16.

73 6 0
                                    

Andy se po chvilce zastavil a rozhlížel se, pak se otočil na mě a přistupoval blíž. ''Děje se něco?'' Zeptala jsem se vyděšeně. ''Ne.. Nic nic'' ''Nezdáš se v pohodě Andy, řekni... co se děje?'' ''Klem neřeš to.'' ''Prosím pověz mi to..''  ''Sakra Klem! Nic se neděje sakra!''  Lekla jsem se ho a šla od něj radši dál. Nemluvila jsem a  šla si sednout na okraj střechy. Podívala jsem se na něj a pak jsem se začala dívat na svítící město před námi.  Andy ke mně přistupoval pomalu ''promiň Klem..'' ''To je jedno.. naštvala jsem tě, to já se omlouvám..'' ''Ne.. trošku mi hrabe poslední dobou..'' ''Jak hrabe? Nevšimla jsem si toho.'' ''Prostě jsem vzteklý, nemám na lidi moc náladu, hodně ubližuji svým blízkým, na neštěstí se mi povedlo už i u tebe abych na tebe křičel..'' ''Ahá.. To nevadí..'' ''Ale vadí, ty sis to nezasloužila..'' ''Ale zasloužila, nemám být tolik zvědavá..'' ''Ne, neházej na sebe chybu Klem.'' ''Dobře..'' ''Začíná se stmívat asi bychom měli jít.'' ''Ještě chvíli,  chci si užít ten výhled.'' ''Dobře, je to nádhera že?'' ''To jo..'' ''Andy se ke mně usadil a koukal také, pak se podíval na telefon, nejspíše na čas. Bylo devět hodin a  devatenáct minut. Andy se pak uložil telefon zpět do kapsy a dal ruku kolem mého pasu. ''Klepeš se, není ti zima?'' Zeptal se Andy tiše. ''Jen trošku ale je to dobrý.'' ''Na, vezmi si mou bundu.'' Andy  si hned začal svlékat bundu. ''Ne, Andy nech si jí ať nezmrzneš.'' ''Je mi vedro, takže si jí vezmi ty, prosím.'' ''Dobře když prosíš..'' ''Děkuji'' ''Proč děkuješ? Měla bych děkovat já.'' ''Děkuji za to že tu pro mě jsi.'' ''Nápodobně, ale i za ostatní věci.'' Řekla jsem a usmála se Andy mi úsměv opětoval a hned po tom mě políbil.  ''Jsi si jist že to takhle chceš?'' ''Co?'' ''No náš vztah..'' ''Ano jsem si tím jist Klem.'' Usmál se a přitiskl si mě blíž k sobě. ''Teď už pojď musíme jít.'' Andy se zvedl a pak napřáhl ruku aby mi pomohl se také zvednout. Chytla jsem ho za ní a  zvedla se. Stáli jsme před sebou a jen tak na sebe zírali. ''Vše v pohodě?'' Zeptal se vyděšeně Andy, kývla jsem hlavou a hned potom jsem se k němu přitiskla. ''Neopouštěj mě už nikdy..'' Řekla jsem tiše.

''Neboj se neopustím

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

''Neboj se neopustím.'' Andy mě chytl a druhou rukou mě začal hladit po vlasech,  stiskla jsem ho ještě víc a užívala jsem si jeho obětí. ''Proč se tohle děje zrovna mě?'' Zeptala jsem se mumlavě ''já nevím Klem, ale dokud tu jsem což budu na pořád, nemáš se čeho bát.'' ''Každý jednou odejde, proto se mám čeho bát..'' ''Teď ale nemáš čeho, neboj se Klem.'' Řekl Andy a hned po tom mě políbil na  čele. ''Je tma, měli bychom už jít.'' ''Jo máš pravdu, jdeme..'' ''Klem, prosím nebuď smutná.'' ''Ne, já nejsem smutná.. Já.. nic'' ''co ty?'' ''Ne nic přeřekla jsem se.'' ''Hm.. Jen aby.'' Andy mě chytl za ruku a šli jsme domu, byla hrozná tma tak jsem toho moc neviděla, nechala jsem se Andym vést, když jsme konečně došli k němu domu byla jsem unavená takže mě hned Andy uložil do jeho postele, hned jak mile jsem si lehla  tak jsem hned usnula. Andy si potom ke mně lehl ale nejspíš ještě něco dělal, vzbudila jsem se až v deset ráno. Samozřejmě Andy zas nebyl vedle mě, rozhlédla jsem se a nebyl ani v pokoji. Podívala jsem se na stolek a ležel tam papírek se sklenicí vody. Nejdřív jsem se napila a pak jsem si přečetla papírek, stálo na něm: ''Dobré ráno princezno, jsem dole. Obleč se a pak přijď na snídani. Andy♥'' Usmála jsem se a potom jsem se hned začala oblékat, ještě jsem se opláchla a pak šla dolů. Když jsem přišla do kuchyně byla tam zas hromada lidí, zůstala jsem stát u dveří a viděla jsem zas Andyho vedle tý holky. Stála jsem tam a pozorovala jsem je, zase se smáli a culily se na sebe.. Nevšímala jsem si toho a vyndala jsem si jablko které jsem měla v mikině, jak se tam dostalo? No vzala jsem si ho z domova kdybych dostala hlad těsně před tím než jsme odešli ven. Usadila jsem se na podlahu a jedla. Pořád jsem ale zírala na Andyho a tu holku. Po chvilce se na mě Andy podíval a všiml si mě. Hned se po tom zvedl a šel za mnou, ta holka se na mě dívala a Andy se mezitím přibližoval. ''Co tu děláš Klem?'' ''Jím.'' Řekla jsem s plnou pusou. ''Pojď už všichni na tebe čekají.'' ''Nechci tam jít.'' ''Proč?'' ''Protože.'' ''Nech toho Klem, prostě pojď.'' ''Fajn.'' Zvedla jsem se a  když mi Andy natáhl ruku ignorovala jsem ho. Když jsme kráčeli do kuchyně všichni se na mě dívali. Já si jejich pohledů nevšímala, usadila jsem se na židli vedle něj a ignorovala otázky všech. ''Ta Klem nemluví?'' Zeptala se ta holka vedle Andyho. ''Ale mluví jen se stydí.'' Řekl pobaveně Andy ''já se nestydím. Pouze ignoruji.'' Andy se na mě pak zamračil a zašeptal. ''Je to jen kamarádka Klem.''  ''Jasně, kamarádka. Nech mě být Andy.'' ''Fajn jak myslíš.'' Andy pak napřáhl ruku aby mě za ní chytil, já to ignorovala a dala jsem mu do té ruky ohryzek od jablka. Pak jsem se zvedla a odešla. Andy se zvedl a šel za mnou ''co to vyvádíš Klem?'' ''Vím co má ta holka  v plánu.'' ''Ale kecy. Klem no tak klid už.'' ''Víš co? Nech mě být.'' Vzala jsem si věci a šla ke dveřím. ''Nikam nejdeš!'' ''Jdu, ty mi neporoučíš.'' ''Klem sakra, už se uklidni.'' ''Uklidni? Bez tak to skončí tak že  vás uvidím jak se líbáte.'' ''Sakra Klem nech toho!'' ''Nebo?'' ''Padej ke mně do pokoje.'' ''Ne.'' ''Dělej!'' Protočila jsem oči a šla k němu do pokoje..

He is backKde žijí příběhy. Začni objevovat