Omámen │StudioMoonTV│

Obálka

Odemkla jsem dveře od domu a vešla dovnitř.

,,Ahoj zlatíčko! Mám dobrou zprávu!" přiběhla za mnou máma s úsměvem. Avšak, když uviděla mé slzy, ihned úsměv zmizel.

,,Co se stalo zlatíčko?" chytla mě za rameno.

,,Jen jsem se s tou kamarádkou pohádala." pousmála jsem se.

,,Já ti teda náladu zlepším. Pojď za mnou do kuchyně." odběhla do kuchyně. Já jsem si zula boty a šla pomalu za ní. Na stole ležela obálka. Již rozbalená. Sedla jsem si na židli a vytáhla papírek z té obálky.

Pomalu jsem pročítala mezi řádky...

,,Počkat co?! Já se tam fakt dostala?!" zaječela jsem a vyskočila na nohy.

,,Ano miláčku! Bude z tebe úspěšná malířka!" objala mě.

Splnil se mi sen. Půjdu na uměleckou střední.

,,Mami? Můžu jít teďka do pokoje? Víš co, vstřebat to a tak..."

,,Samozřejmě." odtáhla se a odnesla papírek a obálku.

Šla jsem do pokoje. Zavřela jsem dveře, batoh hodila ke stolu a padla na postel. Ihned byly mé slzy na dece.

Byla pitomost se do vztahu pouštět po dnu známosti. Byla pitomost se do toho pouštět s ním. Je známý, krásný... nemůže si přece dovolit chodit s nějakou grill, kterou nikdo nezná a navíc na kráse moc nepobrala.

Myslím, že bych mu zkazila život a celkově pověst.

Zapípal mi asi stokrát telefon. Připojil se k Wifině, no. Sesunula jsem se z postele a vytáhla telefon z batohu.

Zprávy od Sama, překvapivě. Klikla jsem na bublinku a začala číst od vrchu.

Prepac Val, dufam ze si si to nezobrala zle

Som kokot, vazne prepac

Urobil som to pre nase dobro, slubujem

Nebudem s nikym inym okrem teba

Lubim ta najviac z celeho sveta, preto som to urobil

Val, odpis, zacinam sa strachovat

Deje sa nieco?

Laska...

Jo, tak já jsem si to neměla vzít zle? Aha no...

,,Byla jsem ve vlaku, kde není Wifi :)"

,,Mal som o teba strach"

,,Hm..."

,,Deje sa nieco?"

,,Ále, co by mělo? :)"

,,Prepac, vazne sa ospravedlnujem"

,,Jo, však v pohodě..."

,,Viem, ze si nasrata. Vazne si myslis ze som ten typ chalana, ktory chce dievca iba na jednu noc? Vazne si toto o mne myslis?"

,,Ne do prdele..."

,,Vies co? Mozno bola uplna chyba sa niekedy stretavat, nie?"

,,? :D"

,,Smejes sa, hej? Viem, ze si plakala, ked som ti to povedal, tak nerob, ze je ti to u pici"

,,Není mi to u piči, no :) Co mám ale dělat asi?"

,,Mozno sa spravat inac? Nevies, ake to pre mna bolo, ked som pres to vsecko musel urobit toto"

,,Tak proč jsi to udělal? :)"

,,Pretoze to malo nasemu vztahu pomoct? Ty to stale nechapes?"

,,Vies co? Nechcem to nadalej riesit."

,,Jo, tak to rovnou ukonči úplně hele..."

,,Chod s timto do rite, vazne"

Odložila jsem telefon a lehla si na záda.

,,Celé jsem to teď pokazila... fajn." špitla jsem a do očí se mi znova nahrnuly slzy.

,,A ty si běž fackovat třeba svoji sestru ;)"

,,A ty sa chod viac rezat ;)"

Tak na to nemám co odpovědět. Myslím si, že už můžu znova celý vztah zahodit. Zase budu jeho fan na YT a nic víc. Jej.

Podívala jsem se na instagram... něco měl na stories.

,,Chcem sa verejne ospravedlnit Val. Prepac, vazne." bylo napsané na červeném podkladu.

Juchu! Další kapča!

Toto bylo napsané speciálně pro  které jsem do teďka tvrdila, že přemýšlím nad dějem a že to napíšu někdy jindy xd

Snad mě nezabijete ale :D

Bai♥