Omámen │StudioMoonTV│

Teplo

,,Samo..." zašeptala jsem. Obejmul mě.

,,Nebudem robiť nič, čo nechceš." řekl mi do vlasů. Mám mít u něj jistotu?

,,Fajn, tak... jsem se dívat?" dostala jsem se z jeho objetí a přešla k posteli.

,,Tak čo? Ľahneš si na mňa?" noťas položil na židli vedle postele a zhasnul.

Lehl si do postele a já k němu. Jeho tělesné teplo hřálo mě. Přitulila jsem se k němu zády a dívala jsem se na první díl seriálu.

Ani jsem to nepostřehla a v jeho objetí jsem zaspala. Vzbudila jsem se někdy v noci. Notebook vyplý, židle uklizená. Avšak já jsem ležela na kraji postele. Jeho ruce mě již neobjímaly. Otočila jsem se, abych se podívala, proč.

,,Láska? Tiež nemôžeš spať?" zaslechla jsem hned, jak jsem se pohnula.

,,Teď jsem se vzbudila." přetočila jsem se úplně.

,,Val, já ťa potrebujem viac, ako si myslíš." otočil se na bok, aby se mi díval do očí.

Znova ty rty.

Přetočil nás, abych byla pod ním a sám se podpíral jednou rukou. Jednou rukou mi v polibcích zajížděl pod mikinu. Nebyla jsem si tím dvakrát jistá. Chtěl jet výš, ale vtom se seknul.

,,Ja viem. Prepáč." přestal a sedl si. Proč vždy začne a pak přestane? Opět jsem si sedla k němu. Chytla jsem ho za ruku.

,,Samo? Co tě trápí?"

,,Ty. Som to teba blázon. Neviem sa teraz ovládať. Mám konečne frajerku." podívala jsem se do jeho skleněných očí, do kterých jsem viděla jen díky svitu z měsíce.

,,Sami, a ty 'to' chceš?" zeptala jsem se nejistě.

,,Nie, dokým ty nie. A já viem, že sa obávaš." podíval se jinam. Takového ho neznám. Taky, ještě aby ano, když jsem s ním první den. Začínám přemýšlet o tom, jestli to bylo správné s ním začínat tak brzo.

,,Chceš vôbec so mnou byť? Zdá sa mi, že nie... Nechcem ťa nutit." otočil se na mě.

,,Neznám milejšího kluka jako ty."

,,Nepoznám dokonalejšiu babu ako si ty."

,,Ach Samo... bojím se, jak budou reagovat fanoušci a všichni okolo."

,,To ja tiež neviem, ale ver mi, že budem o teba bojovať."

,,Chce se ti spát?"

,,Už nie, keď sa môžem iba pozerať na to roztomile stvorenie vedľa mňa." usmál se.

,,Teraz viem, že mám aj pekné fanúšičky."

,,Tak, co budeme dělat?"

,,Pretože je päť hodín ráno, neviem. Môžme ísť von, alebo niečo natočiť..."

,,A co natočit?" ihned jsem se chytla slova.

,,Girlfriend tag hádam nie, keď mám stach o tobe hovoriť pred kamarátmi..."

,,Tak něco jiného, kde by jsme ale byli spolu..."

,,A prečo?" zasmál se.

,,Protože potom, až budu doma, nebudu mít na tebe asi žádnou vzpomínku."

,,Vieš čo? Niečo natočíme, keď už bude isté, že sme spolem. Teraz nie, oka?" usmál se.

,,Dobře, je to lepší no..." usmála jsem se taky a zvedla jsem se.

,,Jdu se přesvléct." řekla jsem a popadla jsem své věci, které ležely na židli. Mířila jsem si to zase do rožku. Sundala jsem si mikinu a v rychlosti jsem si navlékla podprsenku.

,,Nechceš sa otočiť?" zaslechla jsem smích za zády. Ignorovala jsem to a oblékla jsem si zpátky mikinu. Potom i kraťase. Přešla jsem až k němu. Měl na sobě už tepláky. Sedla jsem si k němu na postel a dívala jsem se, co dělá na telefonu.

,,Môžem si ťa odfotit? Na tapetu."

,,Dobře no." zasmála jsem se a snažila jsem se nahodit roztomilý kukuč, ale přes mé fakt strašně úžasně unavené oči, to asi moc nešlo.

,,Ďakujeem." zaculil se a něco na tom telefonu ťukal.

,,Ani nevíš, jak příjemně se na tvejch nohách leží." zasmála jsem se. Zacinkal mi telefon.

,,Ňákej keket mi píše." řekla jsem a vzala jsem telefon.

,,Ďakujem teda." zasmál se. Nechápala jsem, dokud jsem si upozornění neotevřela.

Uživatel studiomoontv vás označil v příspěvku.

Ani jsem si to nemusela rozklikávat a věděla jsem, o co jde.

,,Já tě zbiju. Jsem veděla, že to má druhý význam." pleskla jsem ho po noze a zobrazila jsem si fotku.

Ano, byla to ta fotka, co fotil před necelou minutou. Avšak, to co bylo v popisku, mě zaskočilo.

Laska ♥

Máte tu další kapitolku! :D Doufám, že se líbí.

Jak si myslíte, že se jejich vztah bude rozvíjet dál? :oo

Bai♥