He is back

24.

''Připravena?'' ''Jo..'' ''Už není cesty zpět Klem..'' ''Já vím..'' ''Ať se tam stane cokoliv, pamatuj si. Miluji tě a nikdy nepřestanu jasný?'' ''Já tebe taky Andy.'' Andy si mě přitáhne a políbí. Prohlubuje náš polibek, po chvilce přestane. Do ruky si vloží zbraň a ještě jednou si překontroluje náboje. Udělám to samé a pak už vcházíme dovnitř. ''AK a MG si nech na potom. Teď především bude třeba kudla nebo kahr a drž se blízko mě. Rozumíš?'' ''Rozumím.'' ''Jo abych nezapomněl, kdyby se něco semlelo a nebyli by jsme blízko sebe tak si nasaď tohle.'' Podává mi nějakou divnou věc. ''Dej si to za ucho.'' Poklepe na své ucho kde to má už přidělané i on. ''Pomůže to ke komunikaci.'' ''Takže je to vlastně takový telefon?'' ''Jo tak něco.'' ''Dobře.'' Andy kráčí trochu hlouběji, slyším, jak má hlubší dech. Ani se mu nedivím, působí to tu hrozně děsivě.. Uslyšíme ránu a já vycítím, že je po blíž něco nebezpečného ale slabého. Andy ihned zalézá za sudy a já se schovávám za skříň. Když tu věc spatřím musím si chytit ústa, abych nevyjekla. Andy se dívá na tu věc a okem občas koukne na mě. Vidím, jak naznačuje abych zůstala v klidu. Když vidím že to prochází blízko mě couvnu o krok zpátky, omylem narazím do plastové nádoby, která spadne na zem. Ta věc se otočí, má to červené oči, vidím, že je to hodně moc naštvané. Sahám po malé zbrani, kterou mám za zády. Jenže než stihnu vystřelit, spatřím jak se Andy rozebíhá a tu věc rozřízne vejpůl. Vystříkne z toho taková zeleno modrá tekutina ''fuj!'' Tiše si postěžuji ''a bude to ještě horší.'' ''Ugh..'' Andy kráčí dál já si do ruky beru taky kudlu a následuji ho. Kryji mu záda zatím co, on jde dál. Já se po chvilce zastavuji a cítím, že se blíží hodně zlých věcí. Andy se na mě dívá a hned ví, že je něco špatně. ''Jde jich asi pět..'' ''To zvládneme, zaměř se na hlavu.'' ''To je jak zabíjet zombie'' ''taky že jo Klem.'' ''To sou zombie?'' ''Ne, ale jsou mrtvý. To Dextr je zplodil.'' ''Fuj..'' ''Asi tak.. Připrav se.'' ''Když uvidím, jak se cestou lenivě vleče pět těch hnusů, ihned vyběhnu, a dva z nich silně udeřím do hlavy. Jsem celá špinavá od toho hnusu. Ale pořád to není to nejhorší. ''Páni Klem, kde se to v tobě vzalo.'' ''Nevím..'' ''Wau.. S tebou bych si nezahrával.'' Andy se zasměje a pak pokračujeme. Zastavujeme u schodiště, Andy se na mě podívá, ale já nic necítím. Jdeme pomalu dolů po schodech, když v tu chvilku zahlédnu Dextra, zděsím se. Hodně se změnil od posledně, co to s ním sakra je?! ''Čekal jsem vás..'' Sakra jak o nás ví?! ''Jen se nestyďte a pojďte blíž..'' Andy zůstává klečet a já ho napodobuji. ''Zůstaň tu ano?'' ''Ne, nikam nechoď prosím..'' ''Je to plán, zůstaň tu. Já se hned vrátím.'' ''Ale co když..'' ''Musíš mě krýt dobře?'' ''Dobře..'' Když zvedám hlavu od země podívám se na Andyho a spatřím, jak za ním stojí... ''Za tebou..'' ''Co?'' ''D-De...'' Andy se ihned otočí a spatří ho. Dextr ho chytí za krk a zahodí daleko. ''Andy!'' Hlasitě zakřičím a vrhám se po Dextrovi s kudlou v ruce, zabodnu mu jí hluboko do hrudi. Sakra! To mělo bejt do hlavy! Nedokážu mu jí vyndat utíkám rychle směrem k Andymu, klekám si k němu a zahlédnu že je zabodnutý na kusu železa.. Ale počkat oni se rychle léčí! ''Andy rychle musíme tě z toho dostat!'' ''Ne Klem.. Prosím nech mě zemřít..'' ''NE ANDY!'' ''Klem.. Prosím já.. Jen takhle tě zachráníme, zastřel mě prosím do hlavy.. Počkej po tom pět minut a měla by ses z tohohle všeho vzbudit.. Nedovol aby ti Dextr ublížil jinak ti to nepomůže.. Klem miluji tě a doufám že i v dalším životě se dáme do kupy.. Sbohem..'' ''NE! ANDY To... To nesmíš! Sakra ne!'' ''Zastřel mě prosím...'' Chvilku váhám, pohledím pak na trpícího Andyho. Začínám plakat, beru do ruky zbraň a střelím ho do středu hlavy. ''Přece jen si zkažená mrcha..'' ''Nepřibližuj se ke mně, ty bastarde!'' Vytahuji z batohu MG-42 a zamířím na něj. ''Nepřibližuj se!'' On jde stále dál, neudržím se. Zvedám se na nohy a začínám střílet. Mířím na hlavu, létají z něj různé tekutiny. Ten zmrd chcípá! Jo!! Andy to je pro tebe.. Ohlédnu se na něj ale pak vracím pohled na Dextra. Střílím dál, vidím jak si pomalu kleká. ''Do háje!'' Došli mi náboje.. Zahazuji MG-42 a rychle popadám AK-47 střelím ho ještě párkrát. ''Jo!!'' Ten hajzl spadl na zem. Rychle běžím k němu a vytahuji mu nůž z hrudi. ''Tohle je pomsta!'' Zabodnu mu kudlu do obličeje, potom ho ještě několikrát bodnu do hrudi a do hlavy jen abych se ujistila že je opravdu mrtvý. . Nemusela jsem Andyho zabíjet.. Nemusela... ''Sakra Andy!'' Běžím rychle k němu a zírám na něj. Znovu spouštím pláč.. ''Nemuselo to tak skončit..'' Vyčítám si to.. Zavírám mu víčka a líbám ho na tvář. Potom odcházím s pláčem ve tváři. Čím dále se oddaluji tím smutněji mi je.. Když jsem venku u motorky zjistím že uběhlo pět minut a nic se nestalo, každopádně od suď musím vypadnout nebudu se tím zabývat.. Běžím k místu kde je ukrytá motorka, spatřím tu hnusnou obludu jak leží na zemi a umírá.. Asi byl na konec její součástí Dextr.. Teď nastane na světě dobro, všechno bude zas dobré.. Nacházím motorku, hned na ní nasedám a jedu domů. Když jsem před mým domem porozhlídnu se ještě jestli je tam čisto.. Všude čisto, jdu do domu a jdu do svého pokoje. Převlékám se a lehám si do postele. Nad ničím nepřemýšlím a upadám do hlubokého spánku....