Jednoho dne se v jednom městě ztratil jeden kluk. Se školou šli na exkurzi do jednoho starého města. Když procházeli domy, kluk se z ničeho nic vypařil. Všimli si toho bohužel až když byly ve škole. Hned to ohlásily rodičům. Policie a hodně lidí h...
Vyběhla jsem schody a zavřela jsem se v jeho pokoji, on za mnou přišel po deseti minutách. Já seděla na posteli a měla jeho sluchátka, hrála mi tam písnička. Kterou jsem si i zpívala tudíž jsem ignorovala Andyho. Andy stál u dveří a díval se na mě a nejspíš poslouchal to jak si zpívám. Přistupoval blíž a začal si zpívat se mnou. Když jsem si dozpívala viděl že mi není dobře. On se ke mně natáhl a něžně mě políbil na rtech. Pak se vedle mě posadil a zeptal se. ''Klem, co se to s tebou děje?'' ''Co já vím..'' ''Kde je moje veselá holka?'' ''Dole na tebe čeká.'' Falešně jsem se usmála, pak si lehla a přitulila se k polštáři. ''Klem a dost, přestaň s tímhle.'' ''Jednou to tak skončí..'' ''Klem sakra přestaň já tě miluji tak co meleš!'' ''Co melu? Jen předpovídám budoucnost.'' ''Ne já na tohle nemám, už to nehodlám řešit. Já s ní nic nemám, miluji jen tebe a ty to stále nechápeš.'' ''Nechápu no..'' Andy se pak ke mně otočil a jemně mě plácl přes zadek. Zaječela jsem, hned jsem se posadila a řekla ''co to děláš bože!'' ''Zlobíš tak se nediv.'' Zasmál se ''tohle už nedělej..'' ''Nebo?'' ''Nebo ti dám facku.'' ''Jaj dobře, už končím.'' ''Dobře'' natáhla jsem se pro mobil a pak jsem si znovu lehla. Něco jsem si hledala na mobilu a on mi furt říkal ať odložím mobil, neposlechla jsem a on mě znovu uhodil. Zakřičela jsem víc a vlepila jsem mu facku. ''Ještě mě praštíš?!'' ''Dobře tak už ne.'' ''Si myslím.. Proč mě vůbec mlátíš?'' ''Protože mě zlobíš a je to sranda.'' ''Sranda? Aby mě to bolelo?'' ''Ne to nemyslím, myslím jak vždy vyjekneš.'' ''Je to blbá sranda..'' ''Dobře promiň, tak toho tedy nechám....'' ''Děkuji.'' ''Za co?'' ''Že umíš být taky poslušný.'' Mrkla jsem na něj a zasmála se. ''Ty zlobidlo! Že já tě zlechtám!'' ''Ne už ne!'' Vykřikla jsem hravě a vyběhla ke dveřím. Když jsem stála u dveří tak jsem se zas zamyslela. ''Asi bys měl jít dolů, budou se po tobě shánět..'' ''Jen pokud jdeš ty se mnou.'' ''Ne, jdi sám.'' ''Prosím.. Pojď se mnou.'' ''Fajn... Ale počkej.'' ''Proč?'' Neodpověděla jsem a z Andyho šuplíku jsem vyndala masku kterou jsem mu dala před dvěma roky. ''Ty jí furt máš?'' ''Jistě že mám.'' ''Půjčím si jí.'' ''Na co?'' ''Uvidíš.'' Nasadila jsem si jí a chytla Andyho za ruku. ''Tak můžeme jít.'' ''Děláš si ze mě srandu?'' ''Ne'' ''sundej si to!'' ''Ne nesundám, jdeme.'' ''Bože.. Fajn no'' ''chceš abych šla dolů?'' ''Chci'' ''tak mě v tom nech jít!'' ''Fajn jak si přeješ.'' ''Děkuji'' ''jojo..'' Andy mě chytl pevně a šli jsme. Když jsme přišli dolů zas jsme se usadili tam kde jsme seděli, všichni na mě divně koukali ale mě to bylo fuk. Andy si sedl vedle mě a držel mě za ruku, vedle něj seděla jeho kamarádka a vedle mě seděla jeho máma. Pořád jsem se dívala na dveře ven, měla jsem chuť utéct ale nemohla jsem to udělat, jak jsem se na ně dívala tak se mi chvilkami dělalo šero před očima. Ohlédla jsem se na Andyho a viděla jsem zas jak se na sebe s tou holkou culí.. Otočila jsem se pak zpátky na dveře a viděla jsem tam stát Dextra.. ''Do prdele..'' Řekla jsem tiše a nedošlo mi že jsem to vůbec řekla. ''Děje se něco?'' Otočil se na mě Andy a vyděšeně se zeptal. ''Ne nic nic..'' ''Dobře'' hned jak to Andy dořekl tak se otočil zpátky na tu holku, dívala jsem se pořád na Dextra a chvilkami na tu holku. Cítila jsem že je něco špatně až do chvilky než na mě ta holka promluvila. ''Emily.'' Nechápala jsem a jen jsem se na ní dívala ''jmenuji se Emily, těší mě Klem.'' Řekla přátelsky ''těší mě.'' Řekla jsem naštvaně. Ona se hned po tom otočila zpátky k Andymu a začala mu něco šeptat, nešlo přeslechnout co si říkali. ''Ta Klem je nějaká divná Andy.'' ''Já vím, nevím co jí je.'' ''Myslíš že sis vybral správně?'' ''Jo myslím že jo.'' ''Jsem tu pro tebe kdyby něco.'' ''Díky vážím si toho.'' Zase se na sebe uculili, já už to nevydržela a zakřičela jsem ''víš co? Je mezi námi konec! Tohle si podělal!'' Se vztekem jsem opustila místnost. Vyběhla jsem na horu do Andyho pokoje, odhodila masku, zabouchla za sebou dveře a sklouzla se po nich až na podlahu. Slyšela jsem Andyho jak za mnou běžel ale nevnímala jsem to, vnímala jsem pouze svůj pláč. Bylo mi fakt na nic v tu chvilku, v tuhle chvíli by mi nepomohlo nic..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
''Klem! Běž od těch dveří, musíme si promluvit!'' ''Ne nech mě být! Jdi si za Emily!'' ''Sakra Klem, co to s tebou je.. Já jí nechci, proč mi tohle děláš, moc dobře víš že ty jsi má jediná..'' ''Nech mě být Andy, vypadni pryč!'' ''Klem ne..'' Slyšela jsem jak Andy pomalu začal také vzlykat. Jenže nechtěla jsem ho vidět, nešlo to.. ''Prosím běž pryč...'' Řekla jsem a hned po tom Andy odešel. Seděla jsem na podlaze, úplně ztracená. Nevěděla jsem co dělat, vše bylo v háji.. Můj život teď a moje budoucnost možná taky.. Andy byl jediný člověk který mi kdy pomohl.. I když počkat.. Jasně! Daisy a Sam! Zvedla jsem se z podlahy, vzala jsem si všechny svoje věci a vylezla ven oknem. Sklouzla jsem se po okapu a spadla do křoví. Nenápadně jsem nahlédla do okna kde seděl Andy. Andy tam seděl, po tváři mu tekly slzy a vedle něj seděla jeho máma která ho utěšovala.. Styděla jsem se za sebe.. Ale vrátit jsem se nemohla. Vyběhla jsem ze křoví a běžela k Daisy. Když jsem byla u jejího baráku byla tam cedule s nápisem ''PRODÁNO'' zamyslela jsem se, Daisy neříkala nic o tom že se budou stěhovat.. Neřešila jsem to a běžela jsem k Samovi. Když jsem stála před jeho domem vše bylo v pohodě, jenže když jsem vešla k jeho dveřím a zaklepala. Nikdo neotvíral. Když jsem zaklepala po páté dveře se sami otevřeli, vstoupila jsem dovnitř. Rozhlédla jsem se a nikde nikdo. ''Haló? Same? Daisy? Je tu někdo?'' Nikdo se neozýval, když jsem šla dál Samovim domem všimla jsem si divných kreseb po zdech. Když jsem došla až do Samova pokoje viděla jsem na jeho posteli papírek s velkým nápisem ''PRO KLEMENTÝNKU'' hned jsem papírek sebrala a začala ho číst, stálo tam: ''Myslela sis že si dělám srandu? Ne já si jí nedělám, pro důkaz toho že nelžu jsem zabil Daisy a Sama držím v jednom ze svých pokojů. Daisy byla dost chutná... Jestli se neobětuješ, vezmu si další! S pozdravem Dextr Ditt'' zděsila jsem se a ihned jsem chtěla opustit dům. Jenže když jsem vyšla z jeho pokoje slyšela jsem tři nádherné dětské hlasy...
