není pochop to.'' ''Jak ho chceš zabít??'' ''Lehce..'' ''Jak?'' ''Je můj opak ale myslím že tak ho zničím také.'' ''Řekni mi jak..'' ''To časem zjistíš, teď si tím nelámej hlavu až se nasnídáš a převlečeš přijď dolů ano?'' ''Dobře..'' Andy sklonil pohled k zemi a povzdychl si. ''Vážně to chceš vědět?'' ''Ano chci to moc vědět..'' ''Hodlám ho zabít jedním způsobem který by mohl zabít i mě a možná ještě pár lidí..'' ''Cože?! Ne.. To nejde! Ty nesmíš umřít..'' ''Nevím jistě zda umřu, jen to předpokládám..'' Se slzami v očích sem ho objala a řekla ''Andy... prosím... neopouštěj mě..'' ''Nechci tě opustit Klem, ale nechci abys trpěla..'' ''Trpět budu jedině když ty odejdeš..'' ''Klem, prosím nestěžuj mi to..'' Neodpověděla jsem mu na to, jen jsem ho stiskla a brečela dál.. ''Musím jít dolů, nasnídej se a přijď teda ano?'' ''Jojo..'' Pustila jsem Andyho a sledovala ho jak opouští pokoj, Andy se za sebou jen ohlédl a pomalu zavřel dveře. Když opustil pokoj sedla jsem si blíž ke stolku a začala jíst. Špatně se mi polykalo proto jsem po třetím soustu měla dost. Zapila jsem to troškou vody, potom jsem se zvedla z postele a šla si vzít pár věcí ze skříně které jsem měla u Andyho. Potom jsem ještě zaběhla do koupelny a pomalu šla dolů, když jsem sešla dolů byla tam menší skupina lidí. Viděla jsem jak se tam Andy i s ostatními baví, celkem jsem začala žárlit když jsem ho viděla bavit se s nějakou hezčí dívkou.. Radši jsem k nim ani nešla popadla jsem batoh který jsem měla položený u dveří i s botami a šla ven. Vím že jsem měla jít za Andym ale opravdu jsem neměla chuť po tom co jsem tohle viděla.. Z batohu jsem vytáhla mobil chtěla jsem si zapnout nějakou hudbu, jenže mobil byl bohužel vybitý.. Uklidila jsem ho zpět a šla jsem se projít k mému domovu. Když jsem stála přesně před ním vše se zdálo v pohodě, vytáhla jsem klíč od dveří který byl pečlivě schovaný v jednom kameni v okrasní zahrádce kolem domu. Odemkla jsem a s velkým nádechem jsem vkročila do domu. Vše bylo normální, trošku jsem jen zaječela když jsem slyšela jak zavrzali schody, podívala jsem se na ně a viděla jak po nich schází mamka s tátou. ''Mami!! Tati!! Vy jste v pohodě?!'' ''Klementýnko! Jistě že jsme! Proč by jsme nebyly v pohodě? Měli jsme o tebe velký strach zlato..'' ''Já o vás taky.. Viděla jsem mnoho věcí netuším co se děje.. Řekněte mi prosím, jste to opravdu vy..?'' ''Ano jsme zlatíčko, pojď sedni si na pohovku, o všem si promluvíme v klidu ano?'' ''Dobře.'' Zula jsem si boty a šla se usadit na pohovku, mamka zatím udělala čaj a táta si šel ke mně sednout. Po chvilce přišla i mamka a o všem jsme si promluvili a vše jsem jim vylíčila. Rodiče mi poradili hrozně moc věcí, nepochopila jsem jen jednu věc.. Nebo spíše pochopila ale nevidím v tom řešení. Proč bych se měla rozcházet s Andym? Nic by se tím nevyřešilo, nebo snad ano? Lámala jsem si nad tímhle hlavu celou dobu co jsme si povídali. Mamka na mě po chvilce poznala že jsem unavená a řekla mi ať si jdu lehnout, poslechla jsem protože jsem se fakt potřebovala v klidu vyspat. Šla jsem na horu po schodech do svého pokoje, svlékla jsem se a nejdřív si dala horkou sprchu. Konečně jsem se cítila tak uvolněně, všechen stres a vše... Bylo zas na chvilku pryč. Přestala jsem nad vším přemýšlet a začala jsem si zpívat svojí oblíbenou písničku od Green Day. Zpívala jsem si jí pořád dokola, až od chvíle když jsem uslyšela ránu z kuchyně jsem si přestala zpívat. Vypnula jsem sprchu rychle se oblékla ani jsem se pořádně neosušila, vylezla jsem z koupelny a pomalu vykoukla ze schodů. Na zemi leželi rozbité talíře a slyšela jsem jak se rodiče hádají. Sedla jsem si na schody a hned se mi rozsvítilo v hlavě... Rodiče se nikdy nehádají, co když to zas nejsou oni.. Jenže obavám se že byly a že se něco začalo dít.. V tomhle světě je totiž už fakt vše možné.. Ale moji rodiče, rozhádaní? To už je fakt vrchol.. Sešla jsem dolů po schodech a šla do kuchyně, stála jsem ve dveřích a pozorovala jak na sebe křičí, po chvilce si mě všimli, nevnímala jsem jejich pohled, vnímala jsem pouze mé slzy. Rodiče se ke mně rozeběhli a začali mě utěšovat, že se nic neděje a tak.. Jenže já věděla že děje, brečela jsem dál a zeptala se. ''Proč tohle děláte..'' Oni se na mě pouze podívali a neodpověděli. V tu chvíli jsem pomyslela na Andyho, neshání mě, nejspíš zapomněl.. Našel si lepší, proto mě chtěl abych šla dolů.. Podívala jsem se rodičům do očím a hned pochopili že něco není v pohodě. Znovu se začali ptát co se stalo a tak. Neodpovídala jsem, rodiče mě hned pustili pochopili že nechci aby mě teď takhle viděli. Odešla jsem z kuchyně a šla do pokoje, dala jsem si na nabíječku mobil a lehla si. Přemýšlela jsem, zda nechám Andyho bojovat, nebo se dobrovolně vzdám. Ale zvolila jsem druhou variantu, Andymu jsem stejně už ukradená.. V pěstí jsem si sevřela řetízek který mi dal Andy. Stále jsem vzlykala nešlo přestat, strhla jsem si řetízek z krku a zahodila ho na zem. Zabořila jsem se do polštáře a brečela, po chvilce jsem usnula. Když jsem se probrala na konci postele seděla nějaká osoba. Neviděla jsem té osobě do tváře proto jsem si myslela že to je Dextr. ''Dextre?'' řekla jsem chraptivě. ''Ano?'' Oddechla jsem a řekla ''vzdávám se..'' ''Vážně?'' ''Ano..'' ''Proč tak na jednou?'' ''Už mi nic nedává smysl, rodiče se nejspíš rozvedou.. Andy má jinou.. Já už fakt nevím..'' ''Klem, to mě mrzí.'' ''Vím že nemrzí..'' ''Ale ano, tentokrát opravdu ano.'' ''Proč by ses na jednou měnil?'' ''Jsem zrůda sice, ale hluboko v sobě, city mám.'' ''Jen.. Mě to mrzí.. proč mi to neřekl dřív..'' ''Nevím Klem.'' Dextr se ke mně hned po tom přiblížil a objal mě. ''Už mu nesmíš věřit.'' ''Já vím.. Promiň že jsem ti nevěřila..'' ''Nevadí.'' ''Já jen.. Už nevím čemu věřit a čemu ne.. A jo jedna věc.. Omlouvám se za to že jsem utekla..'' ''Jo nic se neděje'' ''co to s tebou je Dextre? Furt se měníš.. Jednu chvíli hodný, další chvíli zlý..'' ''Jo.. To bys nepochopila.'' ''Proč si ale byl tak odporný na mě na tom záchodě? Proč si mě kousl..'' ''Nebyl jsem to já.. To ta špatná síla co ve mě proudí.'' ''A Andy..'' ''Co Andy?'' ''V něm také?'' ''Myslím že jo..'' ''Uh.. Nejspíš bych měla poslechnout rodiče, najít si jiného a na Andyho zapomenout..'' ''Jo uděláš nejlíp.'' ''Divím se že ho na jednou nenávidí.'' ''Lidé lehce mění názor.'' ''Já vím jenže.. tohle vše je divné...'' ''Já vím Klem. Hele víš že mi stále něco dlužíš?'' ''Co ti dlužím?'' ''Pol..'' ''Jo jasně.. Tak pojď ať to mám z krku už mi to je fakt jedno..'' ''No měl být na tom místě kam jsem tě unesl ale tady to snad nebude vadit. Tak v šest večer se vrátím a uděláme to ano?'' ''Dobře..'' ''Hodná holka, tak v šest tu.'' ''Jojo..'' Dextr se znovu rozplynul jak kouř, hned co se vypařil popadla jsem mobil a viděla jsem několik nových zpráv od Andyho. ''Kurva..'':

 ''Klem kde si?'' 8:00 ''Klem tohle není vtipný kde seš?!'' 8:04 ''Sakra Klem odepiš mi mám o tebe strach!'' 8:26 ''KLEM!! ODEPIŠ!!'' ''SAKRA KLEM PROSÍM!'' 9:10 ''No tak Klem.. Prosím mám o tebe fakt hrozně velký strach, snad všude jsem tě hledal.. Kde si sakra?!'' 15:30 sakra.. ta přišla před patnácti minutami.. Popadla jsem mobil a chtěla jsem mu odepsat jenže mi došlo, má to cenu? Má přece jinou.. no co už odepíšu mu a snad mi dá pokoj. ''Jsem v pohodě, jsem doma je mi konečně dobře.'' 15:47 ''Sakra Klem KONEČNĚ! Víš jakej jsem měl o tebe strach?'' 15:48 ''Je mi to v celku jedno, radši měj strach o tu tvojí novou GF. :)'' 15:50 ''PS: V 18:00 jdu políbit tvého bratra a ukončím to ;)'' 15:56 ''Cože?! O čem to sakra mluvíš Klem?! Ihned jdu k tobě a promluvíme si o tom.'' 16:00 ''Ne! Zkus se ke mně ještě přiblížit!'' 16:02 ''Klem.. Co se sakra s tebou děje?'' 16:10 ''Co by? Nevím kdo tu má novou přítelkyni!'' 16:28 ''Tak a dost Klem, jdu k tobě a promluvíme si tom, neměj žádné kecy na tohle prostě jdu k tobě a promluvíme si o tom, za půl hodiny jsem tam.'' 16:35 ''Ne nechoď!'' Tuto zprávu nelze odeslat. Důvod - Nízký Stav KREDITU! Do háje.. super takže za půl hodiny je tu. O čem si asi tak budeme povídat? O tom jak tu svojí novou miluje? Já na tohle fakt už nemám.....