Kapitola 4

2.8K 187 7
                                    

,,Kde jsi byl?" Louisův hlas se ozval bytem, když viděl Zayna ve dveřích.

,,Neboj se. Jsem zpátky, ne?" odpověděl chladně.

,,Byl jsi s tím klukem?" Zeptal se Louis. Zayn zaváhal, než odpověděl, ale Louis ho předběhl.

,,Byl, že?" Když se Zayn podíval do jeho očí, pokračoval. ,,Panebože. Co sis myslel? Pomátl jsi se?"

,,Louisi! Uklidni se, ano?" Tohle ho umlčelo. ,,Neměj obavy. Zeptal jsem se ho proč tě sledoval a všechno kolem. Neboj, je v pohodě. Nechce ti ublížit."

,,Jak to můžeš vědět?"

,,On ti to řekne sám."

,,Cože?!"

,, Louisi, sakra, uklidni se. Vyvádět pro tebe není dobré a ty to víš."

Louis se zhluboka nadechl a začal si třít spánky.  Nemohl tomu uvěřit, kolik lidí může něco takovýho říct. To, že je naprosto v pohodě s tím, že se s děsivým cizincem má setkat. Louis by se zabořil do země, kdyby toho kluka měl znovu vidět.

,,Nemůžu uvěřit tomu, že chceš abych se s ním setkal." zašeptal Louis.

,,Neříkal jsem, že se s ním máš setkat. Nevyváděj. Nemyslím si, že je 'děsivý' jak si to myslíš ty. Je překvapivě normální-"

,,Normální? Něco jménem stalkování a všechny ty sračky okolo jsou normální?"

,,Louisi, jdi se vyspat. Zítra máme práci." S tímhle Zayn nechal stát Louise v obýváku a odešel do pokoje.

V jeho pokoji, Zayn vytáhl mobil ze zadní kapsy a odemkl ho a napsal novou zprávu Harrymu.

Zayn: Louis bude mít hodně práce. Jen se snaž ho nevystrašit více, než je teď.

Položil telefon na stůl a šel do koupelny. Po udělání důležitých věcí s převlékl a přečetl si zprávu.

Harry: Budu se snažit. Stále mě nenávidí?

Zayn: Nenenávidí tě. Jen tě nemá rád.  Musím ho nechat vychladnout. Řeknu ti, když nadejde čas.

Poté si vzpomněl na to, že zapomněl něco zmínit.

Zayn: Nic do té doby nedělej.

Harry: Fajn.

Tímhle jejich konverzace skončila.

~

Další ráno, Zayn oba odvezl do kavárny. Pracovali jako každý jiný den až později odpoledne.

Zayn byl vzadu, nejspíš zásoboval, zatímco Louis vyřizoval objednávky a obsluhoval. Nemohl vědět, že by je navštívil znovu jejich šéf, takže nebyl více opatrný. Míchal objednávku, když si u stolu stěžovali.

,,Objednal jsem si espresso. Myslíš, že je tohle espresso?"

,,Omlouvám se, pane. Udělám vám ho."

,,Rychle." řekl přísně.

Louis se ve spěchu otočil, srazil se s nějakým klukem a vylil na oba nápoj.

Jeho šéf jen zavrtěl hlavou ve zklamání, dávajíc Louisovi více času na to, aby se dal do sebe. Louis se vrátil zpátky se správnou objednávkou a omlouval se zákazníkovi, který jen mávl rukou a řekl mu ať to neřeší. Louis si povzdechl a šel se svěsenými rameny zpět.

Právě teď chtěl svůj život vzdát. Měl dost všech těch potíží a problémů, které mu dal život a prostě to chtěl jen vzdát.

Uteklo dalších patnáct minut a Louis pokazil další objednávku a vylil kafe na zem. Šéf toho měl očividně dost a přemýšlel, že za Louisem zajde.

hidden scars | larry, cz překladKde žijí příběhy. Začni objevovat