hidden scars | larry, cz překlad

Kapitola 21

(AN: V polovině této kapitoly, je přeskok na Lousiovy narozeniny, tak aby jste nebyli zmatení pak.)

,,Louis je momentálně v práci. Proč jsi volal?"

Když se Harrymu rozezněl telefon, věděl, že mu někdo volá. Sice čekal svou matku, protože s ní už dlouhou dobu nemluvil, čeho si až teď všiml. Ale na chvíli se pozastavil, když viděl jméno Zayn.

,,Tobě taky ahoj." řekl Zayn sarkasticky.

,,Promiň. Ahoj."

,,Zníš celkem smutně. Co se stalo tomu usměvávemu Harrymu, kterého znám?"

,,Ten Harry měl včera skoro infarkt."

,,Vysvětluj." řekl Zayn.

,,No..."

~ Flachback ~

,,Prosím, Louisi." Harry se natáhl, aby se Louise dotkl ale ten se odtáhl a posadil se. Bylo to, jakoby se mu zhroutil celý svět.

,,N-ne." zašeptal třesoucím se hlasem Harry, strach mu explodoval v těle. ,,L-Louisi...?"

Louis ihned shodil Harryho na zem, způsobujíc, že Harry zatajil dech. Louis ho objal tak pevně, že ani Harry netušil, že má ve svém malám těle tolik síly.

,,Omlouvám se. Omlouvám se. Omlouvám se." vzlykal Louis.

Harry byl stále ohromený, ale snažil se ze sebe něco dostat. ,,Kvůli čemu se omlouváš? Neměl by ses omlouvat."

,,Měl bych. Moc se omlouvám. Strašně, strašně moc se omlouvám, Harry."

,,Proč? Nic jsi neudělal."

,,To je ono! Nic jsem neudělal. Když jsem měl strávit každou sekundu ceněním si toho, co jsi pro mě udělal, neudělal jsem vůbec nic. Když jsem ti měl už dřív poděkovat za to, co jsi řekl, tak jsem zase nic neudělal. Nedělám nic správně. Je mi to moc líto."

V ten okamžík si Harry uvědomil, co Louis myslel tím svým ,Nedělám nic správně'. Něco udělá a později toho lituje, myslíc si, že on je ten, co udělal něco špatně. Věděl, že se Louis dokáže složit celkem rychle.

,,Ne, Louisi. Je to v pohodě."

Louis pustil Harryho, posadil se a koukl se na něj, zatímco je Harry podebíral na loktech. ,,Není. Neříkej, že to bylo v pohodě, když to jasně v pohodě nebylo. Nebylo to vůbec v pohodě."

Harry se posadil a pohladil Louisovy tváře. ,,Louisi, teď chci aby jsi poslouchal, dobře? Nemluv, jen poslouchej. Dobře?"

Louis potichu přikývl.

,,Dobře. Ty, Louis Tomlinson, jsi ta nejperfektnější osoba, kterou jsem kdy potkal. Jak jsem řekl, pozoroval jsem tě celé ty roky a pozoruji tě i teď. Jsi nádherný a roztomilý. Občas přemýšlím, jestli mi nelžeš o svém věku, protože jsem nikdy neviděl dvaceti dvou letého kluka tak roztomilého jako jsi ty. Říkáš, že máš mouchy? Každý má mouchy, Louisi. Já mám své mouchy, Zayn má ty své. Každý koho jsi kdy potkal a viděl má své mouchy. V tomhle mi věř, ano? Tvý rodiče, kteří chtěli abys byl perfektní měli sami mouchy. Jestli v to někdo nevěří, neznamená, že žádné nemá, Louisi."

Louis potichu naslouchal každému slovu, co Harry říkal.

,,Jsi srandovní, roztomilý, nádherný, skvělý a úžasný na mazlení. Je to jakobych se mazlil s malým plyšáčkem. Všechno co tady říkám ber vážně, dobře, Louisi? Každé slovo myslím vážně." Louis přikývl a Harry pokračoval.