Pohled Taeho
Stál jsem tam a koukal na místo, kde stal ještě před chvílí Yoongi. "To je neuvěřitelný.. Proč to udělal?" Stal jsem tam a přemýšlel.
30 minut přemýšlení a mě už to nebaví.. Konečně jsem se přemohl a šel za Kookiem. Otevřel jsem dveře a koukl dovnitř. "Kookie?" Špitl jsem a koukl se po pokoji. Nikde nikdo.. Zvláštní.. Ještě jsem se koukl na postel a uviděl jak někdo odchrupkává. "Kookie vstávej~" Došel jsem k posteli a sundal z něj deku. "Kookie notalák~ mám překvapení" "Mm jaký?" Zabručel a pomalu otevíral oči... "Tae, ale já chci spát..." "Tak to ne.. Hezky vstávej. Koukni se do obálky" Dal jsem mu jí do rukou a on si sedl. "Co to je?" "To nevím podívej se" Šibalsky jsem se usmál a koukal na jeho reakci.
"Co?! To n-ne Tae kde jsi na to vzal peníze?" "To neřeš, jdi si zabalit věci. Já už jsme si je tak nějak zabalil no" Podobal jsme se na zátylku. Věděl jsem přesně, že mi koupí Yoongi nějakou letenku nebo co, tak jsme si zabalil no..
"Je tady Tae? Ještě něco mu chci říct a dát" Zašklebil se Yoongi ve dveřích, takového ho neznám.. Zvláštní.. "No.. Co potřebuješ Yoongi?" "Tady to řešit nebudu" Ušklíbl se a ukázal na chodbu. "No dobrá" Řekl jsme a šel za ním, došly jsem zase do jeho pokoje. "Co potřebuješ Yoongi?" "Tady ještě máš tohle" "Co je zase tohle? A proč to je v té malé krabičce?" Zeptal jsme se nechápavě.. Otevřel jsem ji a uviděl dva prstýnky.. Yoongi pro to děláš? A zrovna je na tom moje a Kookieho jméno a jsou tam?! Diamanty?! Co?!
"Yoongi! To ne! To je moc! Proč to nekoupíš pro sebe a Jimina?!" "Protože já ho ještě žádat o ruku nebudu milí Tae. Takže si to vem a nemel. Zatím ahoj" Zamával mi a zase zmizel. Co to? Dobře, dobře, dobře..Strčil jsem si prstýnky do kapsy a šel zase za Kookiem. "Tak co zabaleno? Zítra vyrážíme v 10 hodin ráno takže nebudeš chrupkat jako minule.." Uculil jsem se a koukl se na něj. "To mi nevadí! Mi letíme do Paříže! Tae já tě miluju!" Vypískl a skočil mi okolo krku. Kdyby jsi jen věděl co tě čeká Kookie...
Další den~
"Kookie dělej vstávej~ Yoongi nás tam odveze. Jen už vstávej honem je půl desáté a za chvíli máme odlétat" Vzal jsem ho do náruče. "Tak jak myslíš, pojedeš v pyžamu" Řekl jsem ušklíbl se. Vzal jsem i kufry a šel s ním do auta. Kufry jsem položil do kufru a Kookieho na zadní sedačky. Jsem zvědavej jak se bude tvářit až zjistí, že je v pyžamu a už v letadle. Nad myšlenkou jsme se zasmál.
"Tak ať vám to výjde" Řekl Yoongi když už jsem nastupoval s Kookiem do letadla. "Jo, neboj vyjde nám to" Usmál jsem se a šel dál na sedačky do první třídy. Položil jsem Kooka k okénku a já si sedl vedle něho. Čekal jsem, že se probudí až budeme startovat, ale ani to s ním nehlo. Není náhodou mrtvej? Koukl jsem se jestli dýchá a..
Lool 😂😂😂 proč by neměl žít Tae?! 😂 ty jsi vážně trotlín 😂
ČTEŠ
Neznámý číslo #vkook (Opravuje Se)
ФанфикNa ship: °vkook° ¥namjin¥ &yoonmin& Ale převážně VKook ❤ Hodně zápletek a pokračování do další knihy. (Najdu tě vůbec?) Příběh: jde tam o Taeho co si přidá neznámé číslo. Po chvíli však zjistí kdo to je. Všichni ve škole se s Kookem moc nebaví kvůl...