*Cry*
"Aaaah," chytla jsem se hlavy, která mě bolela nehorázným způsobem. Pomalu jsem rozlepila své oči a koukla se na místo vedle mě. Nikdo. "Co se kurva stalo?" Zděsila jsem se když jsem si všimla mého oblečení poházené po zemi. Zavrtěla jsem hlavou a oblékla se. Rychle si zaběhla do koupelny, kde jsem vykonala hygienu. Vyšla jsem z pokoje a srazila jsem se s Finnem."A-ahoj," zakoktal se a já na něj nechápavě koukla.
"Děje se něco?" Zasmála jsem se. On jen zavrtěl hlavou a odešel. Jen jsem pokrčila rameny a šla dolů do kuchyně.
"Ahoj sestřičko," zasmála se Danielle. Cítila jsem se divně, tak.. bezmocně, asi? Chtěla jsem se usmát, ale nešlo to. Vracelo se to... Vracelo se to, co bych nepřála nikomu. "Jsi v pořádku?" Zeptala se Danielle.
"S-snad a-ano," brečela jsem. Věděla jsem, že přichází ta část mého života, kdy se probudím v bílé místnosti, kde okolo mě budou pípat stroje, které by mě měli držet při životě. "Dani..." Tma.
∆∆∆∆∆∆
Dneska slabší díl, ale hodlám přidat ještě tak dva... Předem se omlouvám za mou neaktivitu, ale opravdu 9. Třída není lehká...
Děkuji za vaše ohlasy... ❤-Kajka
ČTEŠ
Sad? Sad.
Fanfiction"Maminko? Proč se neusmíváš?" zeptala se malá holčička své maminky. "Já se usmívám, ale ty to nevidíš..." její koutky se propadly ještě více dolů. Malá holčička se usmála. "Tohle je úsměv." malá holčička se pořád usmívala. "Pro tebe ano, pro mě ne."...