Pohled Jungkooka
Hned co na nás Tae chladně zakřičel jsem vzal děti za ruku a pomalu od něj couval. "Tae.. Co s tebou sakra je.." Šeptl jsem. "Nestřílej!" Křikl Tae. Už jsem viděl jak se zhroutil Dae i Bae k zemi. "Taehyungu! Co jsi t-" To je poslední co jsem si pamatoval."Tae!" Křikl jsem. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Já jsem v obýváku? "Klid Kookie.. Už je to dobrý" Utěšoval mě Jin. "Kde jsou kluci?! A Tae?!" "Tae tě odnesl i s klukama sem.. Neboj kluci jsou v pohodě" "Tae za to může!! To on utekl naschvál! Kvůli němu jsme tady! A kvůli němu nás uspali!" "To nevím.. Osobně jsem ho neviděl.." "Už ho nechci nikdy vidět!" Křikl jsem a zač brečet.
~pozdeji toho dne~
"Kluci.. Chci vám něco říct.." Řekl Hobi když už děti spali a my jsme se sešli v obýváku.. "No.. Důvod proč jsem byl pryč.. Mám přítelkyni.
Trošku kratší....
Mám nápad 😇
Co kdybych uspořádala sraz? 😅🙈
Šel by někdo? 😂
Jen tak mě to napadlo 😇😁
ČTEŠ
Neznámý číslo #vkook (Opravuje Se)
ФанфикNa ship: °vkook° ¥namjin¥ &yoonmin& Ale převážně VKook ❤ Hodně zápletek a pokračování do další knihy. (Najdu tě vůbec?) Příběh: jde tam o Taeho co si přidá neznámé číslo. Po chvíli však zjistí kdo to je. Všichni ve škole se s Kookem moc nebaví kvůl...