Jednoho dne se v jednom městě ztratil jeden kluk. Se školou šli na exkurzi do jednoho starého města. Když procházeli domy, kluk se z ničeho nic vypařil. Všimli si toho bohužel až když byly ve škole. Hned to ohlásily rodičům. Policie a hodně lidí h...
Andy mě potom vzal za ruku a vedl mě. ''Kam jdeme?'' zeptala jsem se tiše ''uvidíš..'' řekl to ještě trošku smutně ale viděla jsem jak se usmívá. ''Hm dobře.'' usmála jsem se na něj a on mi to opětoval. ''Hele Andy.. Povídej mi ještě o Dextrovi.'' ''Já o něm nic už říkat nechci, je to děsnej idiot..'' ''Jak to můžeš vědět? Třeba.. Jen potřebuje nějakou tu holku nebo tak..'' ''Hah, ty ho teď snad bráníš? Moc dobře ho znám, už od doby co se narodil mi šel po patách.'' ''Ne nebráním! Ale jak může už od narození? Však jste spolu nevyrůstali ne?'' ''Dobře něco ti řeknu, vyrůstali jsme spolu jelikož on.. no.. On je tak trošku můj bratr..'' ''Tak trošku?! Děláš si ze mě srandu?'' ''Ne nedělám.'' Zastavila jsem a koukala nechápavě. ''Jak taková zrůda může být tvůj bratr?'' ''Dřív byl lepší.. Ale když viděl jak se o tebe starám, začal žárlit.. Od tý doby chtěl o tebe bojovat ale bál se, proto každej den doma na mě jen nadával když jsme byly sami a dokonce mě i párkrát pořezal od toho mám tyto jizvy na hrudi.'' Andy si vyhrnul tričko a ukázal mi je. ''Auu.. Sakra to muselo bolet..'' ''Bolelo to, ale stálo to za to.'' ''Proč? Cos tím získal?'' ''Tebe..'' Usmála jsem se a natáhla jsem se abych mu mohla dát pusu na tvář. ''Proč tohle děláš Andy?'' ''Záleží mi na tobě, to moc dobře víš.'' ''Ale proč já? Je tu milion dalších holek, proč sis vybral mě?'' ''Víš.. V tobě vidím něco zvláštního, co nevidím v ostatních.'' ''To je.. hezké..'' ''Klem, nelámej si tím hlavu ano?'' ''Hned po tom co mi řekneš ještě něco o Dextrovi a o tom co se s vámi děje.'' ''Ahh... a co chceš vědět?'' ''Všechno!'' ''Fajn.. Víš jak nosí stále rukavice?'' ''Ne? Nevšimla jsem si jich.'' ''No tak je nosí, jestli by se tě dotkl bez nich a stiskl by tvou ruku, zemřeš..'' ''Počkat, takhle umřel...'' ''Jo..'' ''Páni.. Ale počkat, jak to že ty to nemáš?'' ''Jelikož já patřím k ochranářům.'' ''Ochranářům??'' ''Jo, jsou dvě skupiny. Ochranáři a lovci.'' ''A tvůj bratr...'' ''Ano je lovec.'' ''Ahh sakra..'' ''Jestliže tě po třetí políbí nezemřu jen já a ty.. Vymřou všichni ochranáři z mé rodiny. Každý si vybíráme někoho koho chráníme, já si vybral tebe.'' ''Páni Andy..'' ''Jo.. Stačí ti to?'' ''Zajímá mě toho ještě hodně, třeba.. Proč si se ptal kdo je Dextr když si mě s ním viděl doma?'' ''Jelikož nesmíme prozrazovat že se známe..'' ''Ahá.. Ale proč ti tehdy v tom sklepě ublížil?'' ''Obrana..'' ''Ah ták.. No dobře to mi asi.. Pro zatím stačí.'' ''Dobře. Ale teď už pojď.'' Andy mě zatáhl za ruku a zeptal se ještě ''Máš ráda motorky?'' ''Hah! Že se ještě ptáš!'' ''Hm to je dobře, poběž!'' Andy se s nadšením rozeběhl a když jsme byly u nějakých starých garážích stála tam motorka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
''Páni!! Kdes to sebral?!'' ''Líbí? A dostal jsem to od táty k narozeninám před rokem.'' ''Páni! Proč si mi to dřív nikdy neukázal?'' ''Nevím, nebyl na to čas.'' ''Pane jo..'' ''Chceš se svézt?'' ''Že váháš!'' ''Heh, to jsem rád. Naplánoval jsem nám krásný večer.'' ''Jo?'' ''Ano nejdřív si zajedeme na večeři a pak do kina.'' ''Páni Andy, ty mě překvapuješ čím dál tím víc, já tě miluju!'' ''Já tebe taky Klem. Počkej ještě chvilku tady ano?'' ''Dobře.'' Andy mě pustil a zaběhl ještě do jedné z těch starých garáží, po chvilce vyběhl se dvěmi helmy. Odložil jednu helmu a tu druhou mi nasadil. ''Hele, myslím že to si ještě zvládnu nasadit sama..'' ''Bezpečnost.'' řekl a usmál se. ''Pff...'' Sedl si na motorku nasadil si rukavice a helmu a poklepal na sedadlo. ''Jdeš?'' ''Jo...'' Chytla jsem ho pevně kolem pasu, slyšela jsem jen jak začíná startovat, chytla jsem se pevněji a když začal vyjíždět zaječela jsem. Andy se jen zasmál a jeli jsme. ''Wííí!! Páni Andy! Tohle je... Bomba!!'' ''Že! Hahah..'' ''Jo!!'' Jeli jsme asi deset minut a po deseti minutách jsme dorazili do restaurace, všichni tam byli příjemní a milí. Vypadalo to jako by Andyho už znali ale co už. Sedli jsme si ke stolu u okna s výhledem na město. ''Páni.. Tohle je úžasné, proč si mi tohle vše neukázal už dřív..'' ''Protože jsme spolu nechodili a nebyl na to čas.'' ''Aha, to chápu..'' ''Hele, klídek teď už jsme spolu.'' ''Pořád mi vrtá hlavou to co jsem ti provedla v tom parku..'' ''Klem, nic se neděje ano?'' ''Ale.. děje tohle o de mně bylo fakt hnusné..'' ''Klem, každý dělá blbosti.'' ''Já o jednu málem přišla..'' ''Pffeh.. Ty seš ale drzá.'' ''Jsem drzá ale tvoje..'' ''Ano jen moje..'' Usmál se a mávl na číšníka. Ten si toho okamžitě všiml a přišel k nám. ''Co to bude pane?'' ''Prosil bych to nejdražší víno a to nejlepší jídlo co máte na lístku.'' ''Dobře jak si přejete hned to bude.'' ''To nejlepší?! Jak si to chceš dovolit?!'' Podíval se na mě a pak vytáhl balíček s pětseti kourunama. "Kdes to..." "Rodiče.." usmál se a natáhl ruku na stůl aby mohl chytit tu mou. "Klem veříš mi že?" "Ano věřím." "Dobře Klem, se mnou se nemáš čeho bát." "Já vím An.." přerušil mě číšník "Zde je vaše víno a to nejlepší jídlo co tu máme." "Dobře děkujeme." Číšník kývl hlavou a šel pryč. Popadla jsem vidličku a začala se v tom jídle sťourat. "Děje se něco?" Zeptal se a podíval se na mě zaujatě. "Ne nic jen, si musím od skočit." "Dobře počkám tu na tebe." "Dobře." Šla jsem na toalety a když jsem si šla umýt ruce všimla jsem si jak za mnou něco stojí. Nevidím tomu do tváře, sakra co to je.. Když to začalo zvedat hlavu pomalu jsem se začala sunout ke dveřím, když jsem byla u nich začala jsem hmatat po klice ale klika tam nebyla. Otočila jsem se a viděla jsem jak to jde blíž. "Stůj! Co po mně chceš..?" Dívalo se to na mě a začalo si to klekat pomalu se to začalo proměňovat a vyklubal se z toho Dextr.....
