Neznámá Potterová-HP FF

4.-Noční procházka |část 1.|

,,Netuším," odpověděla zklamaně.
,,Ale, ony určitě za chvilku přijdou." ubezpečila mě a usmála se

,,Snad máš pravdu." povzdechla jsem si. Je možné, že Marietta se někam zašila s jinýma holkama od nás z ročníku a Lucy teď určitě vládne knihovně. Nebo si to alespoň myslím.

Koukla jsem se na hodinky. Bylo teprve čtvrt na tři a tak jsem se rozhodla ty dvě jít hledat.

,,Tak já se ty dvě pokusim najít." oznámila jsem Cho svůj plán a čekala na její odpověď.

,,Dobře, ale pokud ti to nevadí já zůstanu tady, čtu jednu senzační knížku a..."

,,Dobře, dobře, chápu tě." skočila jsem jí do řeči a zasmála se.

Otočila jsem se a vydala se známou chodbou do místnosti plné knih.

Na chodbě bylo lidu prázdno, což mi vyhovovalo.

Za okamžik se však přede mnou objevili mí zmijoželští spolužáci, které upřímně, moc nemusím.
Nerada se s někým hádám a tak se je spíš snažím ignorovat. Není to však uplně lehké, když na tebe začnou něco pokřikovat, jako třeba teď.

,,Hele, Beylissová!" vykřiknul Andrian Pucey. Jen jsem nad tím protočila očima.

,,Jo jo, ty její pačesy svítí na tisíc metrů daleko." vykřiknul další zmijozelák, Daniel Urquhart.

Urquhart je zmijozelský střelec. Hrozně fauluje a když nevyhrajou, strašně se vzteká. Toho mám ráda ze všech nejmíň.

,,Ale tentokrát jí i k tomu hnízdu začíná modrat čelo. Aby se z tebe později nestal avatar, Beylissová" křiknul na mě Rudolf Vaisey a všichni tři dostali strašný záchvat smíchu.

,,No to bylo vtipné," pronesla jsem ironicky a ještě dodala.
"Je pořád lepší být avatar z Havraspáru, než slimák ze Zmijozelu."

Všechny jsem asi pořádně namíchla, jelikož se jim na obličejích objevily vražedné pohledy.

,,Být tebou si takhle nevyskakuju, mudlovská šmejdko." řekl jedovatě Urquhart.

Zlostně jsem se na ně podívala a rychle prošla kolem nich.

Když jsem vešla do knihovny, stačil jediný pohled a spatřila jsem blondťatou hřívu jak se sklání nad nějakou bichlí.

Jakmile mě Lucy uviděla, znejistila. Asi se mi na obličeji zrcadlilo rozhořčení, které jsem ještě před chvilkou pociťovala kvůli Zmijozelu.

,,Seš normální za čtvrt hodiny zvoní, to chceš přijít hned na první hodinu pozdě?! A vůbec, včera jsme přijeli a ty už jdeš do knihovny??" šeptala jsem nepříjemně a k tomu ještě rozčíleně.

,,Stalo se něco, Em?Chováš se divně," zeptala se nejistě. Povzdechla jsem si a přisedla si k ní.

,,Ale, jen jsem měla tu čest se setkat s našimi starými známými." řekla jsem jednoduše. Poznala jsem, že mě Lucy hned pochopila.

,,Fuj, a co ti ty hnusáci provedli?!" ptala se rozlobeně.

,,Nic extra, jen že ze mě bude za chvilku avatar a..." odmlčela jsem se.

,,A...?" ptala se nedočkavě Lucy.

,,...že jsem mudlovská šmejdka." zamumlala jsem. Zděšeně vykřikla, až to bylo slyšet po celé knihovně.

,,Psssst!" sykla jsem vystrašeně. Obě jsme ztichly a poslouchaly jak se k nám blíží klapot podpadků madam Biencové. Podívali jsme se na sebe a oboum nám bylo jasné, že musíme zmizet.