Lítost

534 23 3
                                    

Opět jsem zde. U tebe. Trávím tu většinu svého času. Vím,že by jsi nechtěl,abych se o tebe bál... Ale copak s tím můžu něco udělat? Jsi tak bledý. Bolí mě tě takhle vidět.

Jak se to mohlo tak pokazit? Ještě před týdnem bylo všechno v pořádku. Ale teď jsi ty tady a já nejsem schopný ti jakkoliv pomoct.

Tohle je moje vina. Myslel jsem, že už bude všechno v pořádku. Že už nás nechá být. Měl jsem tušit, že se nevzdá. Nikdy se nevzdal. Ale byl jsem tak zaslepený naším štěstím, že jsem na to ani nepomyslel. A ty kvůli tomu teď trpíš.

Cítím, jak mi po tváři stéká slza. Další jí hned následují.

,,Je mi to tak líto," Stisknu ti ruku a naplno se rozbrečím.

,,Tak strašně moc líto."

Ahojky, tak po dlouhé době přicházím s novou povídkou. Od Kouzelného nálezu se bude trochu lišit, ale snad se vám bude líbit. 😊

Our Life, Our LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat