Neznámá Potterová-HP FF

5.- Noční procházka |část 2.|

V běhu jsem se Lucy zeptala.

,,Kam poběžíme?"

Lucy mě ale přes náš dupot nejspíš ani neslyšela.

Když se Lucy zastavila, zastavila jsem se taky a udýchaně se opřela o zeď.

,,To není možný!" řekla jsem polohlasem a schovala obličej v dlaních.

,,Pane bože! To bylo hrozný..." přidala se Lucy.

Rozhlédla jsem se po chodbě, abych zjistila kde jsme. Na levé straně bylo jedno brnění a na pravé byl přístěnek na košťata.
Netušila jsem, kam jsme se to dostali.

Lucy si to asi uvědomila taky a vystrašeně se na mě podívala.

,,Kudy se dostaneme do-"

,,Pssssst!" sykla jsem a se srdcem rozbušeným na maximum se zaposlouchala.

,,Ten jekot byl slyšet na sto honů, nemohli utéct daleko!" ozval se z chodby potěšený hlas Filche.

Argus Filch byl zdejší školník, který nenávidí studenty a většinu času tráví rozdáváním trestů.

Celý svůj život na hradě žije v jakémsi souznění s madam Norrisovou. Ne, není to jeho manželka ani přítelkyně, nýbrž kočka. Divné... vím.

Lucy měla naštěstí rychlejší reflexy než já, a tak než jsem se nadála už jsem byla odtáhnuta do přístěnku na košťata.

Neopovažovala jsem se ani dýchat. S tlukoucím srdcem jsem se koukala na Lucy. Měla doširoka otevřené oči a na tváři měla úšklebek.

Když Filch s hlasitým brbláním prošel kolem nás, počkali jsme až jeho kroky utichly a potom jsme vylezli z naší skrýše.

Znovu jsme se rozeběhli na druhou stranu od Filche, rozevláté a rozesmáté jsme si ani nevšimli, kam běžíme.

Když jsme prudce zahli, najednou jsem do něčeho prudce narazila.

Spadla jsem na zem. Zmateně jsem se vyhrabala na nohy a třela si už moji druhou modřinu na hlavě.

Když jsem se rozhlédla, viděla jsem vedle sebe Lucy, která se také teprve zvedala ze země.

Podívala jsem se, do čeho jsem to vlastně vrazila. Přede mnou stál rudovlasý kluk s rozesmátou tváří. Jeho kopie stála i naproti Lucy.

,,Fred."

,,George."

Řekli oba najednou. Oba byli nerozeznatelní. Stejná barva vlasů, stejné oči, oblečení, úšklebek.

,,Co tady děláte takhle pozdě?" zeptala se Lucy tónem profesorky McGonagallové a přísně se na ně podívala.

,,A co tady děláte vy?!" zeptal se stejným tónem Fred.

,,Nemohli jsme usnout, tak jsme se šli projít..." řekla jsem rychle. Co když jsou tyhle dva ze Zmijozelu a půjdou nás prásknout...

,,Vážně?" zeptal se nevěřícně George a pobaveně se ušklíbl.

,,A z jaké jste koleje?" zeptal se Fred.

,,Z Havraspáru?" odpověděla mu Lucy otázkou a nechápavě se na něj podívala.

,,Není náhodou Havraspár na druhé straně hradu...?" ušklíbl se George a Fred ho doplnil.

,,...to je docela dlouhá procházka."

,,Jste snad z Denního věštce, že s námi děláte rozhovor jak do novin?" zeptala se Lucy jedovatě.

,,Z jaké koleje jste vy?" zeptala jsem se klidně. Nesnáším hádky.