14.- Soví pošta

186 9 0
                                    

S pootevřenou pusou jsem se dívala na slova vytisklá na žloutnoucím papíře. Pohřešovaná. Metamorfomace.

Nechápala jsem, proč si s tím tak lámu hlavu, ani proč jsem z toho článku tak zmatená.

Každopádně, ať už jsem z toho měla jakýkoliv pocity, s určitostí jsem věděla, že nejsou dobrý.

Bylo mi líto Harryho, který zůstal na světě sám. Úplně sám. Bez rodičů, bez sestry. U koho teď vlastně bydlel? U nějaké jiné kouzelnické rodiny? Nebo ještě u jiných příbuzných? Musím si o něm alespoň něco zjistit. Všichni o něm ví všechno, až na mě. Hned další den půjdu do knihovny.

S těmito posledními otázkami jsem pomalu začínala usínat.

***

Dalšího dne ráno jsem vstala brzo. Tedy, brzo nejspíš jen pro mě, protože všechny mé spolubydlící, už byli vzhůru.

Cho s Lucy ještě leželi v postelích, ale Marietta už pobíhala po pokoji a rozčileně huhlala jakási zaklínadla. Když jsem na všechny pořádně zaostřila, zjistila jsem, že Cho i Lucy se svíjejí potlačovaným smíchem a po chvíli hledání zdroje jejich rozesmáté nálady, jsem pohledem znovu utkvěla na Mariettě.

Po pár sekundách nechápavého zírání, jsem se smíchy chytila za břicho.

,,Co se ti, co se-" Cho jen namáhavě lapala po dechu
"-u Merlinových kalhot stalo?!"

Mariettě se totiž nějakým záhadným způsobem podařilo si na hlavě místo vlasů vytvarovat jednu muchomůrku, která si spokojeně hověla přímo veprostřed hlavy, těsně nad čelem. Zbytek její hlavy byl porostlý hebkou trávou.

Holky se nejspíš probudily jen zlomek přede mnou, protože teprve teď si nás Marietta přeměřila zuřivým pohledem a rukama přejížděla po nově vytvořeném trávníčku.

,,Co se stalo, co se stalo?! Prostě jsem dostala chuť na houbovou polívku... Spletla jsem si kouzlo, ty chytrá."

Marietta byla naštvaná a v jejím stavu se tomu ani nedalo divit.

,,Pokud smím být tak smělá a zeptat se-" přiblížila se Lucy s pohledem stále zabodnutým na pochechtávající se houbě trochu blíž ke zbědované Mariettě
,,-co bylo cílem tvého snažení? Předpokládám totiž, že jsi neměla v plánu vypěstovat si na hlavě soukromou zahrádku," ušklíbla se a Marietta se zhroutila na židli proti zrcadlu.

Zabořila si zmutovanou hlavu do dlaní a spustila.

,,Ráno jsem si myla vlasy a chtěla jsem si je hůlkou vysušit. Řekla jsem Siccono a při tom udělala křivku hůlkou. Nějak jsem ten pohyb asi pomotala jelikož, se mi na hlavě vytvořilo tohle..." stěžovala si a celkem zbytečně si ukázala na hlavu.

,,Kdyby se mi ta potvora alespoň tak neposmívala," řekla na závěr a zhnuseně si houbu prohlédla v zrcadle.

V tom se Cho plácla do čela.

,,Určitě jsi neudělala spirálu... ta se musí na vysušení 'nakreslit' hůlkou pod vlasy. Potom začne vysávat vodu. Ale klíčově slovo na vykouzlení houby je Syconno, úplně stejně se to vyslovuje, jenomže když chceš vyčarovat houbu, musíš pak dodat jakou a navíc je často dost nedobrá na jídlo, proto to kouzelníci moc často nepoužívají a raději si houby najdou nebo přivolají. Ty jsi to nejspíš nějak zvrtala a vzniklo z toho tohle..." zasmála se a opět ukázala na Mariettin problémek na hlavě. Všechny jsme na ni koukaly se zařazenými pohledy.

Neznámá Potterová-HP FFKde žijí příběhy. Začni objevovat