6.- Vyučování začíná nabírat na síle

443 31 1
                                    

,,Vstávaaaaaaaaat!"

Vymrštila jsem se do sedu a zmateně se rozhlížela kolem sebe.

Lucy už opět spadla z postele, zatím-co Marietta i Cho už byli vzhůru.

Vyplivla jsem své modré vlasy z pusy a unaveně se zeptala.

,,Co se děje?!"

,,Je za pět čtvrt na osm, měli by jste si pospíšit, jestli chcete snídat," řekla Cho, která nás svým výkřikem probudila.

,,Vypadáte, jako kdybyste někde v noci courali!" řekla přísně Mariett a podívala se na nás s přivřenýma očima. Až po chvíli jsem si všimla, že Cho i Mariett, už jsou i oblečené.

,,To se ti jen zdá," řekla jsem nevině, i když jsem byla pořád dost mimo.

,,Chceš pořádně probrat?" zeptala se zlověstně a už, už vytahovala svou hůlku.

,,Ne, ne...jsem úplně vzhůru!" řekla jsem rychle a protřela si oči. Až teď jsem si uvědomila, co mi Cho říkala.

,,To už je čtvrt na osm?!" vykřikla jsem rozhořčeně a honem vstala a šla kopnout do Lucy, která usnula na podlaze.

Se škubnutím se probudila a zívla.

,,Kolik je hodin?" zeptala se se zavřenýma očima a čelem se opřela o stranu postele.

,,Čtvrt na osm," řekla Mariett, já jsem rychle vstala a začala si tahat čisté oblečení.

Lucy se vymrštila a doběhla ke své skříni s oblečením.

,,Máme na vás počkat?" zeptala se Cho.

,,Ne, ne, můžete jít, uvidíme se u snídaně," řekla jsem klidně a oblečená jsem si vlezla do koupelny. Udělala jsem si ranní hygienu a z vlasů vysoký culík.

Po mně si do koupelny vlezla i Lucy a já jí řekla, že na ni počkám ve společence.

Sešla jsem dolů po schodech a posadila se do jednoho z křesel u krbu.

Vyndala jsem si svůj rozvrh a pozorně ho zkoumala. Jako první hodina je přemněňování, úžasné.

Jakmile se Lucy objevila na schodech, zandala jsem svůj rozvrh zase zpátky do brašny.

,,Jdeme?"

,,Jo, můžem," řekla unaveně Lucy a protáhla se.

Jakmile jsme vyšli ze společenky, kde bylo docela dost lidí, Lucy spustila.

,,Proč máme sakra na hradě takovou obludu! To jako Brumbál založil sbírku obrovských tříhlavých psů?!" říkala Lucy rozhořčeným hlasem.

,,Já nevím. Ale bylo to hrozivý..." řekla jsem a při vzpomínce na černého psa jsem se zatřásla.

,,Možná, že na ní tenhle rok budeme dělat zkoušky z OPČM?!" (Obrana Proti Černé Magii) napadlo Lucy a vyděšeně na mě pohlédla.

,,To ne, jinak by Brumbál na začátku roku neříkal, ať tam nikdo nechodí jinak může umřít, či co že to vlastně říkal..." zamyslela jsem se.

,,Možná, že je to nějaká zbraň, kdyby se vrátil... ty-víš-kdo," napadlo Lucy a sama nad svým návrhem pokývala hlavou.

,,Mám pocit, že ty-víš-kdo, by tu nestvůru zabil jedním mávnutím hůlky." řekla jsem a znovu se zamyslela.

,,Možná, že chce jenom vyzkoušet poslušnost studentů. Jako, kolik se jich tam půjde podívat," sdělila mi svůj další nápad Lucy.

,,Tak tím pádem jsme trochu zklamali..." odfrkla jsem si, ale hned pokračovala.

Neznámá Potterová-HP FFKde žijí příběhy. Začni objevovat