Jednoho dne se v jednom městě ztratil jeden kluk. Se školou šli na exkurzi do jednoho starého města. Když procházeli domy, kluk se z ničeho nic vypařil. Všimli si toho bohužel až když byly ve škole. Hned to ohlásily rodičům. Policie a hodně lidí h...
Po chvilce když táta zase přišel, šli jsme koukat na jeden horor, byl o nějaké ženě která zemřela ve 26 letech? No nějak tak, ale bylo to děsivé bála jsem se toho, nechtěla jsem to dokoukat tak jsem si šla lehnout, bylo stejně pozdě. Lehla jsem si a znovu slyšela toho kluka, otočila jsem se a ano stál tam, zeptala jsem se ''co chceš? Proč tu zase jsi? Proč mi už nedáš pokoj?'' podíval se na mě ''Fajn.. Dám ti pokoj.. Jen chci tě varovat...'' zděšeně jsem se na něj podívala ''Před čím??'' ''Jak si koukala na ten film...'' ''Na jaký bylo jich hodně?'' ''Hororový...'' ''Jo? a... co s tím?'' ''Dnes v noci.. Dávej si na sebe pozor..'' ''Cože?! Proč??'' ''To zjistíš... Chtěl jsem tě ochránit před tím.. Ignorovala jsi...'' ''Ne prosím.. Zůstaň..'' Podíval se na mě, políbil mě na čelo a odešel. Ležela jsem v posteli a klepala jsem se, jenže dostala jsem žízeň a bála jsem se jít na chodbu, jenže nešlo to měla jsem jí tak velkou že jsem se musela jít na pít. Vyšla jsem z pokoje a rozhlédla jsem se, nikde nic, rozsvítila jsem na schodech a taky čisto, když jsem došla do kuchyně bylo vše v klidu, otočila jsem se ke stolu a na stole zase.. Papírek?? Přistoupila jsem blíže ke stolu, ohlédla jsem se, nikde nic, vzala jsem papírek do ruky a přečetla jsem si ho.. Stálo na něm: ''Udělala jsi obrovskou chybu, to zlo.. Chce tě!'' Nechápavě jsem na ten papírek koukala a začala se třást, zmuchlala jsem ten papírek a běžela do pokoje jenže když jsem byla u schodů, na chodbě do obýváku.... Svítilo se tam a na konci té chodby, ne to nemůže být pravda... Ona tam stála, ta postava, z toho filmu... To není možné..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Stála jsem na místě a když jsem viděla že napřahuje ruku, rozeběhla jsem se ke schodům a běžela na horu, ta osoba.. Rozeběhla se taky, zaječela jsem a ona jakoby se rozplynula, prostě zmizela, běžela jsem do ložnice rodičů, neváhala jsem a skočila k nim, schovala jsem se pod peřinu a přitulila jsem se k nim mamka se začala ptát ''co je zlato? Co tu strašíš takhle v noci.'' ''Já nemůžu spát, něco jsem viděla dole...'' ''Co jsi viděla?'' ''Nějakou paní...'' ''Ahh.. To je z těch blbých filmů, nejspíš si měla jen špatný sen zlato, tak víš co? Dneska tu můžeš spát ale zítra ve své posteli ano?'' ''Jo..'' i když jsem byla mezi rodiči pořád jsem nemohla usnout, pořád jsem měla před očima, to co jsem viděla, tohle nemůže být pravda.. Mamka má pravdu mám jenom špatné sny, nebo... mám halucinace, já už nevím co je pravda.. A co sen.. Jsem mimo všechno je složité.. Cink cink♫ vyšla hudba z mého pokoje, sakra já tam nechala mobil.. Uhh no nevadí podívám se na to ráno, Cink cink♫ vyšel znovu ten zvuk, sakra.. Nemůžu se na to teď podívat můj pokoj je až na konci chodby.. Cink cink♫ ne! Budu to ignorovat až ráno.. Zavřela jsem oči a i přesto že se mi furt ozýval mobil ignorovala jsem to, ležela jsem a pokoušela jsem se spát. Ráno jsem se vzbudila, s mobilem v ruce, ve svém pokoji a... Měla jsem nějakou jizvu nebo jakoby škrábanec na noze? Co se to sakra děje... Podívala jsem se na mobil, bylo deset hodin ráno, vykoukla jsem z pokoje nic tam nebylo, šla jsem se podívat do ložnice a rodiče už byli v práci tak jsem se šla dolu nasnídat, myslela jsem si že to byl jenom blbý sen.. Což nejspíše i byl, na stole už ležel namazaný chléb s máslem, šunkou a sýrem, vedle toho kakao. Má druhá oblíbená snídaně. Dívala jsem se na ten talíř a když jsem se rozhlédla po kuchyni, na stole ležel papírek, sebrala jsem ho a byl trošku od krve? Asi od krve.. Stálo na něm: ''Nepokoušej to... Tohle nemá kon...'' kon? asi myslel konec ale.. Já jsem zmatená co se to děje? Tohle je nesmysl, tohle všechno musí být sen z kterého se nemůžu vzbudit. Prosím já už to nechci, ať to skončí. A v tom mě to ťuklo! Říká se že když jsem ve snu štípnutí mě bolet nebude, štípnu se a uvidím co se stane.. Štípla jsem se, cítila jsem to.... Tohle není sen... Tohle je skutečnost... Ale.. Proč se tohle děje mě? Tohle nedává smysl, tohle všechno nedává smysl.. Kde je pravá skutečnost? V tu chvíli mě začala ta rána štípat.. Popadla jsem dezinfekci a obvaz s mastičkou a dala jsem si to na to, štípalo to ještě víc, křičela jsem ale co se dalo dělat. V tu chvíli mi ještě došlo že mi vlastně v noci pořád hrál mobil.. Popadla jsem mobil a podívala jsem se proč vlastně, bylo tam devět zpráv od party, asi se nudili.. Otevřela jsem konverzaci a stálo tam.. D*''Hej nevíte co je s Klem?'' A*''Nevím ale zajímalo by mě to už pár dní jsem jí neviděl'' D*''Já taky právě.. Mám o ní strach, před pár dny mi psala že viděla nějakého kluka, jenže já.. Zapomněla jsem se jí na to zeptat..'' A*''Sakra.. Doufám že jí nic není..'' D*''Jo, já taky doufám..'' A*'' A kde je vlastně Sam?'' D*''Nevím, nejspíše spí.'' A*''Možná bude vědět něco on.'' D*''Jo zeptáme se ho ve škole, snad tam bude už i Klem. :/'' Uhh.. No zítřek už je asi bych se jim měla ozvat aby se nestrachovali. Otevřela jsem konverzaci ale nešlo mi nic psát, rozhlédla jsem se, nic za mnou nebylo. Šla jsem do pokoje, protože tam mám notebook a možná z něj půjde psát, hledala jsem ho asi pět minut a pak mi došlo že je ve skříni otevřela jsem skříň a z bund na mě vyskočila Daisy a z pod postele vylezli kluci.. Málem mě trefilo..
