*cry*
"vstávej! máme návštěvu!" zařval můj otec. Zvedla jsem se z postele a koukla na mobil. 06:07 ukazoval můj mobil.
"to už si ze mě dělá srandu." zaskučela jsem a vydala se do koupelny. přeci jenom už jsem potřebovala sprchu, přemýšlela jsem na vším možným. například o našem stěhování, ano přestěhovali jsme se, znovu. tentokrát, ale do New Yorku.
po nějaké době jsem konečně vylezla ze sprchy. udělala jsem si turban na hlavě a obmotala si ručník okolo těla. vyběhla jsem z koupelny. seběhla jsem schody a koukla se odkud šel ten všechen. seděla tam Daniella, má sestra a nějaké další osoby.
všichni se na mě koukali, jak na idiota. koukla jsem se na ty osoby jejich pohled na mě, mě "rozesmál".
"proč brečíš?" zeptal se jeden z nich. koukla jsem se na něj. delší havraní vlasy. byl hezký, byl více než to. chtěla jsem něco říct, ale Daniella mě zastavila.
"no, ona se směje." uchechtla se Daniella.
"c-co?" vyhrkl ten kluk a vykulil oči.
"to neřešte." mávla jsem rukou. otec se mračil, hodně se mračil, neměl rád když se mluvilo o mé nemoci. sklopila jsem hlavu.
"má pravdu to neřešte!" zamračil se ještě více otec.
----------------------------------------------------------
Ahoj? Ahoj.
První kapitola je venku a chápu, že to zatím nechápete, ale pochopíte. (Snad.)
Trvalo to dlouho, jelikož Wattpad nešel...
-Kajka
ČTEŠ
Sad? Sad.
Fanfiction"Maminko? Proč se neusmíváš?" zeptala se malá holčička své maminky. "Já se usmívám, ale ty to nevidíš..." její koutky se propadly ještě více dolů. Malá holčička se usmála. "Tohle je úsměv." malá holčička se pořád usmívala. "Pro tebe ano, pro mě ne."...
