Omámen │StudioMoonTV│

,,...na konci akcie počkaj."

,,Vali, ty sa trápiš?"

,,Cože? Proč se mě na to ptáš?" zasmála jsem se.

,,Prepáč, nemyslel som to tak. Nerieš to" podrbal se na zátylku. Bylo to celkem trapné.

,,Tak, děkuju ti Moone za fotku." řekla jsem a otočila jsem se.

,,Prosím ťa, potom ma tu na konci akcie počkaj." zašeptal. Díky bohu jsem ho slyšela. Otočila jsem se a pousmála se. On už se na mě nedíval. Věnoval se dál dalším lidem.

.

Byla jsem ještě další dvě hodiny ztuhlá. Nevěděla jsem, co mám dělat. Mám se radovat, nebo mít strach? Přece jenom, je to divné.

Napsala mi Marťa.

,,Ty Valeríno, kde se sejdem? :D"

,,Martine, co třeba u Smusy?"

,,Ok."

Vydala jsem se ke stánku Smusy, který byl nedaleko. Třepala jsem se jako by mě nožema bodali.

Procházela jsem se tím kurva velkým areálem a po cestě jsem na Marťu narazila.

,,Tak jsme nemusely ani ke stánku jít." zasmála jsem se, když jsme se zastavily

,,Máš pravdu. A co Moontýpek? Chodíte už spolu?" bodla do mě loktem.

,,Drž hubu. Ne nechodíme... Jak tě to napadlo?" zasmála jsem se s mírným vztekem. Ale takovým tím ,,vtipným" vztekem.

,,No povídej, co bylo?" zajímala se.

,,Jdeme k pódiu, něco se tam bude dít tak... ti to po cestě řeknu." dala jsem si telefon do vaku a vydala se tou cestou. Byla delší, než jsme si myslely. Takže jsem jí to povyprávět mohla.

.

,,No prostě jsme se objali a to je šecko..." rozhodila jsem rukama.

,,A nic víc ti neřekl?" vyptávala se dál. Mám jí říct, že se mnou chce mluvit? Mám tam vůbec jít?

,,Jo, prý mám po akci za ním dojít..." řekla jsem tišeji. Měla jsem strach že na mě třeba vyskočí a začne pištět, čímž strhne pozornost.

,,Typičo." řekla s otevřenou pusou.

,,A ještě mi řekni, že tam za ním nedojdeš." pohrozila na mě prstem.

,,Dojdu no... Ale bojím se." špitla jsem.

,,A proč? Vždyť je od tebe rok starší, myslíš si, že tě znásilní třeba? Však ho miluješ kurva!" zvýšila na mě hlas.

,,No jo, no jo..."

,,Prosimtě, věř mi. Beztak si tě bude chtít přidat a potom si budete psát a zanedlouho i chodit." usmála se na mě a udělala rukama duhu, chápete to gesto, ne?

,,Já ale nechci nic s ním mít. Líbí se mi, když ho mít nemůžu a jen po něm toužím..."

,,Tobě se líbí si ubližovat? Kurva uvědom si, jak by to bylo super s ním chodit." pleskla mě po ruce.

,,Ale já to nechcu urychlit, chci ho nechat třeba nějaké jiné holce... proč zrovna mě?"

,,Hodíte se k sobě jako chleba a máslo." protočila očima. Nenávidím, když mi toto lidi říkají. Není to pravda. Jsme pravý opak. Vážně.

Je až vtipně hloupé, že ho vidím poprvé v životě a nesu to klidně. Nevím čím to je. Navíc ještě to, že si chce se mnou promluvit.

Co bude chtít řešit? Možná to, jak mi řekl, že se trápím? Ne, to ne. Nezajímá mé trápení nikoho, takže proč by to zajímalo zrovna jeho?

Ano, tato kapča stojí za hovno, ale doufám, že potěšilo. Zítra mám taneční vystoupení, takže budu v pauzách, kdy netancuju, psát další kapitolu.

Co si myslíte, že bude Moon říkát Valerii? :))

Bai♥