Pohled Jungkooka
Šel jsem na adresu kterou mi Yoongi napsal. Zazvonil jsem a chvíli čekal. Sice jsem si myslel že přijde Tae ale přišel Hobi. "Ahoj Hobi" Podrbal jsem se na zátylku a usmál se. "A-ahoj Kookie co tady děláš?"
To bych se měl ptát já ne? "Ehm.. No.. Víš.. Chtěl jsem tě o něco poprosit Hyung.." "Emm a o co?" Byl nervózní. "No.. Mohl by ses prosím postarat o Taeho? Chci aby nebrečel a neměl deprese prosím.." Hned co jsem to dořekl se otevřeli dveře, asi nejspíš do obýváku a vyšel Tae. Když mě viděl tak se zastavil a začal brečet.. Proč mi to dělá? Je mi ho líto.. Ale prostě si na něj nepamatuju.."K-k-ko-koo-kookie?" Koktal jako by mluvil poprvé. Podlomila se mu kolena a Hobi se rozeběhl aby ho chytl. Bože nemůže ho takhle vidět.. "Emm no? Promiň Tae že jsem tu.. Musel jsem si o něčem promluvit s Hobim a nechtěl jsem ti způsobit depresi.."
Zasmutněl jsem a sklopil pohled k zemi. "Vzpomněl sis na něj?" Zeptal se Hobi a já zakroutil hlavou, tak aby to Tae neviděl. Hobi jen sklopil hlavu k Taemu sedícímu na zemi. Po chvíli tam přišel nějakej pejsek a začal olizovat Taeho. "Chmie.. Jsi mě jediné štěstí. Samozřejmě až po Hobim protože mi furt pomáhá." Tae se koukl na Hobiho a trochu se usmál, ale když se koukl na mě tak se zase rozbrečel. Došel jsem k němu a nevím proč ale obejmul jsem ho. "Promiň Tae.." Vstal jsem a odešel. Když jsem došel domů napsal jsem ještě Lee.----------------------------------
Kookie ❤❤
Ahoj 😘 skončíme si zítra na večeři? 😊Lea😇❤
Jasně 😊😇 a mohla bych u tebe rovnou přespat co myslíš? 😘😊Kookie❤❤
To není špatnej nápad ❤😇 ale už půjdu asi spát promiň 😫😘Lea😇❤
Oki ❤ dobrou noc a sladké sny zajíčku 😘Kookie❤❤
Dobrou noc 😘❤Hned co jsem to napsal jsem si šel lehnout do vany. Po asi 30 minutách mě to přestalo bavit a šel jsem si lehnout. Nevím kolik bylo ale prostě jsem usnul.
Ráno jsem se vzbudil v 5 hodin. "No ty vole.. Co to sakra je!?" Zařval jsem když jsem se koukl z okna. "Bože Hobi! Co tam děláš?! Víš jak jsem se lekl?!" Ukázal jsem mu ať jde ke dveřím. "Jak dlouho tam seš?" Zamumlal jsem když vešel dovnitř. "Nevím asi 15 minut" Pokrčil rameny a zasmál se. "A proč tu jseš?" "No.. Jelikož Tae až teď usnul, tak jsem ho nechal spát a vzal jsem mu klíče, aby se nedostal ven. No takže bude doma, včera se totálně zhroutil když si tam přišel Kookie..." Bože.. "Prosím Hobi.. Jdi se o něj postarat a já vás omluvím ve škole.. Hlavně ať nemá deprese, sice si na něj nepamatuju ale i tak.. Prosím" "Já nemůžu.. Musím jít do školy, minulej víkend jsme tam vůbec nebyly.. Byly jsme u Yoongiho a ten nás jak si opil a pak jsme šli za tebou do nemocnice.. A do školy jsme se nějak nedostali " Pokrčil rameny a podobal se na zátylku. "No ok. Dáš si něco když už jseš tu?" "No... Ne,díky" Usmál se a sedl si na gauč.
Po škole
Po škole se nic moc nedělo. Šel jsem se kouknout na Taeho, ale furt spal takže se nijak nezhroutil. Když už se blížila 6 hodina oblékl jsem se nějak do civilu. Takže rychle, košili, a mikinu.Kookie❤❤
Za chvíli jsem u tebe 😘😘Lea 😇❤
Dobře, budu se těšit 😘😇Kookie ❤❤
Oki tak za chvíli 😘Došel jsem k jejímu domu a zazvonil. "Ahoj Kookie!" Skočila mi kolem krku. "Ahoj kvítku" Usmál jsem se a mohli jsme vyrazit na večeři.
Jeej 😁 celá část jen o Kookovi je mi Taeho celkem líto.. 😭 příští část bude taky Kookov pohled 😅 miluju vás kulíšci 😘❤
ČTEŠ
Neznámý číslo #vkook (Opravuje Se)
ФанфикNa ship: °vkook° ¥namjin¥ &yoonmin& Ale převážně VKook ❤ Hodně zápletek a pokračování do další knihy. (Najdu tě vůbec?) Příběh: jde tam o Taeho co si přidá neznámé číslo. Po chvíli však zjistí kdo to je. Všichni ve škole se s Kookem moc nebaví kvůl...