6.

147 8 0
                                    

''Nechápu to... Proč, se tohle děje, proč se to děje mě...'' řekla jsem tiše a s pláčem v očích. ''Já nevím, ale slibuji ti, my nebo aspoň já v tomhle budu s tebou jasný?'' ''Děkuju ti Andy... Ale není lehké vidět, oběšený rodiče.. Proč jsem sakra neposlechla toho kluka..'' ''Počkej.. Ty myslíš toho kluka se kterým jsem tě viděl?'' ''Jo... ten co byl v mém pokoji..'' ''A co po tobě chtěl? Nebo tak..?'' ''Říkal, že jsem vyvolená, že já s ním musím být.. Jenže odmítala jsem ho..'' ''Oh.. Proč jsi odmítla?'' ''Nejsem připravena..'' ''Na vztah?'' ''Jo..'' ''Všiml jsem si toho..'' podívala jsem se na něj, chytla ho za ruku a usmála se.  Nevím proč na jednou... Všechna bolest.. Byla pryč,  chci přijít na kloub tomu co se stalo a hlavně proč se to děje..  ''Klem!!''  zavolala na mě Daisy ''ano..?'' ''Tvoji rodiče!'' ''Co s nimi...'' ''Shánějí se po tobě!'' ''Cože? To je blbost, však jsou...uhh... mrtvý..'' ''Nejsou, celou dobu byli v práci!'' ''Cože?? Ale to je blbost, ne? Však, byli ve sklepě... oběš...''  ''Vím, ale to nebyli oni! Klem sakra tady se děje něco hodně divného.'' ''Já to vím..'' ''A co by mohlo být, to ve sklepě?'' ''On...'' ''Co on?'' ''Dával mi znamení...'' ''Jaké?'' ''Musím jít..'' ''Kam?!'' ''Neřeš to.'' ''Klem nikam nechoď!'' ''Ne, musím tohle zastavit.. Ale nejdřív.. Se stavím doma.'' ''Tam nemůžeš jít! Proboha přeskočilo ti? Zabije tě to!'' ''A  co? Stejně mě to jednou i tak zabije.'' ''Jsi šílená Klem!'' ''Já to vím..''  šla jsem si hned zabalit věci jenže Daisy se mi to pořád snažila vymluvit. ''Sakra Klem, kde je tvůj rozum?!''  ''Můj rozum právě přišel k životu.'' ''To teda ne! Jsi opravdu šílená, tohle nemá konce!'' ''Co když jo?'' ''Tak to skončí leda tak že zemřeš!'' ''Tak ať, aspoň to neublíží dál..'' ''Fajn, dělej si co chceš! Já tě z toho už  fakt tahat nebudu, chci totiž žít.'' ''A pro co žiješ? Pro Sama? Sorry ale já mám v plánu něco víc, než jen sedět doma na prdeli a líbat se s klukem.'' Podívala jsem se na ní divným pohledem,   vzala jsem batoh a šla. ''Klem, počkej prosím.'' řekl Andy a chytl mě za ruku ''Andy sakra..'' ''Nedělej to, já nechci tě ztratit Klem..'' ''Já ale musím..'' ''Jestli tedy musíš, jdu s tebou.'' ''Ne...'' ''Proč ne?'' ''Ublíží ti to..'' ''Ale tobě taky!'' 'Ty jsi důležitější než já.''  ''Bez tebe, nechci žít.'' ''Sakra Andy.. tohle jsme probírali..'' ''Tak víš co?'' ''Co?'' Přitáhl si mě blíž a políbil mě ''miluju tě Klem.. Musíš to pochopit nenechám tě jít samotnou''  začala mi téct slza a nevěděla jsem co říct, objala jsem ho ''já tebe taky... Andy..  Jen ono to může dopadnout špatně...'' ''Tak ať dopadne, ale chci umřít po tvém boku..'' ''Já.. Nevím co říct Andy...'' ''Jen mi dovol jít s tebou.'' ''Ahh.. Dobře tedy..'' ''Děkuji ti'' usmál se na mě a stiskl mě, rukávem jsem si utřela slzy a všimla jsem si Daisy a Sama jak na nás koukají ''Klem..?'' řekla Daisy  ''Ano..?'' ''Jestli jde Andy.. Jdeme i my se Samem'' ''to nemusíte dělat.'' ''Ale musíme jsi naše kamarádka, na život i na smrt.'' ''Dobře Daisy tak jdeme.'' Andy mě popadl za ruku a šli jsme rovnou k nám. ''Same a Andy počkejte tady ano?'' ''Ne jdeme s tebou!'' ''Chci aby jste počkali tady dole aby jste to zatím pohlídali kdyby se cokoliv dělo, budeme na hoře.'' ''Dobře, jen Klem.. Buď opatrná.'' ''Budu neboj.'' usmála jsem se na něj a on mě znovu políbil ''za chvíli jsme tu'' ''jo..'' s Daisy jsme šli na horu a kluci to dole hlídali, na hoře jsem si vybalila pár věci a vzala věci  které budu potřebovat. ''Tak můžeme jít dolu'' ''Dobře'' Daisy vyšla ze dveří a z ničeho nic se zabouchli. ''Daisy!!'' ''Klem!!! Ty dveře nejdou otevřít!'' ''Daisy!! Uteč!!'' ''Nenechám tě tu!!'' ''Jdi! A varuj kluky!''  ''Ne!''  Z ničeho nic se otevřela skříň a... ten kluk on tu zase byl?'' ''Klem!! Co se tam děje?!'' ''On...'' ''Cože?!''  ten kluk vyšel ze skříně a přistupoval ke mně ''Už chápu cos myslel.. Já omlouvám se'' ''Už chceš pomoct.. Už chápeš...?'' ''Ano chci..'' ''Budeš má.. souhlasíš?'' ''To ale... nejde...'' ''Proč by to nešlo..'' ''Já.. už někoho mám..'' ''To ale nebrání v tomhle..'' ''Brání, omlouvám se..'' ''tři polibky.. a budeš v bezpečí..'' ''Fajn..'' nastavila jsem ústa a čekala ''dnes tady jedna.. zítra  ve sklepě druhá.. třetí v tom městě kde jsem zemřel..'' ''Cože? Ale proč né dnes?'' ''Protože..'' ''Protože..?'' ''Když bych ti dal tři polibky dnes, nezapůsobí  to..'' ''Nechápu tě..'' ''Pochopíš..'' ''Prosím.. Vysvětli mi to.'' ''Dějí se špatné věci, to co vidíš, občas není skutečnost.. Zmocňuje se tě to..'' ''Počkej.. Takže jsem jakoby ve snu?'' ''Nejsi ve snu.. Tohle je realita.. Nemáme moc času polib mě..'' ''Počkej ale.. Co moji rodiče?'' ''Žijí.. To co si viděla, je špatná síla která ze mě vychází..'' ''Počkej? Jak špatná sílá?'' ''Není čas, polib mě a zítra ve sklepě..'' ''Uh fajn..'' Uslyšela jsem Andyho jak se snaží stále vyrážet dveře, nastavila jsem ústa,  on si stáhl kapuci zahleděl se mi do očí a... políbil mě,  jeho mrtvý dotyk, byl tak divný.. Rána kterou jsem měla na noze se začala zahojovat, cítila jsem se silná.. Co to sakra je? Začala jsem přemýšlet,  Andy vyrazil dveře,  on mě mezitím pohladil po tváři a zfialověli mu oči, podíval se na Andyho a pak zpátky na mě a rozplynul se. Já  se cítila v tu chvíli děsně slabě, začali se mi třást nohy, když jsem začala pomalu padat Andy se rozeběhl proti mě a chytil mě ''Klem!!'' ''Andy..'' ''Neublížil ti? Co po tobě chtěl?'' ''Ne neublížil.. Jen je mi špatně.'' ''Co po tobě chtěl??'' ''Políbil...'' ''Cože?!'' ''Tři polibky..'' ''Klem o čem to mluvíš?'' ''Dneska první,  ve sklepě zítra druhý, a třetí  bude pozítří  tam kde zemřel..'' ''Ne, nenechám aby na tebe šáhl, budu u tebe a klidně ať mi ublíží na tebe šahat nebude.'' ''Ale... Začala se mi hojit, když mě políbil.'' ''Co se ti začalo hojit?'' ukázala jsem Andymu ránu na noze. ''Oh... Ale to je nemožné, však on je mrtvý, tohle nedává smysl.'' ''Zítra musím za ním do sklepa..'' ''Do sklepa nepůjdeš v žádném případě.'' ''Musím..'' ''Půjdu tam s tebou tedy, nechci aby ti něco ublížilo.'' ''Neublíží,  Andy já budu v pohodě jasné?'' ''Já se o tebe jenom bojím.'' ''Já vím, já se taky o tebe bojím ale s tím nic nenaděláme..''  ''Uhh.. Nechci tě ztratit Klem..'' ''Já tebe taky ne Andy.'' ''Pojď si teď odpočinout, ano? Budu tě hlídat.'' ''Já nepotřebuji odpočívat..'' ''Potřebuješ vidím to na tobě, lehni si budu u tebe.'' ''Dobře...'' lehla jsem si a Andy mě přikryl dal mi pusu na tvář a pohladil mě po vlasech. Pak si sedl na postel a hlídal mě.

He is backKde žijí příběhy. Začni objevovat