hidden scars | larry, cz překlad

Kapitola 3

Další den nemohl Louis dostat chlapce z hlavy. Bál se toho, že má strašidelného stalkera. Nemohl si myslet že někomu něco udělal, protože by se k němu chlapec choval jinak. Nikdy se mu nic podobného nestalo a ani nedoufal, že se stane.

Měl za sebou polovinu své směny, přesto se nemohl soustředit na práci. Neštěstí pro něj, jeho šéf se přišel podívat jak na tom kavárna je a všiml si Louisova přístupu k práci a byl zklamaný. Řekl Louisovi aby se dal dohromady a soustředil se, ale Louis se nemohl dostat na požadovanou úroveň. Ale snažil se, sakra moc se snažil.

,,Hej, co je s tebou dneska?" Zeptal se Zayn.

,,Co myslíš? Nic." pokrčil Louis rameny.

,,Nekecej mi, Tomlinsone. Vím, že se něco děje, takže to vyklop. Bude to lepší než to dusit v sobě." Zayn poklepal na jeho hruď.  Louis si povzdechl, protože nevěděl jak mu má sdělit to, co se stalo včera. Byl citlivá osoba, sebemenší postrčení by mu ušetřilo tolik času.

,,Věříš mi, ne?" Zeptal se Zayn a nespokojeně koukl na bruneta. Louis se zhluboka nadechl, přikývl a řekl Zaynovi vše o tom, co se stalo včera.

,, Šel jsem včera nakupovat a vrazil jsem do...n-něj." jeho hlas se pomalu ztišoval a poslední slova zašeptal.

,,On? Kdo je 'on'?" Zayn nadzvedl ze zvědavosti obočí.

,,O-o-on. Ten-ten k-kluk." Pokračoval.

,,Co? Myslíš si, že tě tam sledoval?"

,,Já nevím. Jen jsem do něj vrazil a než odešel řekl 'uvidíme se', což znamenalo že se za mnou znovu vrátí. Zayne, já nevím co mám dělat. Strašně se bojím." V Louisových modrých očích se nahromadily slzy, pohled který Zayn nesnášel. Nesnášel vidět chlapce vedle něj plakat, bolelo ho z toho u srdce, protože myslel že za život už Louis proplakal dost.

,,Ví kde bydlíš?"

Louis jen pokrčil rameny, protože upřímně, neznal odpověď. Možná ho ten stalker sledoval do jeho apartmánu, možná ne.

,,Přestěhuješ se ke mně a hotovo. Sbal si věci, pomůžu ti."

Zvedl hlavu, když slyšel nabídku, kterou Zayn nabídl. Ihned začal vrtět hlavou.

,,Ne. Ne. To nemusíš dělat."

,,Louisi, je tu někdo, kdo tě sleduje. Kdo ví, čeho je schopný a znám tě, bez urážky, ale neubránil by ses ani za hovno. Byl bych strašně blbej jestli bych tě nechal v takovéhle sitauci samotného.

Louis se podíval na své chodidla a povzdechl si, protože tohle je to, co slyšel milionkrát před tím, ale až teď přikývl na to, že se k Zaynovi přistěhuje. Právě teď neřešil, jestli by byl Zayn naštvaný, jen se obával že mu něco neznámý kluk udělá.

Ke konci dne, se Zaynem nasedli do jeho auta a jeli do Louisova apartmá. Vešli dovnitř a začali balit každý kousek oblečení a pro Louise nezbytné a potřebné věci. Opouští spoustu věcí, ale Louis má stále od tohoto místa klíče, takže se tím nějak nezaobírali.

Vzali tašky a vydali se dolů, nakládajíc  tašky do Zaynova auta. Nasedli, Zayn nastartoval a vyjeli směrem k jeho domu. Teď už jejich domu. Dobré na tom bylo to, že chlapec s havraními vlasy žil sám, takže se Louis nemusel obávat, že by tam někdo byl.

Vytáhnout z auta věci a odnést je dovnitř netrvalo dlouho. Až bylo hotovo, Zayn řekl Louisovi ať se chová jako doma, protože to teď vlastně jeho domov byl. Úzkost se přesunula na Zayna, protože přemýšlel kdo tak moc ubližoval jeho kamarádovi. Kamarád jako spíš starší brácha. Nicméně ikdyž byl Zayn ten, který ochraňoval toho druhého, Louis byl považován za toho staršího.