II.

515 17 1
                                    

Hodina proběhla v klidu až jsem se divila, šla jsem na další hodiny.

Den byl u konce a já vyšla před školu, kde se mi naskytl nejhorší pohled na světě "Hej nech ho!" zařvala jsem, Filip tam stál nad tělem Camerona a kopal do něj "No tak Sam dřív se ti to líbilo" usmál se Filip, Cam měl ruce kolem hlavy "Dost Filipe jdi! Jsi v poho?" odstrčila jsem ho a Filip odešel se smíchem, já pomohla Camovi "Jo jsem" řekl a zvedl se "Hele to doučko pořád platí?" Usmála jsem se "Ano jestli chceš" kývl "Jo" špitla jsem a uculila se "Chceš hodit? Vím auto nemám moc extra aby tě v něm někdo viděl ale lepší nemám" zasmál se "Vlastně" ukázala jsem klíče "Ajo promiň" plácl se do čela "Tak zatím" usmála jsem se a odešla.

Doma nikdo nebyl, jak neobvyklé. Napsala jsem Dory jestli se nechce sejít, sice byla otravná ale byla to moje jediná kamarádka. Sešli jsme se ve Starbucksu, dala jsem si latte a ona milkshake, kafe nepila "S kým jsi to venku mluvila?" zeptala se "Co?" zvedla jsem obočí "Byl to nějakej divnej šprt" zakřenila se "Cameron" kývla jsem "Co je zač?" vyzvídala "Prostě kluk" řekla jsem "Neměla by ses zahazovat s těmahle nickama" zamračila se "Cože? Proč bych nemohla?" tohle mě naštvalo "Není jako my" zavrtěla "Jako my? Kdo jsme my? Nejsme nic extra! A ty mi nebudeš říkat s kým se bavit a s kým ne" vyštěkla jsem a ona na mě jen vytřeštěně koukala "Promiň" špitla "Pojďme se bavit o něčem jiném" zavrtěla jsem.

Večer jsem šla domů a kupodivu byl doma i táta "Ahoj zlato" usmál se když mě viděl "Ahoj tati" úsměv jsem mu oplatila, na stole byla pizza. Nikdo nám nevaří, táta je pořád v práci "Dej si pizzu" ukázal na stůl "Ne děkuju teď jsem jedla" zavrtěla jsem "Jak bylo v práci?" zeptala jsem se a opřela se o bar "Jo fajn, měl jsem tam kluka se záchvatem paniky, dostal ho když ho zamkli v kumbále, měl štěstí že ho našli" vysvětlil a vzal si kus pizzy " To ano" kývla jsem "Jak se tohle řeší?" zeptala jsem se "Tak léky ale když to má nárazově, tak většinou nějakým šokem" zavrtěl a ukousl si z pizzy "Šokem?" zvedla jsem obočí "Ano jako třeba leknutí, prostě aby se probral" zvedl ramena, jen jsem přikývla a odešla do pokoje. Vysprchovala jsem se a šla spát.

Druhý den ve škole jsem se opět nudila a poslouchala Filipovi kecy typu "Sam vrať se ke mě" jak já ho nenávidím. Spěchám na hodinu matiky když v tom se ocitnu na zemi "Promiň" řekl Cam "V pohodě" pomohl mi vstát "Dneska ve 3?" vyhrkl "Co?" zeptala jsem se a mnula si bouly na hlavě "Doučování, zítra je děják" usmál se "Ano, Jo, stavím se" kývla jsem a šla dál "Budu se těšit" zavolal za mnou a já zvedla palec nahoru. Je zvláštní, chci ho poznat víc.

Odpoledne jsem dorazila ke Camovi, zazvonila jsem a čekala až otevře, otevřela mi ale dívka s dlouhými hnědými vlasy a vysokou postavou "Ahoj je doma Cam?" usmála jsem se "Co?" řekla a roztáhla ústa do širokého úsměvu "Jo pojď dál" pustila mě "Jsem Sierra, Camova sestra" představila se "Já Samantha" usmála jsem se a v tu chvíli jsem ho uviděla stát na schodech, byl bez trička, na břiše se mu rýsoval pekáč buchet a na hlavě měl roztomilý rozcuch. Vypadal jako kluk od Calvina, byl fakt sexy. Jen jsem na něj zírala a nic neřekla "Ahoj" usmál se "A-ahoj" dostala jsem ze sebe "Odkdy si bereš domů holky" řekla Sierra "Od teď" odsekl, sešel schody, vzal mě za ruku a vedl nahoru "Páni ty máš břišáky Camerone" vyhrkla jsem hned co zavřel dveře od modrého pokoje "Jo Jo to mám" usmál se "Máš i svaly, mohl jsi je klidně zmlátit, proč jsi to neudělal?" zavrtěla jsem "Protože nejsem jako oni, nechci vše řešit rvačkami" zamračil se "Máš hezkej pohled na svět ale tak to nikdy nebude" klesla jsem hlasem "Když se budeš snažit svět bude takový jaký ho chceš mít" mrkl na mě.

"Ne Beethoven nebyl spisovatel, ehmm tohle bude těžší než jsem si myslel!" rval si vlasy, jsem v koncích "Nevěděl jsem, že jde mít takové neznalosti" už byl zoufalí "Fajn necháme toho" usmála jsem se a zavřela učebnici "Takže Came co mi o sobě povíš?" zamrkala jsem "Co chceš vědět?" posunul si brýle o kousek výš. Byl celkem rozromilý "Všechno" podepřela jsem si hlavu "Na mě nic zajímavého není" zavrtěl "Baví tě být chytrý?" zašeptala jsem.
"Co to je za otázku?" zamračil se "Otázka a na otázky se odpovídá" zakoulela jsem očima "Prostě nemám co dělat tak se učím" vysvětlil "Nemáš co dělat?" vykulila jsem oči "Víš kolik věci se dá dělat?" zvýšila jsem hlas
"Třeba?" zvedl obočí
"Chodit ven"
"Nemám kamarády"
"Jít na párty"
"To není nic pro mě"
"Bavit se s lidmi"
"Nemám rád lidi"
"Jsi marný" vzdychla jsem "Jo to jsem" zasmál se "Naučím tě se bavit" přimhouřila jsem oči.
\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\
Další část je tu 🔥

NERD (Cameron Dallas CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat