*Cry*
Zrychleně jsem dýchala a sledovala strop. Pomalu jsem hnula rukou, nehorázně bolel bok. Rukou jsem nahmatal bok a cítila, že mi do boku vede jakási trubice. Zhluboka jsem se nadechla doku mi nedošlo, že mi z nosu trčí dvě trubičky. Lehce jsem natočila hlavu na pravou stranu a uviděla bílé dveře. Chvilku jsem je sledovala, ale ihned jsem zavřela oči, otevírali se.
"Jak je na tom?" Zeptal se hluboký hlas - doktor. Snažila jsem se chovat jako do teď a to neprojevovat žádné známky života.
"Před asi 10 minutama nám lehce vypadla," řekl ženský hlas. "Jakoby se už probudila, ale ne," vydechla.
"Zvláštní, ten výkyv je velký. Musela být vzhůru." Ozval se zase doktor a dělal něco vedle mého lůžka. Chtěla jsem otevřít oči a zakřičet, že jsem v pořádku. Ale víčka ne a ne se odlepit.
"Mám o tom informovat otce?" Zeptala se sestřička. Já se stále snažila otevřít oči.
"Ne, to je v pořádku. Informuji je o tom sám." Odešel. Pořád jsem nemohla otevřít oči. Už jsem to vzdávala.
Když v tom najednou. "Cry?!"
-------------------------------------------------------
Taky vás moc miluju! :3
Btw. Moc se omlouvám, že část nevyšla tak dlouho, ale teď kvůli škole moc nestíhám. Tenhle týden jsem byla na adapťáku. Jsem v prváku... teď se budu snažit vydávat aspoň jednou týdně!
Btw. #2 Byli by jste moc hodní kdyby jste se koukli na můj příběh s Harrym Stylesem - sice není s Finnem, ale dala jsem si s ním záležet... Jmenuje se Mafia Girl..
-Karry 🔜
ČTEŠ
Sad? Sad.
Fanfiction"Maminko? Proč se neusmíváš?" zeptala se malá holčička své maminky. "Já se usmívám, ale ty to nevidíš..." její koutky se propadly ještě více dolů. Malá holčička se usmála. "Tohle je úsměv." malá holčička se pořád usmívala. "Pro tebe ano, pro mě ne."...
