Když jsem se vrátil domů, už jsi byl vzhůru. Snídal jsi společně s mými rodiči. Přidal jsem se k vám a řekl ti, kde jsem byl. Nevyptával jsi se. Poznal jsi, že jsem nic nesvedl. V hlavě mi pořád zněla Hiroshiho slova. Ztratil jsi kvůli mně bratra. Protože jsem se do tebe zamiloval. Odpustíš mi to někdy?
Jak jsem tak přemýšlel, došlo mi, že bych se i já měl přiznat. Nechtěl jsem to nijak zdržovat, takže jsem využil toho, že jsme byli všichni pohromadě.
,,Chci vám něco říct," nemělo smysl chodit kolem horké kaše, prostě jsem to na ně vyhrkl ,, Tady Rinji je pro mě víc než jenom kamarád. Už nějakou dobu jsem do něj byl zamilovaný a před pár dny jsme se dali dohromady."
Pak už jsem tě jen chytil za ruku a čekal na jejich reakci. Kdybych řekl, že jsem byl v klidu, lhal bych. Doufal jsem, že mě přijmou, ale stejně jsem se uvnitř klepal strachy. Ukázalo se, že bezdůvodně. Máma to vzala naprosto v klidu a táta byl jen trochu zaskočený. Oba mě ujistili, že jim to nevadí a z tebe se prakticky stal nový člen rodiny.
Jsem rád, že nás neodsoudili. Nevím, co bych pak dělal. Ale oni naštěstí stáli při nás. I když se osud obrátil proti nám, oni stáli vždy při nás.
ČTEŠ
Our Life, Our Love
Short StoryTadashi je už roky zamilovaný do svého spolužáka Rinjiho. Jednoho dne se mu naskytne možnost trávit s ním více času. Ale je vůbec možné, že by Rinji jeho pocity opětoval? A i kdyby ano, čeká je šťastná budoucnost?