Kapitola 7

2.6K 155 6
                                    

Louis sledoval něco v televizi, když vešel Zayn, unavený jako nikdy.

,,Náročný den?" zeptal se Louis z gauče, sledujíc jak Zayn vchází do kuchyně.

,,Celkem dost." Ozval se Zaynův hlas z kuchyně předtím, než se ozvalo otevírání lednice.

Louis se chtěl Zayna zeptat ohledně Harryho žádosti, ale nevěděl jak. Věděl, že je Zayn z neznámého důvodu více než v pohodě s tím mít kolem sebe Harryho, takže si myslel, že to řekne při večeři, vědíc, že teď Zayn potřebuje odpočinek.

A jako znamení, slyšel jak se zavřely dveře Zaynova pokoje. Koukl se na nástěnné hodiny, které mu říkaly, že bylo něco kolem šesté. Byl hrozný v pečení, ale věděl jak udělat Zaynův oblíbený kuřecí sendvič. Zvedl se a odešel do kuchyně. Když měl po dvaceti minutách vše hotové, nachystal stůl a vešel do Zaynova pokoje. Zaklepal, ale nepřišla žádná odezva. Otevřel dveře, ovšem nikdo tam nebyl, ale slyšel téct vodu, takže usoudil, že je Zayn v koupelně. Na kousek papíru, který našel napsal, ať přijde ke stolu na večeři a poté když si to Zayn přečetl, nemohl zůstat v pokoji ani o sekundu déle. Strašně miloval Louisovy kuřecí sendviče a věděl, že jestli ho Louis volal ke stolu, je to buď to nebo nějaká objednaná pizza. V každém případě, byl šťastný.

Když Zayn došel ke stolu, dovolil si prohlédnout na ty slavné sendviče.

,,Buď jsi opravdu šťastný, nebo něco potřebuješ? Nebo obojí? Který z nich?" žertoval Zayn s nadzvednutým obočím, koukajíc na Louise, který si nervózně hrál s prsty.

,,Dobře...to ti nemůžu něco udělat, aniž bych chtěl něco nazpět?" Snažil se vypadat, co nejležérněji, jak jen to šlo.

,,Jen jsem si dělal srandu, člověče. Mimochodem děkuju. Tohle jsem potřeboval. Ten novej, co dostal tvoje místo potřeboval zaučit, takže jsem ho musel zaučovat. To bylo peklo." Zayn konec zamumlal, což zapříčinilo Zaynův smích. Louise už nezajímalo, že teď nemá práci, najde si jinou, jako vždy, takže proč se toho bát?

,,Hodně štěstí." řekl Louis se smíchem, takžeZayn ho ze srandy bouchl do ramene a pustili se do večeře. Po chvilce Louis promluvil.

,,Potkal jsem dnes Harryho."

Zayn vykulil oči, bojíc se všeho, co mohl Harry uspěchat.

,,Jo?" Zeptal se Zayn opatrně. ,,Jak to šlo?"

,,Dobře." zamumlal Louis a zaslechl Zaynův povzdech.

,,Mluvili jste o něčem?"

,,Jen o pitomostech." pokrčil Zayn rameny. ,,Zeptal...zeptal se jestli s ním někdy nepůjdu na oběd nebo večeři."

Zayn znovu otevřel oči dokořán. Lidi, Harry pracuje vážně rychle.

,,Řekl, že chce dokázat, že není hrozný jak jsem si myslel. Taky říkal, že si tě můžu přivést s sebou, jestli jsem nespokojen s tím, být s ním sám. Takže.. přemýšlel jsem..jestli-"

,,Jasně, Lou. Jen mi řekni kdy a já se kouknu jestli zrovna nepracuju."

,,Vážně?" Louisovi se ulevilo, že s tím Zayn souhlasil.

,,Jasně. Takže proto ty sendviče?" Zayn na Louise zakmytal obočím, který zahanbeně zčervenal a sklopil pohled.

,,Ne." zašeptal.

Zayn se zasmál nad Louisovým obličejem. ,,Občas jsi na dvaceti dvou letého moc roztomilý, víš to?"

Louis znovu zčervenal a mumlal. ,,Nejsem."

hidden scars | larry, cz překladKde žijí příběhy. Začni objevovat