Někdo zaťukal. "Co tam asi děláte?" zeptal se Noah úchylným tónem.
"Jsi debil!" zasmála jsem se. Poprvé jsem se pořádně zasmála.
"To byla sranda, ale stejně... Můžu se k vám přidat?" řekl a vystrčil hlavu ze dveří. Finn po něm hodil jeden z polštářů. "Hej! Mám to brát jako nesouhlas?" zeptal se a schytal do obličeje další polštář. Ihned zabouchl dveře a vyběhl dolů. Já a Finn jsme se zasmáli.
"Táák a teď mi řekni, jsi opravdu jenom člověk?" řekl a otočil se na mě. Já jsem se zhluboka nadechla.
"Když ti řeknu, že ano nebudeš mi věřit. Když řeknu, že ne tak mě už nikdy nenecháš na pokoji a nakonec mi nebudeš věřit." zavřela jsem oči.
"Jasně, že ti budu věřit! Cokoli řekneš!" vykřikl Finn a bouchl mě do ramene.
"Jsem člověk." řekla jsem a oplatila jsem mu bouchnutí.
------------------------------------------------------------
Nic není potřeba...
-Kajka
ČTEŠ
Sad? Sad.
Fanfiction"Maminko? Proč se neusmíváš?" zeptala se malá holčička své maminky. "Já se usmívám, ale ty to nevidíš..." její koutky se propadly ještě více dolů. Malá holčička se usmála. "Tohle je úsměv." malá holčička se pořád usmívala. "Pro tebe ano, pro mě ne."...
