Omámen │StudioMoonTV│

Nůž

,,Ideme tam." chytl mě lehce za ruku a vydal se tam. Přecházela jsem suchou trávu, která mě nepříjemně bodala do lýtek. Občas mi i nějaká ta včelka zabzučela u ucha. Každopádně slunce, které dneska mělo svůj den, mi nepříjemně pálilo do zad. Zakopla jsem o menší kamínek, který tu jen tak náhodně ležel na zemi.

,,Val, pozor." syknul. Ne ten kámen, ale Sam.

,,Však dobrý, dívám se pod nohy." zasmála jsem se.

,,Ja len, aby sa ti niečo nestalo..." pousmál se a s úšklebkem kvůli paprskům se podíval do dálky.

,,A teraz musíme byť potichu." špitl a pomaloučku se přiblížil ke stanovišti.

,,Čakaj tu. Idem sa popozerať sám." dal mi lehkou pusu na rameno a zaběhl za keř.

Sedla jsem si na vyschlou trávu a opřela si hlavu o kolena, která jsem měla přitlačena k bradě. Asi jsem se uvnitř sebe radovala z toho dobrodrůža, které mě čeká.

Avšak uvnitř mě panoval strach. Ani nevím zas tak z čeho. Matka se po mě shánět nebude, přežít přežijem. 

,,Val! Máme vyhraté!" křikl Sam a přiběhl ke mně.

,,Nikdo tam není?"

,,Nie! Stan je prázdny a ohnisko chladné. Na noc to stačí." usmál se a vítězoslavně poskočil.

,,No, ja neviem čo ty, ale ja horiem." mrkl na mě a sundal si tričko.

,,Já to vydržim. Jdu si sednout k vodě." pousmála jsem se a vydala se k našemu jednonočnímu přespání, které stálo i u břehu jednoho rybníka.

Vonělo to tu rybinou a rákosím tak, jako když jsem jako malá byla u rybníka s mámou. Mámou, která nepila a jevila zájem.

Nedokážu říct, že by mě třeba neměla trošku ráda, ale určitě to už není jako dřív.

Sedla jsem si na menší skálu, která byla na výklenku malinko nad rybníkem. Měla jsem odtud krásný výhled na téměř celou plochu rybníku.

,,Ako sa má moja princezná?" řekl Sam snažíc se navést sem erotickou atmosféru. Necítila jsem se pohodlně s tímto chováním.

,,Ále, dobře se mám. Je tu příjemně. Možná se mi bude i zítra stýskat, jak půjdeme pryč." odpověděla jsem. Přisedl si ke mě, stále bez trička.

Naše nohy byly v luftu a jemný vánek hladil každý chloupek.

Sam se na mě otočil, sjel mě pohledem a usmál se.

,,Vyzeráš pekne." dodal, aby to nevypadalo tak špatně. Letmo jsem se tomu pousmála.

,,Vieš čo som našiel? Nôž!" řekl s naprostým nadšením v hlase.

,,Vemem ho s sebou, kdyby náhodou byla třeba vysoká tráva, nebo ho prodáme." zasmála jsem se, přičemž on taky. Všechno toto na mě působilo velice příjemným dojmem. Konečně jsem zažívala něco nového.

,,Nepôjdeme už spať? Vieš čo, energia na zajtrajšok."

,,Jo, souhlasím. Taky jsem dost unavená." pozívla jsem si a odebrala jsem se za Samem, který šel do stanu, přičemž si oblékal tričko.

Pár kroky se srhbenými zády jsem vlezla do stanu a lehla si na podestýlku stanu, kterou tento stan naštěstí měl. Sam si lehl ke mně a paží obekryl mou svrchní část těla.

Podíval se na mě modrými panenkami.

,,Dobrú, Val." špitl a pousmál se.

,,Dobrou." odpověděla jsem a zavřela oční víčka.

Takže, po malé pauze tu zase jsem!

Nebudu vám lhát, po psaní se mi dost stýskalo nu :D Každopádně, máme před sebou poslední kapitolu - chci mít 48 dílů, bcs 48 je moje fav čísloo :3 - takže další kapitolka bude dlouhá a dost "akční", tak se máte na co těšit :D