NERD (Cameron Dallas CZ)

XV.

V pondělí ráno jsem seděla v lavici, všichni se bavili a já byla zase mimo. Učitel vešel do třídy ale ne sám jako obvykle, za ním šel kluk. Svaly se mu rýsovaly po celém těle, měl blond krátké vlasy sčesané nahoru a tmavě zelené oči. Věnoval mi pohled a mile se usmál, pak si prohlížel celou třídu a zase se pohledem zastavil u mě.
Učitel Smith nasadil vážný výraz "Takže třído! Tohle je nový student a bude patřit do této třídy" podíval se na kluka vedle "Ahoj, já jsem Chris a doufám, že mě mezi sebe vezmete" usmál se "Buzna!" křikl Filip a všichni se rozesmáli až na mě a Camerona, Chris se jen usmál "Říká zřejmě badboy třídy že?" zvedl obočí "Největší" zasmál se Filip "Promiň ale s namachrovanýma frajírkama, kteří si svoji frajeřinou zřejmě něco kompenzují neztracím čas" řekl klidně a posadil se do lavice přede mnou.

Filip se jen mračil a nic neřekl. Chris se na mě otočil "Ahoj" usmál se "Ahoj, Samatha" podala jsem mu ruku "Rád tě poznávám" mrkl.
"Sam? Další? Kolikátý to je tenhle měsíc?" Cam se ozval, podívala jsem se na něj s nenávistí a zavrtěla jsem hlavou "Klid" usmál se Chris a otočil se zpět dopředu.
Proč tohle Cameron řekl?

Odpoledne jsem se za Cameronem zastavila před školou "Co to mělo znamenat?" zvýšila jsem hlas "Co?" zasmál se "To co si řekl? Vážně? Chceš mi dělat problémy?" zamračila jsem se "To bych si nedovolil" zavrtěl "Dej mi pokoj! Sám si mě poslal někam tak mi dej pokoj!" otočila jsem se a odešla.

Potkala jsem Chrise a zašli jsme na kávu, je moc milý a hezký. Bylo mi s ním opravdu dobře. Pozval mě do kina.
Ve škole si mysleli, že spolu chodíme, protože se ode mě nehnul.

V pátek večer mě Chris vyzvedl ve svém BMW, moc mu to slušelo "Ahoj Krásko" usmál se "Ahoj" snažila jsem se být roztomilá.
Vyjeli jsme, cestou mi Chris položil ruku na stehno. Začervenala jsem se, najednou zastavil "Proč stojíme?" zeptala jsem se "Sam, moc se mi líbíš a říkal jsem si, že by jsme si mohli trochu užít" zavrněl "Cože? Ne" zamračila jsem se "Sam prosím" snažil se mě políbit "Odvez mě domů" namítala jsem "Prosím"
"Ne!" sahal mi mezi nohy "No tak"
"Ne!" vrazila jsem mu facku a vystoupila.
Nastartoval a odjel. Zůstala jsem tam stát na prázdné silnici za městem a všechno si vyčítala. Polily mě výčitky, připadalo mi že všechno co jsem udělala bylo špatně. Začala jsem brečet a udělala nejlepší rozhodnutí v životě.

Když jsem zmoklá přišla domů tak jsem si napustila vanu a lehla si do ní, nezapomněla jsem zamknout. Voda byla horká a já unavená, unavená z lidí kolem, z Chrise, ze školy.. z Camerona.
Vzala jsem si pár prášků z tátovi skříňky.. možná jich bylo víc.
Pomalu jsem usínala v horké vaně, nic mě nebolelo, netrápilo, bylo to fajn.

______Cameron______
Musím se jí omluvit, strašně se užírám v pocitu že mě Sam nenávidí.
Zazvonil jsem na zvonek "Camerone" usmál se na mě její táta "Dobrý den" pozdravil jsem "Pojď dál, dlouho jsem tě tu neviděl. Sam je nahoře" pustil mě dovnitř "Děkuji" vyběhl jsem schody nahoru. Uviděl jsem ty dveře, dveře do světa Samanthy, pomalu jsem zaklepal a čekal. Nic se neozvalo ani po chvíli, tak jsem vešel. Místnost byla prázdná "Sam?" ozval jsem se do prázdna. Nikdo neodpověděl, zaklepal jsem na koupelnu a nic. Vzal jsem za kliku, dveře byli zamčené "Sam?" ozval jsem se znovu ale bez odpovědi. Co když se jí něco stalo?