10.

125 6 0
                                    

Po hodině a půl jsem se vzbudila, sedla jsem si a rozhlédla jsem se kolem sebe. Všude tma seděla jsem na pohovce, natáhla jsem ruku k Andymu. Abych se ujistila že je stále u mě, byl tam. Lehla jsem si a přitulila jsem se k němu a držela jsem se ho pevně. Andy se pak otočil a objal mě, podívala jsem se na něj a když se na mě Andy podíval jeho očima. Zjistila jsem že je něco špatně.. ''Ty nejsi Andy!'' ''Klem, co blbneš? To jsem já.'' ''Ne! Ty nejsi Andy!'' Hned jsem se zvedla hodila na sebe věci a šla ke dveřím. ''Klem? Co ti hrabe? To jsem já Andy.'' ''Ne! Ty opravdu Andy nejsi! Ty, jsi zrůda! Ty jsi.. Dextr, ty tvoje oči! Neoklameš mě!'' ''Dobře Klem, budeme si muset promluvit..'' ''Ne! Nešahej už na mě ty zrůdo!'' ''Ale Klem... To jsem fakt já... Já ti nelžu, jen víš.. Mám tajemství..'' ''Cože? Počkej jaký tajemství.. Sakra já nevím kdo si já... tě nepoznávám..'' ''Nepoznáváš, protože jsem jako Dextr.. Víš proč se o tebe pereme? On tě totiž chce zničit.. A já? Chci tě ochránit..'' ''Cože? Já už to nechápu..'' ''Víš proč se bavíme tak dlouho? A víš moji rodiče, jsou taky jedni z nich..'' ''Cože? Ale Andy...'' ''Musíme tu zrůdu zničit, jestli nedostane poslední polibek do šesti dní, tak zemře. Když ho dostane do šesti dní, tak zemřeš ty a já..'' ''Andy... Já omlouvám se.. Tohle jsem nevěděla..'' ''Nevadí, už ti je ale vše jasné?'' ''Ano, je mi to jasné.. Ale proč si mi nezabránil v těch dvou polibcích?'' ''Protože, rodiče mi o tom řekli předevčírem..'' ''Ah...'' ''Klem slib mi že si dáš bacha a budeš se držet u mě.'' ''Slibuji, děkuji za vše, co pro mě děláš.'' ''Neděkuj mi, Klem. To je maličkost.'' ''Ne.. Vidím jak při tom trpíš, tohle není maličkost..'' ''Je to maličkost, Klem. Pro tohle jsem se narodil, chránit a bojovat.'' ''Andy, vážím si toho že tu jsi..'' ''A já si vážím že tu jsi ty pro mě.'' ''Ale..'' ''Shhh'' ''Dobře..'' ''Pojď ke mně blíž Klem.'' ''Proč?'' ''Prostě pojď.'' Šla jsem blíž, Andy mě chytl za ruce a držel mě pevně, díval se mi do očí, viděla jsem jak se jeho oči vrací do původní barvy. Natáhl se ke mně a políbil mě, po tom mi zašeptal ''nikomu, prostě nikomu o tomhle neříkej ano?'' Podívala jsem se na něj a pak se rozhlédla po pokoji, jen jsem kývla hlavou a mlčela. Po chvilce jsem se vymanila z Andyho rukou a šla pryč. Andy se divně podíval a zeptal se ''děje se něco?'' ''Ne, jen mě prosím, teď nech být.'' ''Ne, prosím co se děje?'' ''To je moje věc, nech mě teď být Andy.'' Nechtěla jsem to Andymu říkat protože jsem cítila že na jednou nemohu být s Andym, že je mezi námi teď něco špatně, potřebuji si nejspíš jen provětrat hlavu.. ''Klem, prosím.. Víš že mě můžeš říct cokoliv a když řeknu cokoliv, myslím tím vážně, cokoliv.'' ''Já vím, jenže.. Tohle bys nepochopil, prosím nech mě teď osamotě..'' ''Dobře, když si to přeješ..'' ''Ano přeji, děkuji.'' Popadla jsem bundu s batohem a šla ven. Šla jsem do parku jelikož tam mi už od malička bylo dobře, mám tam jedno místo kam chodím když mi není zrovna dvakrát nejlíp. Sedla jsem si pod starý strom a přemýšlela co mám dělat. Po chvilce jsem tam jen seděla a nic nedělala, rozhodla jsem se dát si sluchátka do uší a poslouchat hudbu. Trošku jsem si tu hudbu i zpívala. Jenže asi po chvilce se mi hudba vypnula, myslela jsem jen že jsem to omylem stopla, ale když jsem se podívala na mobil hudba byla opravdu vypnutá. Tak jsem začala projíždět hudbou a když jsem si jí chtěla pustit zničeho nic jsem viděla černo. Pomalu jsem se podívala za sebe, nic tam nebylo asi se mi něco zas jen zdá. Otočila jsem se zpět k mobilu. ''Aaaaa!'' Stál tam Dextr, zas ty jeho rudé ošklivé oči.. "Shhh.." "Co po mě chceš, proč mě nenecháš být..?!" "Moc dobře víš co chci, utekla jsi a to mě naštvalo.." Koukala jsem na něj a jen seděla a mlčela. On si začal klekat a tváří se ke mně přibližoval jak kdyby mě chtěl políbit.. "Klem.. Proč nemůžeš být poslušná?" Podívala jsem se na něj a zamračila se. "Nejsem pes." odpověděla jsem odstrčila jsem ho od sebe popadla batoh a začala se zvedat. "Nepolíbím tě." "Ale Klem! Já to dělám pro tvé a mé dobro." "Ne, pro své dobro." "Cože? Ne!" "Ne.. Vůbec.. Dextre jdi do prdele! Nech mě už sakra bejt!" "Klem, tak mě jen polib. Proč on tě smí líbat a já ne?" "Protože on, není monstrum jako jsi ty." Podíval se na mě jako by mi chtěl vrazit pěstí, podívala jsem se na něj pak jsem se ohlédla a šla. Pořád jsem ale slyšela jak jde za mnou. "Dextre do prdele říkám ti nech mě na pokoji!" Zakřičela jsem a otočila se za sebe, jenže tam nestál Dextr, ale Andy měl v ruce červenou růži. Usmála jsem se a spustila slabý potůček slz. Andy ke mně přistoupil utřel mi rukávem od mikiny slzy a objal mě, přitiskl si mě k sobě pevně nejdřív jsem to nevnímala ale pak jsem ho stiskla taky. Ucítila jsem jak se mu zrychluje tep a jakoby chtěl něco říct ale nemohl to ze sebe dostat. "Co se děje?" Zeptala jsem se tiše "Nic nic.. Jen jsem strašně rád že tě mám Klem.. Už nikomu tě dát nechci.." "Já.. Cítím to stejně Andy, já jen poslední dobou mám pocit že vztah mezi náma je špatný.." "C-cože? Proč? Klem co to říkáš..." Okamžitě jsem se od něj odtrhla a koukala na něj, viděla jsem jak je z toho zničený.. Sakra nemohu mu teď říct že je konec.. "Andy já nevím zda je správně že jsme spolu.." "Je to správně.. Klem já tě miluju..." "Andy já tebe taky ale tohle nejde.. Tohle vše je špatně, chci aby se vše vrátilo do normálu ale jestliže budeme spolu bojím se že se nic do normálu nevrátí.." "Klem.. Nedělej to, žádám tě, klidně i na kolena si kleknu prosím neopouštěj mě cokoliv pro tebe udělám.." Andy stál na místě, upustil růži na zem a začala vadnout, stejně tak Andy. Nikdy jsem ho neviděla tak na dně on.. Uronil slzu..? Sakra asi fakt dělám chybu, opustit kluka kterej by pro mě udělal cokoliv? Kterej mě miluje? Ne to mu nemohu udělat, ihned jsem k němu šla zpátky, zvedla růži políbila tu růži potom jsem zvedla oči viděla jsem jak se začíná usmívat."Omlouvám se Andy, já nevím co to do mě vjelo ale vím jedno pořád tě miluju a nikdy nepřestanu.." "Klem já tebe taky miluju.." Pevně si mě k sobě přitáhl políbil a držel mě ve své náruči, bylo mi jak kdyby to nebyla realita, jako kdyby to byl film nebo nějaká kniha..

He is backKde žijí příběhy. Začni objevovat