He is back

23.

Je šest ráno, Andy vedle mě leží. Spí, tak přece jen byl unavený. Zvedám se potichu z postele a odcházím do koupelny abych se opláchla a učesala. Vodou si oplachuji zuby jelikož tu nemám pastu tak voda musí stačit. Dívám se do zrcadla a vidím tam úplně někoho jiného než před pár dny. Sakra fakt jsem se hodně změnila, odcházím do zrcadla a jdu zpátky za Andym. Ten tam už sedí na posteli. Má rozespalou tvář a roztomile rozcuchané vlasy, dívám se na něj a pomalu jdu k němu. ''Dobré ráno krásko.'' Řekne tiše já se jen usměji. Když jsem u něj políbím ho na čelo a pak se začínám hned oblékat. ''Ještě máme necelou hodinu a půl.'' ''Jo já vím ale radši chci být připravená.'' ''Dobře děláš.'' ''Kdy jsi vlastně šel spát?'' ''Po chvilce co jsi usnula ty jsem usnul také.'' ''Aha to je roztomilý.'' ''Vedle tebe se nejlíp spí.'' Usměje se a já ucítím jak se začínám červenat. Když jsem oblečená lehám si zpět na postel a Andy se jde oblékat. Pak si lehá vedle mě a oba ještě odpočíváme. Když je půl osmé pomalu vyrážíme ven a rozhlížíme se po okolí. Když víme že je tu čisto jedeme směrem k Dextrovi. Zastavujeme asi jeden blok od Dextrového domu a Andy pak táhne motorku. ''Proč už nejdeme?'' ''Nechci aby nás slyšel.'' ''Jo jasný..'' ''Hele vlastně vyzkoušej si svou sílu.'' ''A to jako jak?'' ''Měla bys mít automatické hojení ran, auru která tě ochrání před zlem. A další funkce musíš zjistit sama.'' ''Páni.. Toho je hodně..'' Usměji se na Andyho ale pak se zamračím když ucítím že je něco zlého blízko nás. ''Co pak?'' ''Někdo tu je, někdo je blízko nás. Něco zlého.'' ''To bude tvá síla další.'' ''Rychle musíme se schovat blíží se to.'' ''Dobře šéfe.'' ''Teď není čas na fórky.'' ''Jo já vím.'' Andy rychle schovává motorku a pak zalézáme za popelnice. Najednou se zatahuje, je tma, slunce je schované za mraky. Podívám se na Andyho a pak pozoruji skrze škvíru kdo tam jde. Prochází tam nějaký člověk, tohle nemůže být Dextr.. Vlastně ani né člověk! Co to sakra je? ''Ne ne ne..'' Andy řekne tiše a vyděšeně ''co?'' zeptám se tiše. ''Jestli tahle potvora pomůže Dextrovi tak jsme v pěkný pr..'' ''Co je to vůbec zač?'' ''Zplozenec satana a mé matky..'' ''Cože?!'' Vyjeknu ani mi to nedojde. Andy se ke mně otočí a ihned mi zakrývá ústa dlaní. ''Shh... Povím ti pak víc teď není čas.'' Podívá se na mě trošku naštvaně ale pak mi pouští ústa. Já jen kývnu a pak se pomalu zvedáme a zkoumáme jestli tu je další východ. Když odšoupnu jednu z dalších popelnic najdu vchod do jedné z budov. Andy jde samozřejmě první aby to omrkl. Když mávne rukou pochopím že vzduch je čistý tudíž můžu dál. Když jsme uvnitř ihned se začnu Andyho vyptávat co to venku sakra bylo. ''Už jsem ti to říkal.'' ''Ale jak to může být zplozenec satana a tvé matky?'' ''Matka se mu tehdy upsala. Že bude nosit jeho dítě za věčnou krásu. Ale časem se to zvrtlo, ta potvora časem začala toužit po moci, rostla moc rychle. Tudíž jí matka zakopala u řeky za tímhle městem. Dextr jí ale našel, díky své síle jí musel probrat..'' ''A sakra..'' ''Jo..'' 'A pomůže nám tohle?'' Otočím se zády směrem k Andymu a ukážu na zbraně. ''To doufám, ale ty jsi stále trošku zesláblá i když si to nemyslíš. Musíš si ještě trochu odpočinout než tvá síla začne působit opravdu.'' ''Nechci odpočívat, už se tomu hajzlovi chci pomstít!'' ''Já vím Klem ale nejde to. Nevíme co nás čeká.'' ''Je mi to jedno Andy..'' ''Ale mě ne. Nechci tě ztratit pochop to už do háje!'' Andy na mě zlostně vykřikne a já hned pochopím že jsem to přehnala.. Couvnu o dva kroky zpátky a smutně se na něj podívám. ''Omlouvám se..'' špitnu. ''Ne.. Omlouvám se já že jsem křičel.. Snažíš se jen pomoct ale já to moc neulehčuji.'' ''Andy..'' ''Shh..'' Uslyším jak venku něco prochází, nejspíš zas ten potomek těch dvou. Andy mě ihned chytne a zatáhne za staré krabice, drží mi ústa i když mu naznačuji aby mě pustil stále mě nepouští. Když uvidím jak to hmatá po klice zalapám po dechu. Andy si mě přitáhne blíž a drží si mě v pevném obětí. Vidím že Andy má ruku za zády, nejspíše už hmatá po zbrani. Ale nevím to jistě, po chvilce když ta věc nemůže otevřít odchází. Andy mi pustí ústa a já si oddechnu. Ani si neuvědomím že to bylo trošku víc nahlas, ta věc ihned vtrhne dovnitř a začne se rozhlížet po místnosti. Andy mi ihned znovu chytí ústa.. je pohledem zaměřený jen k té obludě. Když jde do vedlejší místnosti Andy mě hned chytá za ruku a rychle vybíháme ven, běžíme rovně po chodníku a pak zahneme do nějakého domu. Andy se zastaví a naštvaně se na mě podívá ''sakra Klem musíš být tiší.. Unikli jsme jen o vlásek sakra!'' ''Já vím já.. Andy je mi to líto jasný nedokážu se ovládat!'' Spustím potůček slz ale hned si slzy utřu jelikož vím že musím být silná. Když zaslechnu že něco spadlo ihned tahám kudlu a jdu se tam podívat. Andy se ke mně rozebíhá ale jsem rychlejší. Rozhlížím se kolem a potom zahlédnu jen malou myš. ''Vzduch čistý'' řeknu vysmátě. ''Jo... Tohle už nedělej jasný?'' ''Jasně pane..'' ''Začni to brát vážně Klem. Tohle není hra. Máš jen jeden pokus a pokud to dojebeš tak jsi v prdeli chápeš to?'' Andy se na mě podrážděně a vyčítavě divá. Stydím se a proto nemluvím, má pravdu chovám se jak pitomec.. Kývnu a pak následuji Andyho. Pohybujeme se skrze několik domů, když se konečně dostáváme před dům Dextra zaváhám.. Chci to takhle skončit? Co když se něco fakt posere? Nijak to už nevrátím.. Andy se na mě dívá, co teď? Co mu mám říct? Andy promiň rozmyslela jsem si to hoď mě domů?! Ne to nemůžu! Do háje...